Londýnské listy II-2: Igelitky.

Londýn a další anglická města celkem úspěšně bojují proti igelitovým taškám, které většina obchodníků a velkých obchodních řetězců dávala zdarma nakupujícím. Dnes si v řadě obchodů musíte tašku na nákup koupit a jen někde vám prodají igelitku za patnáct pencí. Běžně se nabízejí papírové tašky a tašky hadrové, takže můžete vidět, jak ekologii propagující dáma kráčí do obchodu s jednou či dvěma hadrovými taškami v ruce jako za starých časů z doby před vynálezem igelitky před šedesáti lety. Přitom ještě v minulém roce si zákazníci odnesli z britských supermarketů odnesli více než neuvěřitelných sedmnáct miliard igelitových tašek. Zdá se, že se tedy něco děje a že bude v blízké budoucnosti společensky neúnosné se procházet po Londýně s taškou vyrobenou z nízkohustotního polyethylenu (LDPE) nebo polypropylenu, jak zní správný název materiálu, ze kterého se tašky vyrábějí.

V roce 1965 chtěli vědci ze společnosti Shell vědět, jak bude svět vyhlížet v roce 2000. Konzultovali proto celou řadu odborníků, kteří spekulovali o hovercraftech poháněných energií vzniklou z jaderné fúze a o dalších sci-fi technologických možnostech. Když se dotázali na názor britského vědce Jamese Lovelocka, předpověděl, že hlavním problémem kolem roku 2000 bude životní prostředí. "Bude se zhoršovat do takové míry, že vážně ohrozí vaše podnikání," uvedl. "A je to tak," říká v roce 2008 osmaosmdesátiletý Lovelock o 43 let později s úsměvem, "a skoro přesně to se skutečně stalo". Lovelockova poslední kniha The Revenge of Gaia (Pomsta Gaiy) předpovídá, že v roce 2020 bude extrémní počasí normálním jevem, bude docházet ke globální devastaci, do roku 2040 bude ve většině Evropy saharské klima a části Londýna budou pod vodou. Mnohem více znepokojující než Lovelockovy apokalyptické klimatické předpovědi je jeho naprostá jistota, že téměř všechno, co se snažíme dělat proti globálnímu oteplování, je špatně. Většina ekologických kroků, například právě recyklace, omezování emisí uhlíku a mezinárodní obchod s nimi, nebo přesvědčení, že změna individuálního životního stylu může naší planetu zachránit, jsou fantazií. Globální oteplování podle Lovelocka už totiž přešlo za bod, kdy ho bylo možno zastavit, a tak je katastrofa už neodvratitelná. Jediné, co k tomu mohu dodat je naděje, že dům, ve kterém právě natírám na modro ekologickou vodou ředitelnou barvou nábytek z IKEA v Johnově "skladu" CD/DVD a časopisů mapujících druhou polovinu britského hudebního dění, stojí na kopci a nebude v Lovelockem předvídaném zatopeném území kolem řeky Temže. Dnes celý den prší, což znamená, že zde v Londýně zatím saharské klima nemáme.
2.9.2008 12:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.