Londýnské listy II-5: Quorn podruhé.

Plním slib, že se dám do služeb vědy a vyzkouším umělé "maso" Quorn na vlastním organizmu. Včera jsem se vypravil do místního Tesca Express, což je taková mini obdoba normálního Tesca, které známe u nás v Česku. Po jistém pátrání jsem objevil Quorn mezi hotovými jídly, kam vlastně všechny výrobky z Quornu patří. Stačí je vrazit jen do mikrovlnky a je hotovo. Měli ale jen dva druhy: Cottage Pie (prapodivná kombinace quornu vespod a bramborová kaše navrch a celé se to peče v troubě či spíše jen ohřívá v mikrovlnce) a pak něco, co vypadalo jako dvě náhradní podrážky do bot a jmenovalo se to Peppered steaks. Tak jsem koupil za Ł1.90 dva stejky ve škatuli a ubíral se domů v očekávání nejhoršího. Barva nic moc, ohavná hnědá spíše připomíná kravské lejno. První dojem je spíše otřesný, design se prostě nepovedl. Inu, co se dá očekávat od jídla pocházejícího z jakéhosi biotechnologického tanku. I když sekanou v Česku dokáží chemici přebarvit na docela pohlednou červenou. Britská tradice chutných barvách je zřejmě někde jinde. Přípravu jsem záměrně nevolil v mikrovlnce, mám k ní jakýsi nedefinovatelný odpor a tak jsem ten jeden stejk hodil na rozpálenou pánev na trochu rostlinného oleje. Lehce to zaprskalo, v quornu je nějaká ta voda. Po třech minutách jsem to otočil a k tomu si přihodil brambory od minula. Ke konci se mi zdálo, že je to trochu vysušené (k tomu by v mikrovlnce nedošlo) a tak jsem to postrašil kapkou vody.

Pak nastala to finální chvíle. Quorn "stejk" si zachoval svůj původní odpudivý vzhled a vůně nebyla žádná. Krájet se to dalo lehce, podrážku to jen připomíná (dokonce je na stejku takový podrážkový vzorek!) a co chuť? Inu, zpočátku jsem necítil prakticky žádnou chuť. V tomhle ohledu je lidský organizmus potvora: když očekává něco jako maso a nedostane se to na chuťové pohárky jazyka a hlavně to jako maso nevoní, máte pocit, že jíte něco bez chuti. Za mnohem duležitejší orgán pro vnímání chutí, než je samotný jazyk, je totiž nos. Čich se totiž na celém procesu rozpoznání chuti podílí přibližně pětasedmdesáti procenty a umožnuje rozpoznání tisíce různých molekul. Z tohoto důvodu můžete mít v případě rýmy nebo záměrně zacpaného nosu pocit, že je jídlo jako bez chuti a můžete si myslet, že chroupete jablko, zatímco vám podstrčili cibuli a před tím zavázali oči. Což je právě případ quornu, který voní jen velice slabě trochu jako sekaná a tak máte pocit, že nemá chuť žádnou. Teprve po chvíli a důkladném soustředění se vám může zdát, že je v tom něco jako nějaké houby, což odpovídá původu této potraviny (plíseň Fusarium venenatu).

Takže nějaký závěr? Inu, nejste-li vášnivý gurmán či dokonce gurmet a navíc jste vegetarián a nikoliv vegan, nikde není co jiného k snědku, můžete mít z oběda založeného na nějakém Quorn produktu docela pocit, že to zase nebyl až tak moc uhozený oběd. V mém dosti citlivém trávicím traktu to nevyvolalo žádné vedlejší neblahé účinky, nepálila mě žáha ani se mi nechtělo zvracet, neobjevila se žádná alergická reakce. Pokud ovšem jste alergičtí na některý druh jídla, neměli byste se quornem krmit. Podle zprávy Centre for Science in the Public Interest ve Velké Británii má mikrobiální fermentací vyráběná náhražka masa quorn výraznější alergenní vlastnosti než korýši, měkkýši, mléko, arašídy nebo pšenice. Tvrzení vyplývá z telefonických zpráv od konzumentů quorn, podle nichž 4,5 % z nich trpí přecitlivělostí na tuto potravinu. Projevuje se to údajně zvracením, průjmy, vyrážkami, otoky a často anafylaktickým šokem.

Ale zpátky k chuti, protože proto hlavně něco jíme či dokonce mlsáme: pro ten požitek na jazyku spolupracujícím s nosem. Quorn tedy není žádná lahůdka, ale, jak prorokuje James Lovelock, může to lidstvo zachránit před hladomorem, až dojde ke katastrofickým změnám podnebí. Zatím to může být náhradou masa pro vegetariány a pro lidi s nadváhou, protože quorn má jen 3 váhová procenta tuku. Tímto směrem je také vedená reklama v médiích.

Závěrem se podívejte na videoklip, který je zasvěcen rodinnému životu s quornem. Vidíme v něm britskou rodinu, která se sešla u společného stolu. Vtom se ukazuje, že dcera je nespokojena s tím, že její matka podává k jídlu výrobek Quorn, protože jde o "výsostné jídlo" dcery a pouze ona je může připravovat. Dcera je tak rozladěná, že jí matka ukradla pověst vynikající hospodyně, že odmítá jíst. Když ale hladový bratr natahuje ruku k jejímu talíři, sestra uchopí vidličku a výhružným hlasem pronáší: "Dotkneš se mého jídla a ucítíš moji vidličku". Což je podle The Independent nedovolená reklama navádějící k násilí mezi dětmi. Snad to ve vaší rodině poté, co budete mít k jídlu nějaké Quorn jídlo, nebude vypadat tak zle. A teď jdu nahoru až pod střechu a budu dále natírat svět na modro.
5.9.2008 12:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.