Český velvyslanec možná zahynul v Pákistánu zbytečně.

Po explozi před hotelem Marriott v Islámábádu náš velvyslanec Ivo Žďárek asi pět minut po výbuchu sdělil ambasádě po telefonu, že je v pořádku a má jen lehkou řeznou ránu. Několik minut poté ale zavolal zpět a žádal o pomoc, chtěl být z hořícího objektu evakuován. Těžko říci, co tím myslel. Nejspíše si představoval něco jako okamžitý přílet helikoptéry nebo pomoc od hasičů s žebříkem. Jenže po první explozi nákladního auta s výbušninami přišla po malé chvíli ještě druhá, mnohem ničivější. Ta zřejmě narušila plynové potrubí a vyvolala požár hotelu. K žádné záchranné akci nedošlo a velvyslanec uhořel zaživa v luxusním hotelu uprostřed nejstřeženější zóny v tomto městě plném sebevrahů toužících po krvi. Objevily se i spekulace o tom, že snadný průnik náklaďáku s trhavinami do střežené zóny umožnili někteří policisté a vojáci, kteří za bezpečnost kolem prezidentského paláce odpovídají.

Není důležité, zdali to byl nezdařený pokus o vojenský převrat či náhodně úspěšná akce osamocené skupiny bojovníků talibánu. Podstatné je, že stačilo málo a náš velvyslanec mohl přežít. V podobných případech není možné spoléhat na pomoc zvenčí. Zázračné záchrany lidí z hořících budov je možné vidět jen v hollywoodských filmových slátaninách. V realných televizních záběrech jsou mnohem častěji vidět záběry lidí skákajících v zoufalství z oken bez naděje na záchranu.

Přitom je to tak prosté: stačí, když máte po ruce dostatečně dlouhé lano, které uvážete za ústřední topení či jiný pevný bod v místnosti a vydáte se na rychlou cestu po fasádě směrem k bezpečné zemi. V našem případě by to bylo velmi snadné, hotel Marriott je směšně nízká šestipodlažní budova, ve které by stačilo dvacetimetrové lano. Přiměřeně zdatný muž by po zadní členité fasádě slezl i bez lana. Z unikátních fotografických záběrů je patrné, že hotel nevyhořel celý a že značná část budovy byla jen zasažena tlakovou vlnou a pokud jde o požár, nikdo se jej v jeho průběhu nepokoušel ani trochu uhasit.

Ať už to bylo tak či jinak, pokud budete cestovat v zahraničí oblastmi ve kterých dochází k podobným atentátům nebo je tam místní požární ochrana veškerá žádná či jen chabě organizovaná, přidejte si do svého zavazadla alespoň patnáctimetrové lano, například takové, jaké používá armáda pro výsadek z helikopter. A přejte si hotelový pokoj v patře, které není výše, než odkud vaše lano dosáhne na zem (vyzkoušejte!) Ti z vás, kteří se zvláště obáváte teroristického útoku či obyčejného požárů při pobytu ve vyšších patrech, si opatřete záchranný padák Evacuchute, určený pro úředníky pracující ve vyšších patrech mrakodrapů, si můžete zakoupit na internetové adrese www.evacuchute.com za pouhých $2,495.00. K dispozici je také varianta pro piloty letadel použitelná i pro cestující za stejnou cenu. Padáky jdou velice dobře na odbyt. Skočit s padákem z okna či dokonce z letadla bez předchozího výcviku je sice velmi riskantní, ale v situaci, kdy se pod vámi hroutí budova nebo je letadlo v plamenech, je lepší mít i jen nepatrnou naději, že se díky padáku zachráníte. V administrativních budovách je navíc nezbytnou pomůckou pořádná palice pro rozbití okna, která jsou ve výškových budovách pevně zasklená bez možnosti otevření. Pokud budete skákat z dopravního letadla, počkejte si, až budete ve výšce pod 5000 m a požádejte pilota, aby se pokusil snížit rychlost. Při skoku z letadla ve výšce nad 5000 m se bez kyslíkové masce zadusíte dříve, než dopadnete na zem. Při vyšší rychlosti než 300 km/hod se vám nejspíše nepodaří z letadla vyskočit. Mám pro vás ještě jednu radu, která vám ušetří peníze. Najděte si zaměstnání či ubytování v přízemí a zásadně necestujte letadlem. A neberte tu uvolněnou funkci českého velvyslance v Islámábádu. Peníze nejsou všechno.
23.9.2008 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.