Budou technické normy levnější nebo snad zdarma?

Technické normy, které musí při své podnikatelské činnosti respektovat firmy i samostatně podnikající jednotlivci mají od příštího roku zlevnit až o polovinu. Distribuce norem bude orientována především na poskytování norem ve formátu PDF na internetu. Díky těmto změnám má podle ministerstva průmyslu a obchodu ušetřit cca 200.000 podnikatelů ročně kolem 50 milionů korun, což je více než polovina celkových nákladů, které firmy dosud ročně na technické normy vydávají. "Snížit jejich cenu bude možné díky přechodu z tištěné na elektronickou formu norem a díky úsporám v rezortu průmyslu a obchodu. Jen transformací Českého normalizačního institutu klesnou náklady na tvorbu norem na polovinu," uvedl po jednání vlády ministr průmyslu a obchodu Martin Říman.

Pro vaši představu: ceny tištěných technických norem se dnes pohybují od 40 Kč do neuvěřitelných 5138 Kč bez DPH za jednu normu! Kromě Českého normalizačního institutu (ČNI) se na prodeji norem přiživuje řada firem. Celý obchod je údajně postaven na interpretaci zákona č.22/1997 Sb. paragrafu 5: "(7) Náklady na tvorbu norem hradí ten, kdo požaduje jejich zpracování. Náklady na tvorbu norem, především harmonizovaných norem, zpracovaných na základě požadavku ministerstev nebo jiných ústředních správních úřadů a náklady spojené s členstvím v mezinárodních a evropských normalizačních organizacích hradí stát.
(8) Normy vydané na jakémkoliv nosiči smějí být rozmnožovány a rozšiřovány jen se souhlasem právnické osoby pověřené jejich tvorbou a vydáváním nebo za podmínek stanovených v odstavci 6 se souhlasem Úřadu.
"

Logicky uvažující člověk by z toho tedy usoudil, že v případě norem vytvořených na základě požadavku státu včetně harmonizovaných norem EU by měl stát autorům normy nebo příslušné organizaci či firmě za vytvoření normy zaplatit a poskytnout znění normy za náklady potřebné pouze na jejich rozmnoženinu, v případě souboru ve formátu PDF zveřejněného na internetu pak zdarma. Jestliže občan či právnická osoba jednou platí daně, pak není důvod, aby platil další daň za přístup k normám, které má podle státu dodržovat a za které stát autorům z jeho daní zaplatil. ČNI dnes požaduje za soubory PDF až násobky ceny tištěné normy, což je pozoruhodný kšeft nejen pro ČNI, ale i pro spolčené "distribuční" firmy.

Protože bylo toto "obchodování" ČNI a spol. příliš bijící do oka, vláda se rozhodla ČNI jako státní příspěvkovou organizaci zrušit a tvorbou a vydáváním norem pověřit ve smyslu zákona č. 22/1997 Sb. ve znění pozdějších předpisů Úřad pro normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ).
V lednu 2008 ale založil tehdejší ředitel ČNI Ing. Otakar Kunc, CSc. (odvolán v červnu 2008) spolek nazvaný Česká společnost normalizační, o.s. (ČSN), obecně prospěšná nezisková organizace, jejímiž členy jsou podle stanov především průmyslové podniky, které mají zájem aktivně spolupracovat při tvorbě mezinárodních evropských a národních technických norem s cílem převedení činnosti ČNI na ČSN s cílem posílit vliv a odpovědnost průmyslu a optimalizovat podíl státu v technické normalizaci, snížení počtu státních zaměstnanců o 150 a zachování současných služeb pro ústřední správní úřady hrazených ze státního rozpočtu v souladu se zákonem č. 22/1997 Sb. Podle jeho vlastních slov "Je možné si i bez násilí představit, že obě koncepce mohou existovat souběžně a spolupracovat. ÚNMZ by se přitom zaměřil především na potřeby státu v oblasti technické normalizace hrazené ze státního rozpočtu a ČSN, o. s., by se věnovala potřebám průmyslu, které by byly financovány z prodeje norem, tedy z prostředků, které do systému prostřednictvím nákupu norem vkládají podnikatelé. Technická normalizace by tak mohla být financována ze dvou zdrojů, což by mělo přispět k rozšíření aktivní účasti českých odborníků při zpracování mezinárodních a evropských norem."(více zde).

Jak tento boj o zlatý důl zvaný "prodej technických norem" dopadne nejspíše odpíská ministerstvo průmyslu a obchodu. Můžeme jen doufat, že se nebudou muset podnikatelé všeho druhu brodit v rybníku plném obchodníků s normami a že bude snad jen jedno místo, které bude poskytovat potřebné technické normy, které jsou vlastně závazné ale také tak trochu nezávazné. A že nebudou nekřesťansky odíráni a nuceni platit horentní sumy za přečtení si povinností, které jim ze zákona ukládá stát. Jak si představuje zrušení ČNI a další postup ing. Milan Holeček, pověřený řízením ČNI čtěte zde. Pozoruhodný je i podnět k diskuzi o normách pana Jana Mazánka publikovaný na SOS (Sdružení obrany spotřebitelů), zatím bohužel bez odezvy.

Více o technických normách a jejich "závaznosti" najdete v článku České technické normy vydaném Hospodářskou komorou České republiky. Jeho závěr není třeba komentovat:
"...mají české technické normy v současném právním prostředí České republiky rovněž velmi silnou pozici, i když tato není na první pohled tak viditelná a jednoznačná, jak tomu bylo v době plné závaznosti československých norem.
... v rámci současně platné právní úpravy obsahující principy komunitárního práva ES si každý subjekt může sám svobodně rozhodnout o stupni respektování požadavků platných českých technických norem a tím i o své míře odpovědnosti, kterou bude muset unést v případě vzniku škodné události na základě zanedbání některého z požadavků platných českých technických norem.
"
29.9.2008 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.