Kdo to všechno zaplatí?

Nejsem odborníkem na peněžní trh ani na ekonomiku. Jen jsem se pokusil najít odpověď na otázku, kdo to všechno zaplatí? Podívejme se, kolik peněz mají evropské vlády k dispozici, ačkoliv jsou všechny značně zadlužené dlouhodobým vydáváním dluhopisů. Kde vezmou ty miliardy? Vytisknou je? Vypůjčí si je u bank, kterým je pak půjčí a až jim ty peníze banky vrátí, tak je vlády vrátí zpátky těm bankám?
Francie: Až 360 miliard eur. Částka 320 miliard eur má sloužit jako garance při refinancování bank. Dalších 40 miliard eur bude využit jako kapitál, jehož budou moci využít banky, pokud se jim nebude dostávat hotovost.
Velká Británie: Vláda vloží až 37 miliard liber (1,17 bilionu Kč) do tří ohrožených bank Royal Bank of Scotland (RBS), HBOS a Lloyds TSB.
Německo: Vláda podpoří německé banky až 500 miliardami eur (přes 11,5 bilionu korun). Z toho 100 miliard kabinet vyčlení na okamžité využití. 400 miliard je nejvyšší možnou hodnotou garancí, jimiž německý stát hodlá bankám ručit a které mají platit do konce příštího roku. Dalších 70 miliard eur chce vláda závazně vyčlenit na případné přímé kapitálové injekce bankám, přičemž vláda počítá s možným uvolněním nouzové rezervy ve výši dalších deseti miliard eur. Dvacet miliard pak má být ze státních prostředků vyčleněno na okamžité překlenutí možných "děr" v garančním deštníku.
Rakousko: Vláda poskytne bankám 100 miliard eur.
Dánsko: Vláda bude garantovat vzájemné půjčky mezi bankami a mezi bankami a institucionálními investory v celkové výši 200 miliard eur (5 bilionů Kč).

A výsledky tohoto rozdávání veřejných peněz soukromým bankám se už projevují: Burza umazala přes polovinu páteční ztráty. Akcie od začátku nového týdne stoupaly poté, co se v neděli země eurozóny dohodly na záchranném plánu pro bankovní sektor.
Evropská euroměna a britská libra v pondělí posilují vůči dolaru poté co vlády vyjádřily souhlas se záchranou bank. Globální akcie se po dvoutýdením strádání konečně odrazily k růstu. To vypadá nadějně.

Philipph Vorndran: "Ten kdo by snad chtěl spočítat škody způsobené současnou krizí, určitě si položí také otázku: Kdo to zaplatí? Tady nejde o nevýznamné položky. Určitě budou negativně zasaženy státní dluhopisy a akcie finančních institucí, naproti tomu u dluhopisů finančních institucí nejsem zase takovým pesimistou. Dosavadní intervence na finančních trzích dali jasně najevo, že držitelé dluhových cenných papírů budou zachráněni a účty budou splácet akcionáři." (Pramen)

Margarita Starkevičiute: Jedna z věcí, která v Evropě znepokojuje lidi, je skutečnost, že vlády musí používat veřejné prostředky, aby zachraňovaly banky. Většina z nich jsou však soukromé společnosti, které v dobrých časech vydělávají velké zisky.
Ieke van den Burg: Tomu já říkám morální risk: výdělky jsou soukromé, ale ztráty jsou převedeny na společnost. Ale nemůžeme jen tak říct: Ať si to vyřeší sami a ať si vykrvácejí držitelé bankovních akcií. Například v kauze banky Northern Rock by následky rozpadu byly katastrofické. Proto se musí vlády angažovat. Potřebujeme tedy větší kontrolu bank a musíme se zaměřit na velké hráče, kteří mohou případně nejvíce destabilizovat finanční trhy. Je jich asi čtyřicet a jsou především soustředěni v Londýně. Jsem proto pro zřízení celoevropského dohledu. (Z rozhovoru s dvěma poslanci Evropského parlamentu.)

Uwe Ladwig: Mohlo by se myslet, že to vlastně byl špatný den pro zastánce ideologie volného trhu, když se americká vláda konečně rozhodla znárodnit krachující americké hypotéční banky Freddie Mac a Fannie Mae. Kdo by se ale domníval, že se pak v novinách dočtete a v televizi uslyšíte zoufalé komentáře o tom “zločinu proti systému volného trhu”, ten se dost mýlil. Ani se moc nepíše o tom, že americká vláda tím, že obě banky znárodnila – i když odůvodněně – okradla daňové poplatníky. (Pramen.)

Ivo Lukačovič: Do čeho mám tedy investovat své peníze? Ve svém životě potkávám spousty lidí, kteří vydělali nějaké peníze. A místo toho, aby si jich užili, začali se zajímat, jak vydělat ještě více a více peněz. Moje životní filozofie je ta, že pokud už vyděláte nějaké peníze pak byste tyto peníze měli především utratit. Zaplaťte si kvalitní studium, pořiďte si hezké bydlení, cestujte, splňte si všechny bláznivé sny. Inflace je jako mor a pokud si tedy za své peníze něco koupíte, uděláte to nejlepší jak pro sebe, tak i pro světovou ekonomiku.(Pramen)

Anonym na internetu radí: Možná hodně lidí dojde k závěru, že držet příliš velké úspory v bance nemá smysl a výhodnější je peníze spotřebovávat a rozumně si půjčovat úvěry - tedy tak, abych byl schopen dostát svým závazkům. A až si tohle řekne většina lidí, budeme tu mít větší bankovní krach než je ten dosavadní.

Poslední dva názory patří také mezi ty hraběcí: utrácet co se dá a žít na dluh může být skutečně docela zábavné. Ale jen do té doby, až přijde doba, kdy přestanete vydělávat, ztratíte práci a bude vám přes padesát, šedesát a více. Pak náhle nebudete mít z čeho platit svůj byt nebo jeho opravy a provoz, nikdo vám už žádné peníze nepůjčí a tak nezaplatíte nejen svého pekaře, ale ani svého zubaře, operaci šedého zákalu či dokonce mzdu ošetřovatelce, pokud vás opustí na stará kolena vaše mladá žena či navždy odejde ta stará. Je třeba pamatovat při tom všem žití na dluh na stará kolena a tak musíte mít nejlépe v truhlici zakopané někde v zemi nějaké ty peníze nejlépe ve zlatě. Jinak bude váš konec na tomto světě velmi, ale velmi tristní.

Zajímavé video vám závěrem možná vysvětlí, jak vznikají peníze z ničeho či vlastně z půjček a proč potom dochází k finančním krizím a kdo to zaplatí. Nebo si snad myslíte, že je to jinak?

15.10.2008 10:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.