Jak Lisabonskou smlouvu podepsat a přece nepodepsat?

Opravdu pozoruhodné výsledky vypadnou často z počítačů různých "průzkumných" agentur. Tak například právě teď se polovina občanů tohoto státu domnívá, že svými názory zejména kolem ratifikace Lisabonské smlouvy škodí Václav Klaus obrazu České republiky. Průzkum agentury STEM se týkal také vztahů českých občanů k lisabonské smlouvě. Vyplývá z něj, že, cituji: "Bezmála polovina (45 %) české populace si myslí, že parlament by měl novou Reformní smlouvu schválit, o něco více než polovina (55 %) je proti ratifikaci této smlouvy. Distribuce odpovědí, kdy krajní varianty („určitě ano“ a „určitě ne“) označil jen malý podíl respondentů a zbytek se rovnoměrně rozdělil mezi odpovědi „spíše ano“ a „spíše ne“, ukazuje na mělkou zakotvenost názorů veřejnosti. Důležité je i to, že jen malý podíl lidí (25 %) podle svého vyjádření rozumí změnám a dopadům, které by přijetí Lisabonské smlouvy přineslo. Téměř třetina veřejnosti (30 %) přiznává, že obsahu Lisabonské smlouvy vůbec nerozumí, a téměř polovina populace (45 %) říká, že spíše neví, o čem Lisabonská smlouva je."

Protože je zřejmé, že se do opravdového čtení smlouvy nepustí více než několik málo procent obyvatel tohoto státu, ukazuje se tak pravá tvář takzvané demokracie: občané musí věřit svým voleným zástupcům, že si takový a jiné podobné texty přečtou a poté moudře rozhodnou. Jenže v tomto případě občany víra nespasí, protože poslanec či senátor nerozhodne podle svého poznání a přesvědčení moudře, ale zvedne pracku přesně podle pokynu kmenového náčelníka, tedy podle příkazu předsedy strany, která jej do vysoké fukce dosadila (poslanci) nebo alespoň nominovala (senátoři). Takže se ve skutečnosti jedná o úplně stejný systém vládnutí, který panuje například v Afghanistánu, kde rozhodují o všem kmenoví náčelníci. Proto se také často hovoří o diktátu či diktatuře jedné či druhé strany podle toho, která právě vládne. Namítnete jistě, že jsou tady přece jistí "zástupci lidu", kteří se rozhodují zcela nezávisle na stranickém vedení. Jsou ale označováni poněkud nelichotivě za odpadlíky, zrádce, přeběhlíky a to vždy s náznakem podezření, že nevyslyšeli hlas svého stranického vůdce proto, že byli druhou stranou zkorumpováni. Nikdo přitom nepochybuje, že tomu tak skutečně je, i když nikde žádné solidní důkazy nejsou. Poslanec či senátor je tak i tlakem médií nucen k tomu, aby disciplinovaně hlasoval, často i zcela proti svému přesvědčení.

Zejména při rozhodování v oblastech jako je obrana státu, vnitřní bezpečnost či zahraniční politika se často objevuje argumentace, že o takových věcech zásadního významu nemůže samostatně rozhodovat neinformovaný a hlavně duševně nesvéprávný zastupitel či nedej bože dokonce občan v referendu, protože nemá dostatek informací, které jsou, jak jinak, tajné a navíc postrádá příslušné odborné vzdělání a znalosti, které by jej k tak zásadnímu rozhodování opravňovaly. Výsledkem tedy budiž poznání, že takové bandě idiotů a hlupáků označované často za národ či občany státu musí pomoci se rozhodnout někdo vyvolený, nikoliv zvolený. Takže většinou rozhodnou názory a stanoviska anonymních státních úředníků či dokonce externích poradců a politici jen stanoví základní zásady jako "s kým do toho půjdeme" či "kdo je náš přítel a kdo nepřítel". Naštěstí "lidu" je to většinou úplně jedno a jen čas od času v něm pocit naprosté bezmoci vyvolá nějakou tu "revoluční" náladu vedoucí ovšem k tomu, že se řízení státu pohybuje v rámci známého mechanizmu označovaného jako "ode zdi ke zdi", "z bláta do louže" či "ze sr.... do h....".

Mnohem důležitější než celá politika je fakt, že zatímco byla Britney Spears před rokem ještě na dně, letos to vypadá na nový začátek v její kariéře. Pusťte si z vaší/naší roury její nový singl Womanizer, jenž vlévá nové sebevědomí do všech žen, které si uvědomí svoji neomezenou moc nad muži a mužům slibuje probuzení jejich utajených erotických snů. Přeji krásný den, na silnicích to už začíná pěkně klouzat, tak se aspoň připoutejte.
19.11.2008 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.