Jsou opravdu Vietnamci tak neškodní?

O tom, že jsou pro jistou, tedy tu chudší část národa, užiteční, není pochyb. Jejich zboží je sice nekvalitní, ale zato velmi laciné. Ten, který u nich nakupuje, se nepídí po metodách, jakými tito podnikaví a pilní přistěhovalci z Asie svoje zboží k nám dostávají a jak docilují těch často neuvěřitelně nízkých cen. Kdykoliv se někde rozpoutá čtenářská diskuze o Romech, objevují se na jejich adresu poznámky typu "jako to, že s Vietnamci žádné problémy nejsou", nebo "vietnamské děti mají ve škole skvělé výsledky" a podobně. Trochu více nejistoty o jejich neškodnosti a dokonce užitečnosti najdete pod zprávami o odhalení další pěstírny konopí nebo výrobny "značkových" cigaret. Přiznám se, že i můj osobní přístup k vietnamské komunitě je spíše smířlivý a i v naší domácnosti se najdou výrobky z jejich obchodů. Po přečtení článku pana Němce s poněkud policejně dlouhým názvem "Organizační struktura vietnamských zločineckých gangů působících v České republice a hlavní druhy jimi páchané kriminality", na který jsem narazil čirou náhodou prostřednictvím odkazu v jedné z diskuzí, jsem poněkud znejistěl. Posuďte sami, co Plk. doc. JUDr. Miroslav NĚMEC, Ph.D., vyučující na Policejní akademii ČR, nám či spíše svým žákům o Vietnamské mafii přednáší:

"Podle současných poznatků z vietnamské komunity žijící v České republice lze dovodit, že organizace vietnamských zločineckých gangů u nás nedosahuje více než tří stupňů. Nejvýše stojí šéf zločineckého gangu, kterým je zpravidla osoba, která u nás koncem osmdesátých let dvacátého století studovala, či v průběhu první poloviny devadesátých let dvacátého století "zbohatla" v důsledku nekontrolovaného pašování cigaret, textilu, lihu i lidí. Šéf má obvykle dva pobočníky, kteří požívají u šéfa bezmezné důvěry. Jsou jimi zejména bývalí spolužáci či spolupracovníci. Tito pobočníci jsou také zapsáni jako společníci ve firmách šéfa jako "hlavy rodiny". Ostatní členové zločineckého gangu tvoří jednak širší okruh příbuzenstva šéfa a jeho pobočníků a další osoby najímané na nejhrubší práce (tzv. vojáci)."

Na jiném místě rozsáhlého článku autor popisuje, jak Vietnamci postupně přecházejí od pouličního prodeje do kamenných obchodů:

Hospodářské trestné činy páchané vietnamskou komunitou souvisejí především s obchodními aktivitami Vietnamců, které jsou na našem území spojeny převážně s prodejem nekvalitního, ale prestižními značkami označeného textilu, obuvi, elektroniky, CD nosičů, videokazet, alkoholu a cigaret, které jsou prodávány formou stánkového prodeje takřka ve všech výhodných lokalitách. Tyto formy prodeje souvisí s provozem tržnic, velkotržnic i velkoskladů, kde je toto zboží koncentrováno v obrovských množstvích a odtud jsou zásobováni jednotliví prodejci. Zatímco počátkem devadesátých let dvacátého století měli Vietnamci většinu tržnic a skladů pouze pronajatých, v současné době je řada těchto objektů v jejich výlučném držení, neboť původní pronajímatelé byli vytlačeni buď "přeplacením", nebo i výhrůžkami ze strany vietnamské mafie. Takto se dostala do držení vietnamských zločineckých gangů řada lukrativních objektů nejen většiny okresních a jiných významnějších českých měst, ale i na pěších zónách našich lázeňských měst a dokonce byly vietnamskými obchodníky pohlceny i původně luxusní prodejny, např. bývalá prodejna Diamant na Václavském náměstí v Praze, kde se nyní místo špičkové elektroniky prodává podřadná obuv.

Novinkou pro mě je informace o tom, že vietnamská mafie disponuje vlastní "tajnou" službou, která sleduje české policisty a celníky:

"Při sbírání materiálu pro knihu "Mafie a zločinecké gangy", kterou v roce 2003 vydalo pražské vydavatelství Eurounion, jsem se osobně na řadě vietnamských tržnic po celé republice přesvědčil, že vietnamská mafie má detailně zmapován pohyb veškerých vozidel Policie České republiky, Celní správy, ČOI i dalších kontrolních orgánů, včetně registračních značek používaných motorových vozidel a fotografií jednotlivých úředníků."

Zdá se, že by pan plukovník Němec dokázal snadno napsat napínavý a barvitý filmový scénář o utajeném podnikání našich milých českých Vietnamců:

"Pokud jde o případy neoprávněného podnikání vietnamských zločineckých gangů v České republice, ty souvisí zejména s provozem speciálních vietnamských barů (tzv. Kareoke) zřizovaných v určité části soukromého objektu jejich provozovatele. Tyto vietnamské bary plní účel místa setkání osob vietnamské komunity, jsou zde k dispozici nápoje různého druhu a v některých těchto barech pracují i vietnamské prostitutky. K návštěvníkům patří zejména vietnamští zbohatlíci a různé zločinecké struktury od středních článků až po příslušníky pouličních gangů, tzv. vojáky. Běžní trhovci na tyto seance nemají zpravidla volný čas ani peníze. V posledním období je zjišťováno, že na těchto seancích jsou distribuovány a konzumovány i drogy, čímž se z některých Kareoke barů stávají tzv. "lehárny"."

A to prosím článek, ze kterého jsem citoval, pochází pravděpodobně z roku 2003. Dnes může být situace ještě horší. Ostatně to napovídá vietnamskou komunitou tolik kritizované pozastavení vydávání víz nebo přepady vietnamských tržnic. Některým českým politikům včetně prezidenta se tyto akce příliš nezamlouvají. Možná proto, že nemají dostatek informací o zákulisí "poctivého" vietnamského podnikání.
1.12.2008 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.