FRONTEX: pohraniční policie EU?

Počet cizinců oficiálně registrovaných k pobytu v ČR byl k lednu 2008 celkem 388 625, z toho příslušníků států EU 46 811 osob (pramen). Počet u nás ilegálně pobývajících cizinců není znám. Různé odhady ale hovoří o nejméně 100-200 000 osob. Problémy s ilegální migrací se v roce 2004 rozhodla řešit EU založením instituce, která byla nazvána agenturou. Jak praví oficiální definice agentury, "Agentura Společenství se řídí evropským veřejným právem; liší se od institucí Společenství (Rada, Parlament, Komise atd.) a má svou vlastní právní subjektivitu. Je zřízena sekundárním právním aktem za účelem plnění konkrétních technických, vědeckých nebo řídících úkolů v rámci „prvního pilíře“ Evropské unie." V současné době existuje celkem 36 takových agentur (pramen). Agentury jsou jistým speciálním prostředkem pro řízení Evropské unie a jsou pochopitelně financovány z peněz daňových poplatníků. Problematikou imigrace se zabývá Evropská agentura pro řízení operativní spolupráce na vnějších hranicích členských států EU (FRONTEX), která byla zřízena nařízením Rady (ES) 2007/2004/ (26.10.2004, Úř. věst. L 349, 25.11.2004) se sídlem ve Varšavě. Rozpočet FRONTEX činil za rok 2007 1,082 miliardy korun.
FRONTEX koordinuje operativní spolupráci mezi členskými státy v oblasti řízení vnějších hranic; napomáhá členským státům při odborné přípravě vnitrostátní pohraniční stráže, včetně vypracovávání společných standardů odborné přípravy; provádí analýzu rizik; pokračuje v rozvoji výzkumu souvisejícího s kontrolou a ostrahou vnějších hranic; napomáhá členským státům v situacích, které vyžadují zvýšenou technickou a operativní pomoc na vnějších hranicích; poskytuje členským státům nezbytnou podporu při organizaci společných návratových operací.
Za účelem větší soudržnosti FRONTEX úzce spolupracuje s ostatními partnery Společenství a EU odpovědnými za bezpečnost vnějších hranic, např. EUROPOL, CEPOL, OLAF, za celní spolupráci a za spolupráci v oblasti hygienických a veterinárních kontrol. Pro zvýšení bezpečnosti hranic FRONTEX rovněž zajišťuje koordinaci jednotlivých akcí členských států při provádění opatření Společenství týkajících se řízení kontroly vnějších hranic.

Cituji: Evropská unie podnikla další krok, který by měl pomoci chránit státy na jihu Evropy před přílivem ilegálních přistěhovalců z afrických zemí. Evropská agentura Frontex, jež má na starosti ochranu vnějších hranic unie, bude ode dneška koordinovat činnost pobřežních hlídek v osmi členských státech. Spolupráce pohraničníků by měla zefektivnit jejich činnost obzvláště v krizových místech, jako jsou Kanárské ostrovy, sever Itálie či Malta. Například jen na španělské Kanárské ostrovy připlulo loni z afrických zemí kolem 31.000 ilegálních přistěhovalců, šestkrát víc než o rok dříve. S tisíci migrantů, kteří přeplouvají Středozemní moře ze severní Afriky, se potýkají také ostatní jihoevropské státy. Například v Itálii bylo loni zadrženo přes 22.000 běženců. Agentura Frontex bude plánovat systém denních hlídek a společných operací pro sousedící země, aby zefektivnila jejich ochranu. Nový systém fungování se bude týkat Portugalska, Španělska, Francie, Itálie, Slovinska, Malty, Řecka a Kypru. Už v dubnu EU schválila vznik 450členných jednotek rychlého nasazení, které by měly být k dispozici, kdykoliv se země bude potýkat s náhlým masovým přílivem přistěhovalců. Jednotky začnou plně fungovat do konce tohoto roku. (Pramen: 24.05.2007 Euroskop.cz)

V roce 2007 byl vstup do EU odmítnut celkem 130 000 státních příslušníků třetích zemí. K většině odmítnutí došlo na pozemních hranicích a na vzdušných hranicích. Nejvyšší počet odmítnutí zaznamenalo Polsko, následuje Francie, Španělsko a Spojené království. Většina odmítnutí vstupu byla odmítnutím státních příslušníků třetích zemí hraničících s EU. Hlavní výjimkou byla odmítnutí více než 10 000 státních příslušníků Brazílie.
Členské státy ohlásily více než 260 000 odhalení nelegálního pobytu. Nejvyšší počet ohlásila Itálie s více než 50 000 odhaleními. Většina členských států ohlašovala pouze nelegální pobyt ve vnitrozemí a nikoli z výstupních kontrol. Většina odhalených nelegálních přistěhovalců pocházela ze sousedních zemí, Severní Afriky, oblastí dlouhodobých konfliktů nebo z nejlidnatějších zemí světa.
Členské státy ohlásily v roce 2007 téměř 150 000 žádostí o azyl. Nejvíce těchto žádostí, 35 000, zaznamenalo Švédsko, následované Řeckem a Spojeným královstvím (obě země téměř 20 000). Belgie a Polsko ohlásily více než 20 000 žádostí, zatímco zbývající členské státy ohlásily méně než 10 000 žádostí. Většinu žádostí o azyl podali státní příslušníci Iráku (35 000) následováni státními příslušníky Ruské federace. Členské státy zadržely více než 20 000 státních příslušníků třetích zemí s falešnými cestovními dokumenty. Převážnou většinu z nich tvořili státní příslušníci Moldávie, Ukrajiny, Iráku, Číny a Nigérie. Více než polovina držitelů byla odhalena na vzdušných hranicích a jedna třetina na pozemních hranicích. Francie, Maďarsko, Německo, Spojené království a Itálie ohlásily nejvyšší počty.(Pramen: FRONTEX Annual Report 2007)

13. února 2008 Franco Frattini, tehdejší evropský komisař pro spravedlnost, svobodu a bezpečnost, představil na tiskové konferenci v Bruselu „komplexní vizi evropského integrovaného systému správy hranic ve 21. století” (European Commission 2008a). Tři sdělení tohoto „balíčku opatření týkajícího se správy evropských hranic” nastiňují budoucnost, ve které bude ostraha vnějších hranic EU „řízena” celou škálou nových technologií.
Z hodnocení, které Frattini v Bruselu přednesl, vyšlo najevo, že význam agentury FRONTEX nespočívá ani tak v tom, aby nějak výrazně přispěla ke kontrole evropských hranic, jako spíše k získávání nových zkušeností a vytváření vzájemné spolupráce, která by připravila půdu pro další institucionální a technologickou integraci. Komise však navrhuje, aby agentura FRONTEX měla v budoucnu svoje vlastní vybavení pro ochranu hranic, právo provádět operace ve třetích zemích, aby měla nové kanceláře v jižní Evropě a koordinační funkci EUROSURu, plánovaného „systému systémů kontroly hranic” (European Commission 2008c). Pokud by projekt EUROSUR popsaný ve druhém sdělení byl zrealizován, začal by do roku 2013 využívat satelitů, nepilotovaných letounů a jiných prostředků špičkové technologie, které by byly propojeny do společného integrovaného systému správy hranic za účelem monitorování vnějších hranic EU od Baltského moře až po Kanárské ostrovy. Poslední ze sdělení představuje nový vízový systém, ve kterém by při vstupu na území EU i při jeho opuštění byly registrovány biometrické údaje držitelů víz (European Commission 2008d). Když by někdo po vypršení víza zemi neopustil, systém by automaticky vydal upozornění, že je potřeba začít po tomto nově nelegálním přistěhovalci pátrat. (Pramen migraceonline.cz)

Organizace společných letů za účelem navracení je podporována třemi prvky; rozhodnutí Rady č. 2004/573/ES vytyčuje právní základ pro tyto lety; přípravná opatření pro návrat a budoucí fond pro navracení slouží k zajištění z finančního hlediska; a komunikační podpora poskytovaná informační sítí přístupnou na Internetu ICONet zajišťuje potřebnou výměnu informací mezi členskými státy. Tyto prvky tvoří současný základ pro spolupráci. FRONTEX bude poskytovat potřebnou pomoc pro organizaci a koordinaci společných návratových operací členských států. Směrnice Rady č. 2003/110/ES dále posiluje spolupráci mezi členskými státy v případech leteckého tranzitu.(Sdělení Komise o prioritách boje proti nelegálnímu přistěhovalectví státních příslušníků třetích zemí)

Pozoruhodný obraz ilegální emigrace v ČR poskytuje rozsáhlá publikace nazvaná "NEREGULÉRNÍ POBYT CIZINCŮ V ČR: PROBLÉMY A JEJICH ŘEŠENÍ", která je ve formátu PDF ke stažení na stránkách Multikulturního centra. Jedná se ale jen o "literární" práce řady autorů, kteří za svoji práci obdrželi jistě velice slušné honoráře. Praktický význam vydávání podobných publikací není žádný. Publikace vznikla v rámci projektu Regularizace jako jeden z nástrojů v boji proti nelegální migraci podpořeného finančním grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska prostřednictvím Nadace rozvoje občanské společnosti, což je přední "banka" pro obstarávání peněz pro podobné projekty.

Jak je vidět z výše uvedeného dosti únavného přehledu, institucí a nástrojů pro regulaci imigrace je v EU více než dost. Stejně tak je řada organizací zabývajících se občanskými právy imigrantů, vytvářením multikulturní společnosti, podporováním integrace cizinců do české společnosti. Rovněž existuje značné množství "personálních" agentur zabývajících se přepravou a "prodejem" cizinců řadě výrobních firem a existuje rozsáhlá mezinárodní síť pašeráků cizinců do zemí EU. Zdá se ale, že největším problémem, před kterým stojí dnes už i Česká republika je to, jak se zbavit nezaměstnaných a nezaměstnatelných cizinců, kteří pobývají na našem území nelegálně. V tom by měla právě pomoci českým úřadům agentura FRONTEX a také další instituce: Mezinárodní organizace pro migraci - IOM, která má podle smlouvy z roku 2001 zejména "přispět programem asistence dobrovolných návratů neúspěšných žadatelů o azyl v České republice a cizinců, kteří jsou povinni vycestovat z území České republiky, k rozvoji dobrovolných návratů a repatriací a tím k dalšímu posílení návratové politiky České republiky" (pramen). Neboli poslat s doprovodem nepohodlné cizince nejlépe letecky do jejich rodných zemí. Jenže oni v naprosté většině nejsou ochotni se dobrovolně vrátit tam, odkud k nám přicestovali. Jiným řešením je jim poskytnou plnou sociální podporu v nezaměstnanosti bez ohledu na to, že nejsou občany tohoto státu. Což podle dřívějších zkušeností Velké Británie nebo Švédska či současných zkušeností Kanady nelze doporučit. Takže bude nutné je pochytat, zavřít a násilím deportovat. Pokud je ovšem jejich "rodná" země přijme. Domnívám se, že ve světle faktů z poslední doby si žádný český politik nedovolí podporovat další příliv pracovníků ze zahraničí. Leda by chtěl spáchat politickou sebevraždu.
3.12.2008 12:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.