Ruská ekonomická agrese nejen ve východní Evropě.

Představitelé ruské a maďarské vlády se dohodli na tom, že ruská státní banka Vněšekonombank převezme vlastnictví bývalé maďarské státní aerolinky Malév kvůli špatnému hospodaření posledního vlastníka KrasAir, strategickým partnerem banky se stane ruský letecký přepravce Aeroflot. Maďarský ministr financí János Veres k tomu dodal, že převzetí Malév bylo nezbytné. Předešlý vlastník společnosti ruský podnikatel Boris Abramovič, který Malév získal před dvěma lety, podle Verese nesplnil podmínky nutné k privatizaci podniku.

Ruská letecká společnost Aeroflot se chce zúčastnit privatizace Českých aerolinií v konsorciu s některou českou firmou. Aeroflot nyní jedná s partnerem sídlícím v EU, který by v konsorciu měl podle podmínek EU vlastnit 51 procent. Podle některých informací by mohlo jít o českou finanční firmu Penta Investments, s.r.o. Hodnotu ČSA odhadl odstupující ministr dopravy v rozmezí 3,5 až pět miliard korun. Podle šéfa dozorčí rady Českých aerolinií Ivana Kočárníka, někdejšího ministra financí, je ale hodnota aerolinií kolem deseti miliard korun."V následujících třech letech plánujeme účastnit se privatizace jak ČSA, tak (ruzyňského) letiště," citovala agentura Reuters ruského vicepremiéra Sergeje Naryškina, který to řekl Ria Novosti.

V Čechách vznikne další podzemní zásobník plynu. Pět set milionů kubíků zemního plynu chtějí pod zemí skladovat společně ruská státní společnost Gazprom export a firma MND Gas Storage z impéria Karla Komárka (pramen). Dohodu svým podpisem v Moskvě stvrdili předseda představenstva Gazpromu Alexandr Medveděv a zástupci MND Radek Lucký a František Komárek. "Skupina Gazprom je jedním z největších a nejvýznamnějších exportéru zemního plynu do Evropy. Budování sítě nových podzemních zásobníků plynu v Evropě souvisí s nutností zajisti maximální spolehlivost v dodávkách zemního plynu," prohlásil Medveděv. V Čechách zatím provozují zásobníky jen RWE Transgas a Moravské naftové doly. O vlastní zásobárnu v jižních Čechách usiluje také Česká energetická. Gazprom s MND by se staly čtvrtým hráčem na trhu.

Rusko a Srbsko podepsaly sérii energetických dohod, na jejichž základě získá ruská společnost Gazprom většinový 51procentní podíl v srbském ropném monopolu NIS výměnou za výstavbu strategického ruského plynovodu South Stream přes Srbsko. Dohody, které byly podepsány v Kremlu za přítomnosti prezidentů obou zemí Dmitrije Medveděva a Borise Tadiče, předpokládají také výstavbu podzemního zásobníku zemního plynu v Banatském Dvoře na severu Srbska. Jsou "důležité pro energetickou bezpečnost našich zemí a Evropy", prohlásil při podpisu Medveděv. "Energetické dohody jsou pro nás strategicky důležité. Znamenají dlouhodobé zásobování Srbska plynem," dodal Tadić. Nový plynovod má přepravovat do Evropy 30 miliard krychlových metrů ruského plynu ročně. Gazprom koupil 51 procent podílu v srbském ropném monopolu NIS za 400 milionů eur a zavázal se, že bude do srbské společnosti do roku 2112 investovat 500 milionů eur bez ohledu na to, jaké eventuálně budou důsledky světové ekonomické krize.

Ruský Gazprom se chce na Slovensku spojit se státem. Vznikl by tak společný plynárenský podnik. Po schůzce s premiérem Ficem to dnes řekl zástupce Gazpromu Medveděv. Fico k tomu dodal, že vláda uvažuje o vytvoření firmy, kterou by ovládal stát spolu s ruským plynárenským monopolem a která by konkurovala Slovenskému plynárenskému priemyslu.

Je to jen zlomek investic, kterými si Rusko buduje strategiský vliv na východní Evropu a Balkán. Putin a Medvěděv postupují podle hesla "co nemůžeš dobýt silou, to si kup". Zejména pomocí plynovodů i plynových zásobníků budou i v budoucnosti držet pevně východní ale i západní Evropu pěkně na řetězu, či spíše na kohoutku, který, jak počátkem roku dokázali, mohou kdykoliv utáhnout. Snahy investorů ze zemí EU o vybudování plynovodu z Azerbajdžánu Nabucco budou zřejmě zmařeny. Rusko připravuje plynovod South Stream již od roku 2007 a má být dokončen v roce 2013. To, že se jeho výstavby kromě Srbska účastní země EU jako je Maďarsko, Rakousko, Řecko a Itálie nasvědčuje, že každý člen EU hasí to, co jej nejvíce pálí sám a nespoléhá na nějakou společnou akci EU, která by alespoň částečně snížila fatální závislost EU na ruském plynu.
27.1.2009 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.