Rozšířit NATO nebo nerozšířit?

Včera jsme si připomněli 10. výročí vstupu do NATO, do kterého jsme v roce 1999 byli přijati společně s Polskem a Maďarskem. Bylo to historicky první rozšíření aliance o země někdejšího takzvaného sovětského bloku. Na "vzpomínkové" konferenci pořádané Senátem vystoupil exprezident Havel s návrhem rozšířit NATO o Ukrajinu a Bělorusko. Podle Havla by prý bylo také dobré, kdyby vznikl nový bezpečnostní útvar za Kavkazem. V něm by byly Arménie, Gruzie a Ázerbájdžán, které by si navzájem garantovaly nezávislost. Jak tuto "objevnou" myšlenku na jakési mini NATO realizovat, Havel blíže nespecifikoval.

Zato expremiér Zeman vystoupil tvrdě proti podobným nápadům, zejména proti přijetí Gruzie: "Chceme mít v NATO zemi, jejíž prezident má za politické vzory Stalina a Beriju a byl kritizován za potlačování opozice a nezávislých médií?" Pustil se i do Ukrajiny, kterou označil za stát, kde "dvě až tři smečky bojují o výnos z tranzitních poplatků za zemní plyn" a která nedokáže dodržet elementární dohody. Zeman také zopakoval svůj již dříve publikovaný názor, že by měl být do NATO přijat Izrael. "Některé teroristické organizace a státy, jako je Írán, se v průběhu několika málo let zmocní atomových zbraní a pak už bude pozdě na krásné a hladké diplomatické řeči. Jsem zastánce postupu prevence," řekl Zeman a dodal, že Izrael je země "plně demokratická, nevzývají Stalina a Beriju, nekradou zemní plyn a desítky let bojují proti teroristům." Zeman se ve svém brlohu na Vysočině nepochybně zabývá a hlavně baví mezinárodní politikou na nejvyšší úrovni. Když místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra položil v diskuzi otázku, zda vůbec Izraelci do NATO chtějí, Zeman kontroval: "Bavil jsem se o tom s Ehudem Olmertem a on mi říkal, že by zájem měl, ale že se bojí odmítnutí a nechce přijít o prestiž."

Prezident Klaus se vyslovil pro další rozšiřování aliance, ale neupřesnil, o které země. Poznamenal jen, že aliance by se měla rozšiřovat tak, aby byla silnější. "Musíme požadovat, aby rozšíření nesnížilo, ale naopak posílilo akceschopnost aliance, aby neoslabilo, ale naopak zvýšilo její odhodlání," dodal. Tedy něco v tom smyslu, aby se americký vlk nažral, ale ruská koza aby zůstala celá.

A co na tyto nápady a názory bývalých i stávajících politiků říkají občané Česka? Podle lednového průzkumu Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM) nazvaném NATO očima české veřejnosti se ukázalo, že tři pětiny Čechů sice považují za dobré, že NATO se v uplynulých letech rozšířilo o řadu států z východní a jihovýchodní Evropy (ve skutečnosti nemají ani páru o tom, které to byly), ovšem se vstupem Ukrajiny souhlasí jen 34 procent a s přijetím Gruzie pouze 28 procent lidí. Na možnost vstupu Izraele do NATO se tazatelé CVVM respondentů nezeptali. Tak až snad příště. Možná by měli přidat i otázku, co si myslí obyčejný Čecháček o duševním zdraví našich ex i neex politiků.
13.3.2009 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.