Kdybych já byl Paroubkem...

Tak bych se stejně jako on teď jen potutelně usmíval a myslel si své. Věděl bych totiž to, co by ostatní nevěděli: že se mi podařilo splnit další úkol, který jsem dostal od mezinárodní politické organizace zvané Socialistická internacionála, která spojuje všechny socialistické strany především v Evropské unii. A tyto strany mají jako hlavní cíl vytyčenou federalizaci EU, vytvoření Evropských spojených států (ESS), nebo jak také někteří vůdcové v soukromí žertovně říkají "Spojených evropských socialistických států" (SESS). Získáním většiny v parlamentu prověřené při hlasování o nedůvěře vládě bych vyřešil vážný politický problém EU, ratifikaci Lisabonské smlouvy českým parlamentem. Podporu bych našel především u předsedy Evropské komise, se kterým bych si předem domluvil jeho vystoupení, ke kterému včera došlo. José Barroso, věrný socialista tělem i duší, totiž vyzval české politické vůdce, aby nespojovali Lisabonskou smlouvu s problémy v domácí politice. Prohlásil, že podpisem dokumentu, který má nahradit odmítnutou euroústavu, se podle něj Češi zavázali, že smlouvu ratifikují. "Když podepíšete nějakou smlouvu, vytváříte tím povinnost a ta je závazná. Jak by se asi (Češi) cítili, kdyby někdo nepodepsal přístupovou smlouvu do Evropské unie?" prohlásil Barroso v sídle Evropského parlamentu ve Štrasburku, kde se zpovídala schlíplá česká delegace v čele s premiérem a momentálním předsedou Evropské rady Mirkem Topolánkem ze své činnosti v rámci svého předsednictví.

Barroso vycházel přece ze stejné představy o té správné disciplíně politiků, kteří musí ctít rozhodnutí vedení své strany a bez řečí ratifikovat smlouvu, kterou jejich předseda, v tomto případě pan Topolánek, podepsal. Jako Paroubek bych tomu jen zatleskal, protože i já dělám to samé a dokonce k takovému jednotnému postupu členy své strany zavazuji často i podpisem nebo v případě nutnosti i hrozbou finanční pokuty. Jako Paroubkovi by mě bylo nepochopitelné sledovat, jak si ti občanští demokraté představují vládní a mezinárodní politiku jako Hurvínek válku.

Kdybych já byl Paroubkem, tak bych už v tuto chvíli věděl, že s pomocí těch poslanců zelených, lidovců, ODS i komunistů, kteří pochopili kudy vede správná cesta k jednotné Evropě, se mi podaří Lisabonskou smlouvu ratifikovat a naopak odmítnout pokořující smlouvu o americkém radaru, se kterou socialistické vedení EU nesouhlasí. A to vše bez ohledu na to, zdali se tu bude paralyzovaná Topolánkova vláda ještě potácet pár měsíců. Těmito dvěmi ratifikacemi a zrušením ponižujících zdravotnických poplatků si připíšu další body a v parlamentních volbách definitivně smetu ty zatracené demokraty a liberály a opět přivinu na svou hruď ke všemu ochotné lidovce a milostivě snad i ty zelené, pokud se ovšem do parlamentu dodrápou. Tak bych to provedl, kdybych já byl Paroubkem.
26.3.2009 10:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.