Kocáb a intelektuálové pomohou Romům.

Komisař Špidla jde do toho."Jeden z nástrojů, který bych chtěl ještě v posledních čtrnácti dnech zavést, je, aby se objevila i pozitivní hlasitá a kvalifikovaná diskuse o této otázce," řekl Kocáb po jednání integrované platformy pro začleňování Romů, které se konalo minulý pátek 24.4. v rámci českého předsednictví EU. Citace: Platforma pro začleňování Romů je otevřené a flexibilní uspořádání, které řídí na podnět Rady Evropská komise a předsednictví EU a v němž mohou klíčoví aktéři – orgány EU, vlády členských států, mezinárodní organizace, nevládní organizace a odborníci – komunikovat a formulovat strategická doporučení pro rozhodovací orgány, týkající se účinného začleňování aspektů romské problematiky do evropských a vnitrostátních politik. Nejedná se o formální subjekt, ale spíše o proces, který řídí jeho účastníci. Předsednictví EU (v současné době Česká republika) hraje velice významnou úlohu jako spojující článek mezi vládami členských států a Radou EU. Ačkoliv Kocáb zasedání platformy předsedal společně s géniem sociálních opatření komisařem Špidlou, celkem správně pochopil, že k řešení problému nějaká "platforma" nijak nepřispěje.

Kocábovu myšlenku úspěšného řešení by podle jeho představy mělo naplnit vytvoření stálé konference složené podle jeho slov z politiků, Romů a předních intelektuálů z řady oborů - například sociologů, teologů, psychologů, politologů a historiků. Neměli by v ní chybět ani právníci, zástupci médií a židovské komunity. Podle exministra by intelektuální elita zasedala k aktuálním problémům. "A generovala filozofická a státoprávní stanoviska tak kvalitně, aby alespoň podstatnou částí veřejnosti byla přijata," prohlásil minulý týden Kocáb. Bohužel zapoměl na ty nejdůležitější "intelektuály", ekonomy. Protože transformace cikánů i Romů je především věc náročná na peníze. Pochybuji, že by Kocábem vybraná elita cvičená ve věcech cikánských něco použitelného "vygenerovala". Leda nějaké ty honoráře do své kapsy.

Kocábova myšlenka použít intelektuály pro řešení společenských problémů není u nás nová. Kocábův protektor a přítel Václav Havel založil známou pravidelnou konferenci "světových" intelektuálů Forum 2000 diskutujících vždy jednou za rok o "závažných" problémech celého lidstva. Je to pro účastníky příjemné setkání bez praktického výsledku. I když názory účastníků jsou někdy pozoruhodné: "Na základě svých zkušeností z pobytu v Číně byl Tomáš Etzler jako jediný z diskutujících toho názoru, že modernita bez demokracie možná je. Poukázal na současnou čínskou materialistickou společnost, v níž pro většinu lidí nabírají na významu finanční zájmy na úkor demokratických ideálů."(Forum 2000/2008). Opravdu pozoruhodný objev, který by snadno mohl vést k zavedení čínského modelu vládnutí po celé planetě a možná i vyřešení romského "začlenění". Pan Etzler není sám, i němečtí odborníci a průmyslníci si pochvalují, jak snadno a efektivně se v Číně při spolupráci s komunistickou vládou investuje a realizují náročné projekty.

Ale zpět ke Kocábovu nápadu použít pro řešení tak náročného úkolu intelektuály: podívejme se na to, co to vlastně ten intelektuál je. Podle Wikipedia.cz intelektuál (z franc. l´intellectuel, z lat. intellegere, chápat, rozumět) je novověké označení pro zejména humanitně vzdělané lidi, kteří se vyjadřují i k veřejným otázkám, ačkoli se sami nepodílejí na vládě a moci. Intelektuálština je pejorativní označení pro nesrozumitelnou řeč nebo elitářské představy intelektuálů.
Intelektuál sice bývá zároveň příslušníkem inteligence, není to však totéž, protože intelektuál nemusí nutně být vysokoškolák (akademik), ani pracovat v odpovídajícím zaměstnání. Obvykle se charakterizuje nadprůměrnou schopností slova, mluveného i psaného, snahou o originalitu, jistou nezávislostí a kritičností, ochotou vyjadřovat se o závažných otázkách srozumitelně a hlavně přitažlivě. Intelektuál ovšem také nenese za nic odpovědnost a může mít sklon k vytváření a šíření ideologií, včetně totalitních. Vcelku mívají intelektuálové sklon spíše k levici, ke kritice moci, poměrů a podobně.

Což celkem dobře vystihuje i moji ustálenou představu o tom, kdo to vlastně intelektuál je: vzdělaný a kultivovaný člověk, který mluví do všeho, ale odmítá jakoukoliv odpovědnost za realizaci svých nápadů. Je logické, že většina ze známých intelektuálů byli (ti mrtví) nebo jsou (ti živí) většinou i spisovateli podle hesla "papír snese všechno". Uveďme si několik příkladů intelektuálů: Jean-Paul Sartre, H.G. Wells, Zbigniew Brzezinsky, Noam Chomsky, Umberto Eco, George Orwell a snad i Václav Havel. Můžeme se těšit, že i když již Kocáb není ministrem, podaří se mu jeho vytouženou stálou konferenci založit, získat na její provoz peníze daňových poplatníků a začít řešit to, co se nepodařilo generacím politiků před ním. Do důchodu by mu to mohlo vystačit.
27.4.2009 09:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.