Budou záruční podmínky a lhůty i pro software?

Měl by Microsoft platit miliardy dolarů uživatelům po celém světě jako odškodné za poškození dat a za různé chyby, kterými trpí jeho software? Tuto otázku si položil nedávno Linux Journal v reakci na návrh Evropské komise na ochranu spotřebitelů, ve kterém se hovoří o rozšíření principů ochrany spotřebitele i na licenční dohody týkající se softwaru, přičemž výrobce by měl spotřebiteli garantovat stejná základní práva, jako je to v případě nákupu ostatního zboží, tedy právo na získání produktu pracujícího bezchybně za předem daných podmínek. Komisařka Evropské komise Maglena Kuneva tvrdí, že větší odpovědnost výrobců softwaru povede k možnosti většího výběru pro spotřebitele, tedy ke zlepšení konkurenčních podmínek výrobců SW.

Tyto snahy bruselských úředníků nepochybně vyplývají ze zjištění, že jsme ve slepé uličce, do které se dostala naše technická civilizace díky svojí naprosté závislosti na počítačích a programovém vybavení. V každém programu je nejméně jedna chyba a ta může mít fatální důsledek: například pád letadla do oceánu, srážku vlaků, v "lepším" případě ztrátu důležitých dat nebo nechtěné zveřejnění obchodních či politických tajemství. A když se někdo pokusí vadný program opravit, je jisté, že do něj zanese nejméně jednu další chybu. Zvláště to platí u SW, který společně vytvářejí stovky či tisíce programátorů roztroušených po celém světě a prakticky není v silách nikoho tuto práci kvalifikovaně a spolehlivě koordinovat. Ačkoliv má monopolní Microsoft tisíce programátorů, co by si počal bez těch nekonečných alfa, beta, RC testování???

Celé je to totiž o tom, že využíváním kapacity lidského mozku a inteligence programátorů nemůže vzniknout nic dokonalého, respektive dokonalejšího, než je lidský mozek. Tady neplatí, že 1 + 1 = 2, sto programátorů není stokrát chytřejší než jeden. A navíc je lidský mozek zatraceně nedokonalý, zvláště když je programátor přepracovaný nebo pod vlivem drog.

Návrh zavést odpovědnost za vady a nedodělky může mít jen jedno rozumné znění: pokud naleznete v SW vadu a prokáže se, že se vyskytla třikrát po sobě nebo je neodstranitelná v jednoměsíční lhůtě, pak by měl být nárok na výměnu zboží za nové (???) nebo na vrácení peněz. Otázkou pak zůstává, co by vlastně kdo použil jako OS a aplikační SW, když by jiný "bezchybný" SW nebyl k dispozici. Nárok na vrácení peněz v záruční lhůtě uvedený v prodejních podmínkách by snad přesto časem přinutil autory SW k větší důkladnosti a především jednoduchosti a možná i ke vzniku konkurence, protože dnes v oblasti zejména komerčních desktop OS prakticky neexistuje pro uživatele alternativa.

Jinak si budeme muset přiznat, že řídíme svět pomocí drahého "zboží" patřícího mezi nespolehlivé a nebezpečné zmetky. Ovšem pozor: slovo zboží jsem uvedl právem do uvozovek, protože žádné programy se ve skutečnosti podle stávajících pravidel hry neprodávají. Kupujeme si jen právo SW používat, nikoliv jej vlastnit. Tudíž nemůžeme SW, na který máme licenci, ani dále prodávat. Dokonce ani darovat. Takže předmětem případné reklamace by byla licence opravňující k používání "zapůjčeného" nehmotného produktu.
18.6.2009 11:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.