Dejte si pozor na svině!

"Svině" je v hovorové češtině časté pejorativní označení pro lidi, kteří páchají především různé podrazy, donášejí s cílem získat osobní prospěch. Pohlaví takové "svině" nerozhoduje a pokud o někom řeknete, že je to svině, znamená to, že si ostatní mají na něj dát pozor. Také se používá výraz "svinská politika", "svinský režim" ale i "svinské počasí, i když v tomto případě máte možnost volit trochu jemnější variantu "psí počasí" či pro horší klimatické poměry za dveřmi "dnes by ani psa nevyhnal".

Možná byste rádi slyšeli, co si myslím o našich "svinských politicích", ale jste na omylu. O nich jsem již psal mnohokrát a jistě uznáte, že jsem je nešetřil. Dnes si povíme o sviních daleko nebezpečnějších a také o ještě horších tvorech zvaných kanci. Ano, mám na mysli ta rozkošná zvířata, kterým celkem nápaditě říkají myslivci i nimrodi "černá zvěř". Nebudeme se ale zabývat radami, jak snížit jejich početní stavy, s tím si neví rady ani na slovo vzatí odborníci, kteří se většinou vymlouvají, že jednak jsou drahé náboje a vůbec, že hon na divočáky je věc veskrze nebezpečná, že je trvalý nedostatek vycvičených loveckých psů a proč by se měli namáhat i dalšími nesmyslnými procedurami jako je ohledání skoleného kusu zvěrolékařem, vyplnění předepsaných formulářů a další nesmysly. Ačkoliv se ročně u nás odstřelí neuvěřitelné množství 100.000 kusů černé zvěře, přesto jsou stále divočáci přemnožení a páchají značné škody v lese a především na zemědělských plodinách. Už na počátku května divočáci vycházejí z lesů do obrovských lánů řepky, poté se přesunou do porostů pšenice. Své putování po polích končí v kukuřici, kde vydrží až do sklizně.

Podle jednatele Českomoravské myslivecké jednoty Jaroslava Kostečky je z těchto důvodů černá zvěř téměř nelovitelná. Pouze žere, dělá škody na zemědělských kulturách a rozmnožuje se geometrickou řadou. Zatímco dříve vrhala jedna bachyně kolem tří selat, nyní už činí průměr šest jedinců a v kvalitních a příznivých letech má dokonce i 12 selat. Ta se rodí na jaře v dubnu a už na podzim má další mladé. Lov černé zvěře je navíc velice složitý, neboť jde o noční zvíře. Myslivci, i když prasata vyjdou z úkrytu, smí používat pouze zbraně s klasickou optikou, použití techniky nočního vidění je zakázáno. Prakticky se tak zvěř dá střílet pouze tři dny před a tři dny po úplňku, dodal Kostečka. Prasat neustále přibývá. O vitalitě těchto zvířat prý svědčí i to, že se za několik posledních let rozšířila z jižní části Skandinávie až k polárnímu kruhu.(ČTK).

Co tedy dělat, když se v lese potkáte s divočáky? Jak říká jeden myslivec, "nebezpečí jsou bachyně se selatama. Když je někde překvapíte a dostanete se mezi bachyni a selata, je to velice nebezpečné. Nejlépe je zůstat v klidu, snad je odvolá a odvede. Láskyplnýzvuk který vydává při svolávání selátek, vám stejně asi vyvolá mráz a pot. Je to temné, dlouhé vrčení.Zní to asi jako grrrrrrrrrrrrrrr. Pro člověka to zní velice strašidelně a útočně. Opak je pravdou. Prase před svým útokem nevaruje. Je velice rychlé a člověk nemá téměř šanci se bránit. Zůstanete-li stát v klidu u stromu, bude to asi nejlepší řešení." To je dobrá rada, málokdo z nás bude schopný bleskurychle na nějaký strom vylézt. A jak můžete divočáky překvapit? Například, když se tiše plížíte nějakým smrkovým nízkým a hustým podrostem v naději, že najdete nějaký ten hřib smrkový. Pak můžete o kance i zakopnout. Dělejte raději hluk bez ohledu na rady, že v lese se má člověk chovat tiše. Ano, ale jen tam, kde nežijí divočáci.

Jiný, poněkud šílený znalec života černé zvěře radí dokonce, jak se bránit útoku kance, dojde-li na nejhorší: "Kancovo slabé místo jsou vejce - odzadu - (jak to ale udělat, když se k vám asi kanec jen tak neotočí, aby vám ty svoje kulky nabídnul?) jinak má velmi-velmi citlivý na nárazy rypák - když bít, tak shora nebo zepředu po rypáku - rovně po dírkami. Kopanec do rypáku hodně změní - ale bolestivé kvičení může přivolat zvědavost ale i pomoc stáda - a to není dobré. Střílení má smysl pouze pokud dokážete trefit mozkovnu nebo páteř. Pouze okamžité ochrnutí má smysl, i po kulovnicové ráně na komoru kanec vydrží velmi mnoho. Mně jeden 150kg kanec s ustřeleným srdcem utíkal 100m, z toho posledních 50m už byl bez krve - vystříkaný že ani nebarvil - ale utíkal! Neuvěřitelné! Tehdy už určitě nebyl při smyslech, ale běžel tak silně, že narazil do 2,5 m vysokého sloupu oplocení, který vyvrátil a běžel ještě asi 30m než zhasl. I takový náraz by vám zlomil nohy. Raději vylézt na strom, vyčkat, přehodnotit situaci a pak s nadhledem a také s výhledem řešit. Je možné, že i útok mezitím přestane, u volně žijích kanců stačí, že vetřelce zahnal z teritoria, bachyně bývá důslednější - jí to jen tak nestačí, ta si také zvykne chvíli počkat pod stromem, ale mladé to přestane brzy bavit, rozleze se, odejdou a ona pak jde za nimi. Chvíli to ale trvá, záleží to také na tom, zda mají v okolí dost potravy, tehdy se baví na místě dlouho. S přibývajícím světlem však vždy odejdou - takže - do rána je třeba vydržet." Nebo přivolat pomoc mobilem, pokud ovšem dokážete popsat, na kterém místě na tom stromě vlastně visíte.

Jednu věc vám myslivci určitě doporučí: nechoďte do lokalit, o kterých je známé, že se v nich divočáci vyskytují zejména k večeru, kdy začínají hledat potravu a vylézají ze svých brlohů v nízkých porostech, kde spali přes den. Když už někde v lese uvíznete a končíte svoji vycházku k večeru, buďte hluční, abyste stádo někde nepřekvapili. A nemyslete si, že budete v bezpečí, když si budete s rodinkou vykračovat po široké lesní cestě či dokonce asfaltové silnici. Zítra vám ukážu čerstvé fotografie, jak dovedou řádit jejich rypáky přímo na pankejtu asfaltky, po které jezdí lesem docela často auta. Přeji vám další krásný den indiánského léta, jedu na kole vyfotit rygoly po prasečích rypácích. Doufám, že budou někde chrápat a nebudu je muset kopat do kulí nebo mlátit po rypáku.
22.9.2009 09:40 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.