Václav Klaus varoval a požadoval už dříve.

Není pravdou, že Václav Klaus přišel s požadavkem na doplnění Lisabonské smlouvy teprve nyní. Snadno si najdete, kdy o tom mnohokrát veřejně hovořil. Například Klausův nesmiřitelný a zuřivý nepřítel Jiří Pehe o tom psal 30.května 2008 ve svém článku "Benešovy dekrety a Lisabonská smlouva:
"Prezident Václav Klaus nedávno vyjádřil obavu, že přijetí Lisabonské smlouvy, která má nahradit zamítnutou euroústavu, by mohlo ohrozit platnost Benešových dekretů. Na jejich základě bylo z Československa po 2. světové válce vysídleno okolo 3 miliónů sudetských Němců.
Podobné obavy už před časem vyjádřil europoslanec Vladimír Železný, takže Klaus, známý odpůrce další evropské integrace, nemusel chodit pro inspiraci daleko. Navíc s tímto tématem má Klaus zkušenosti. Prapor dekretů zdvihnul už před parlamentními volbami v roce 2002--v době, kdy Česká republika dokončovala přístupové rozhovory s Evropskou unií."

Jsou i další důkazy o Klausově snaze zabezpečit při přijímání Lisabonské smlouvy platnost Benešových dekretů. Euroskop.cz uvedl 13.května 2008 v článku nazvaném Klaus: Lisabonská smlouva ohrožuje Benešovy dekrety i fakt, že proti začlenění jakékoliv podmínky do texty LS blokoval Vondra a Schwarzenberg:
"Prezident Václav Klaus se obává, že případná ratifikace lisabonské smlouvy, která nově upravuje pravidla fungování Evropské unie, by mohla ohrozit platnost takzvaných Benešových dekretů.
"To je otázka pro právníky, ale já bych se toho obával," odpověděl prezident na otázku, zda ratifikace lisabonské smlouvy ohrozí platnost takzvaných Benešových dekretů.
S názorem, že by lisabonská smlouva mohla umožnit revizi Benešových dekretů, přišel již před časem europoslanec Vladimír Železný. Již tehdy ale odborník na ústavní právo Václav Pavlíček ČTK řekl, že smlouvu není možné uplatňovat zpětně. Uvedl, že se nebojí revize poválečných dekretů; soudí ale, že by teoreticky mohl vzniknout problém s uplatňováním restitučních nároků s ohledem na princip rovnosti všech občanů EU.
Otevírání cesty k revizi dekretů se nebojí šéf české diplomacie Karel Schwarzenberg (za SZ) ani vicepremiér pro evropské záležitosti Alexandr Vondra (ODS). Podle Vondry nová smlouva nepojednává o majetkových otázkách a do českého právního řádu nepřináší "nové skutečnosti"."

Václav Klaus již 11.3.2002 v televizním rozhovoru na TV Prima potvrdil, že 31.ledna 2002 žádal tehdejšího premiéra Zemana o dodatek smlouvy České republiky s EU:
"Petr ŠIMŮNEK
Pane předsedo, vy jste v tom dopise, jestli se nemýlím, navrhoval, aby Česká republika prosadila do budoucí smlouvy s Evropskou unií dodatek o nemožnosti revize majetkoprávních změn po druhé světové válce, o tom, že prostě Benešovy dekrety jsou součástí právního řádu České republiky. Vzpomeňme teď, že to všechno, že třeba Rakousko chce přesný opak, to jsme mohli slyšet i na včerejším setkání ve Vídni a tak dále, ale ...
Václav KLAUS
Ano."

Do Smlouvy o přistoupení přistoupení České republiky k Evropské unii nebyla žádná taková podmínka vtělena.

Rakouští politici se naopak snažili v roce 2002 o to, aby Česko a Rakousko přijaly společnou deklaraci o neplatnosti Benešových dekretů: "Deklarace by podle Schüssela měla "jednou provždy stanovit, že tyto Benešovy dekrety již neplatí, že jsou mrtvým bezprávím". Sudetoněmecké krajanské sdružení v Rakousku požaduje nejen zrušení dekretů, ale také vrácení zabaveného majetku. Organizace chce podat hromadnou žalobu na Českou republiku. Celková suma majetku vyvlastněného po roce 1945 by podle sdružení dnes činila 260 miliard euro, tedy přes osm bilionů korun. Kvůli tomu by chtěli zablokovat vstup Česka do EU." (pramen). Osm bilionů korun podle tehdejšího a dnešního kurzu koruny - to je přibližně osm státních rozpočtů České republiky"!

A předseda lidovců Cyril Svoboda, strany, která v minulosti kolaborovala s komunisty, vyzývá národ k 17.listopadu na pochod na Hrad s cílem donutit prezidenta k podpisu Lisabonské smlouvy. O tom, kde jsou jeho nejbližší přátelé a čí zájmy zastupuje svědčí mimo jiné i fakt, že byl 8. ledna 2008 vyznamenán Velkým křížem za zásluhy o Spolkovou republiku Německo, podle slov velvyslance SRN Helmuta Elfenkämpera zejména proto, že vždy byl přesvědčeným Evropanem a přítelem Německa.

A co na Klausův požadavek Bernd Posselt, který například slovy "Vyzývám prezidenta Klause, aby ukončil svou agresivní propagandu proti evropské ústavě!", křičel v roce 2005 na srazu Sudetoněmeckého zemského sdružení [Der Standard 15.5.05] „Klaus ist ein europapolitischen Geisterfahrer!“ (=řidič jedoucí v zakázaném protisměru). Podle Posselta je evropská ústava nutná, protože je zárukou zákazu diskriminace. Podle euroústavy má být vrchním vykladačem lidských práv Evropský soudní dvůr-nikoliv český Ústavní soud, má být zakázána jakákoliv diskriminace na základě národnosti (Benešovy dekrety nebude možné aplikovat) a právo volit a být volen do zastupitelstev obcí má mít každý obyvatel bez ohledu na to, zda má české občanství.
A dnes Posselt opět burácí, že se ze "zatuchlých nacionalistických emocí a z utrpení nevinných" český prezident snaží získat politický kapitál a že hraje cynickou hru. Je to podle něj "hluboce protievropanské, nemorální a zpátečnické," zuří odulý Bernd, který je zároveň mluvčím zahraniční agendy CSU v Evropském parlamentu.

Václav Klaus se během dlouhé doby, ať už při vytváření textu přístupové smlouvy k EU, nebo při projednávání textu zavržené "Ústavy" EU i při projednávání její verze přepracované do Lisabonské smlouvy v českém parlamentu a ve vládě, vždy snažil o začlenění oné pro německé a rakouské politiky neblahé a nežádoucí podmínky o platnosti Benešových dekretů. Jeho úsilí bylo marné a vždy byl jeho požadavek zahrán do autu. Proto se nepochybně rozhodl využít závěrečné mezinárodní pozornosti k tomu konečně tu kýženou podmínku s nebývalou odvahou prosadit. Pravděpodobně bude v Bruselu sepsána, předběžně přijata a vložena jako přídavek při případném podpisu přístupové smlouvy pro Chorvatsko, pokud k tomu v dohledné době dojde. Nic víc se nepodaří, protože 26 států Evropy nebude ochotno přistoupit k opakování ratifikačního procesu z jednoduchého důvodu: něco by se mohlo totiž zvrtnout. Klaus a s ním i celá Česká republika bude moci jen doufat podobně jako Irsko, že se ty "jejich" dodatky nakonec stanou součástí právního pořádku Evropské unie. Dohoda o zárukách má charakter mezivládní smlouvy, kterou neschvaluje parlament a prezident.

Omlouvám se za rozsáhlost posledních dvou článků o tom prokletém "Lisabonu". Jen jsem se přiměl k vyhledání důkazů o mnohaleté snaze Václava Klause zabezpečit platnost Benešových dekretů a vyvrátit tak bláboly o tom, že si tohle prezident vymyslel na poslední chvíli. Ostatní "oficiální" a "papíroví" novináři či "politologové" se na takovou práci vykašlali. Přeji vám krásný den: bude sice zima, občas bude i pršet, ale vezměte do úvahy, že máte co jíst, co pít, kde bydlet. Tedy alespoň vy, kteří tento text právě čtěte. Pokud ovšem nejste hladovým bezdomovcem, který si vyžebral někde pár korun a čte si dnešní noviny a novinky kdesi v laciné internetové kavárně. I takoví mezi námi mohou být.
12.10.2009 11:55 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.