Obamova cena za mír a dalajláma.

Poněkud opožděně zde zaznamenávám pro úplnost informaci, že Nobelovu cenu za mír dostal letos americký prezident Barack Obama. Výbor prý ocenil jeho "výjimečné úsilí o posílení světové diplomacie a spolupráce mezi národy", hlavně odhodlání zbavit svět jaderných zbraní. Kandidátů byl letos rekordní počet - 172 lidí a 33 organizací - a Obama přitom mezi favority nepatřil. Světem tak rezonuje překvapení. Poněkud překvapený Obama sám bere ocenění celkem správně jako "výzvu k akci". Ve skutečnosti byl odměněn za odvolání protiraketové obrany, které chtěly Spojené státy budovat na "území Evropské unie". Všem je nad slunce jasné, že není žádná reálná naděje, že by se státy jako USA, Rusko, Čína, Velká Británie, Indie a Pakistán (koho jsem asi vynechal?) chtěly dobrovolně zbavit svých jaderných zbraní. Velký řečník a slibotechna Obama do dnešního dne neudělal vůbec, ale naprosto vůbec nic, jak si z něj dělal nedávno švandu ve svém pořadu Letterman. Ale jen do doby, kdy si Obamu pozval 21.září do své lateshow, kde mu lezl do zadku o sto šest. To video stojí za shlédnutí.

Dát cenu míru prezidentovi státu, který vede dvě války v zahraničí je stejný výsměch, jako když Nobelův institut udělil cenu za mír teroristovi a masovému vrahovi Arafatovi. Václav Havel - neúspěšný kandidát na tuto zprofanovanou cenu - na pražské konferenci Forum 2000 prohlásil: "Když například čerstvý nositel Nobelovy ceny míru odloží setkání s dalajlamou až na dobu, kdy bude mít za sebou návštěvu kontinentální Číny, provede tím maličký nepatrný kompromis, kompromis, který má i svou určitou logiku. Nicméně otázka je, zda ty velké osudové kompromisy nemají svoji předehru, svůj prapůvod, své první pramínky právě v těch malých nenápadných víceméně logických kompromisech."

S tím se dá sice souhlasit, ale je jasné, že výbor Nobelovy nadace chápe dobře mezinárodní situaci: pokud západnímu světu hrozí odněkud nebezpečí pro mír, pak je to právě od Číny, která se chystá nahradit Spojené státy ve vedoucí světové roli. A tak si americký prezident, který si to nechce s Čínou, ale ani s Ruskem rozházet, zaslouží cenu za mír více než kdokoliv jiný. Ostatně podobně si to americký prezident Roosevelt velice dlouho nechtěl rozházet s Hitlerem. To je taková politika, nedráždit tygra. Vznešeně se tomu říká politika appeasmentu. Občas to ale nějaký ten menší národ odskáče. My tomu říkáme "mnichovanství". Za komunistů se tomu říkalo "boj za mír".
14.10.2009 09:50 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.