Hrozí zastavení dodávek ropy z Ruska?

Rusko varovalo Evropskou unii před možným přerušením dodávek, tentokrát ropy, přes Ukrajinu na Slovensko, do Česka a Maďarska. V pondělí varování potvrdila Evropská komise. Energetický zmocněnec ukrajinského prezidenta Bohdan Sokolovskyj v této souvislosti prohlásil, že Ukrajina nemá důvod přerušit tranzit ropy z Ruska do Evropy a varování, které Rusko zaslalo Evropské unii, má pouze poškodit pověst Kyjeva. O možném přerušení dodávek plynu, který přestal proudit počátkem roku 2009, zatím nejsou žádné zprávy.

"Dodávky přerušené nejsou a nečekáme, že by k jejich přerušení mělo dojít do konce roku," sdělil ČTK technický ředitel společnosti MERO Vít Tůma. Správa státních hmotných rezerv (SSHR) bude podle ředitele odboru správy hmotných rezerv Petra Holoubka přesto v úterý jednat s Unipetrolem o případném společném postupu, pokud by výpadek přece jen nastal. "Česká republika má v současnosti zásoby ropy a ropných produktů na 101 dní," řekl ČTK Holoubek.

Prezident ruského provozovatele ropovodů Transněfť Nikolaj Tokarev o důvodech možného přerušení dodávek agentuře Reuters řekl, že Ukrajina žádá Rusko, aby zaplatilo více za tranzit ropy, a zvýšila i požadavky týkající se garance minimálního objemu přepravené ropy. Tyto podmínky jsou však podle něj nepřijatelné, a hrozí tak přerušení tranzitu přes Ukrajinu. Jednání však stále pokračují a Tokarev doufá ve vyřešení problému ještě v letošním roce.

Náměstek českého ministra průmyslu Tomáš Hüner v rozhovoru pro Rádio Česko uvedl, že Česko je na možnost, že by ropovod Družba "vyschl", připraveno. "Máme výhodu, že máme alternativní cesty, jak k nám ropu dopravit. Výpadky ropy, i kdyby Družba (ruský ropovod) zcela vyschla, by z hlediska objemu dodávek pro Českou republiku neměla mít dopad. Máme také státní rezervy na více než 90 dnů, takže celou zimu bychom zvládli bez problémů. Později by to už bylo na úkor ceny, protože podobně jako v roce 2008 by se většina ropy dodávala přes Ingolstadt (ropovod IKL z Německa), což je dražší než přes ropovod Družba," řekl Hüner.

Je zvláštní, že naše civilizace je v podstatě zcela závislá na těžbě ropy a zemního plynu a přitom je původ těchto dvou nejdůležitějších energetických surovin doposud zcela zahalen tajemstvím. Jak už bývá zvykem, vysvětlení o tom, kde se ropa a plyn vzala v podzemí na nejrůznějších místech planety, jsou nejméně dvě:
Organická teorie předpokládá, že ropa vznikla z prehistorických živočišných a rostlinných zbytků, podrobených rozkladu. Ty se vlivem tepla a tlaku přeměnily nejprve na kerogen, pak na živice a nakonec na ropu a zemní plyn. Ty poté migrovaly podél nerostných vrstev, až byly zachyceny v porézních horninách, čímž vznikla jejich současná naleziště. Ve prospěch této teorie svědčí zjištění, že mladší ropa se velkou relativní molární hmotností, zvýšeným obsahem kyslíku, síry a dusíku a velkým obsahem asfaltu přibližuje původnímu organickému materiálu. Čím je ropa starší, tím je lehčí, obsahuje méně asfaltu a víc uhlovodíků.

Existuje ale i teorie druhá: slavný cestovatel a přírodopisec Alexander von Humboldt začátkem 19. století napsal: "Ropa je výsledkem destilace některých minerálů pod vlivem vulkanického tepla v hloubce..." Podobného názoru byla i řada dalších přírodovědců, z nich k nejznámějším patřil autor periodické soustavy prvků Dimitrij Mendělejev. Podle něj vznikla ropa působením přehřáté páry na karbidy těžkých kovů v dobách, kdy se vyskytovaly blízko zemského povrchu. Ve prospěch této teorie svědčí jednak laboratorní příprava pevných, kapalných i plynných uhlovodíků z karbidů uranu, lanthanu i ceru a také neustálý únik metanu ze zemského nitra v některých oblastech. Později ale ve vědeckém světě převládla organická hypotéza - a teorie anorganického původu paliv (tzv. abiogeneze) byla odsunuta na smetiště vědeckých omylů.

Podle poněkud divoké teorie astrofyzika Thomase Golda je ale teorie abiogeneze správná. Nejrozšířenějším prvkem vesmíru je přece vodík a ani uhlíku není o mnoho méně. Uhlovodíky se běžně vyskytují v mračnech mezihvězdné hmoty i v materiálu, z něhož vznikla naše sluneční soustava. Kam se tedy poděly po zrození Země? Gold tvrdí, že nikam. Pořád jsou v horkých hlubinách planety a puklinami geologických vrstev vzlínají k povrchu, aby doplňovaly zásoby ropy a zemního plynu. Právě tento proces podle něj vedl ke vzniku života v pórech minerálů. V několikakilometrových hlubinách tedy je mnohonásobně víc biomasy než na povrchu. Život se tam neuchýlil z nouze, jak se dosud soudilo, ale prostě proto, že tam je jeho kolébka a vlastní domov.

Goldovo tvrzení by ovšem znamenalo, že se nemusíme obávat vyčerpání ropných a plynových ložisek v tomto století, ale že zásoby vystačí na několik desítek milionů let! Přesto budeme mít problémy s těžbou a zejména dopravou. Zejména díky politicky a hospodářsky nestabilním státům jako je Ukrajina a Bělorusko, ale i samotné Rusko, Irák, Irán, Lybie (těžba), Aghánistán (přeprava) i africké státy, kde se otevírají nová ložiska. Kéž by naše budoucí energetické problémy a hrozby byly jen tak nepatrné a teorie pana Golda o téměř nekonečných zásobách by se potvrdila. Je tu ale jedna velká neznámá: jak hluboko jsou ty Goldovy nekonečné zásoby?

Prameny: Wikipedia.org, Britské listy, ScienceWorld.cz, iHNed.cz, Wikipedia.org-Thomas Gold.
29.12.2009 11:35 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.