Jak to vidí komunisté.

Vidí to naprosto jasně a jednoznačně: protože jsou státem povolenou politickou stranou se značnou voličskou podporou, mají nárok na zastoupení ve vládě. Že to myslí vážně, dokazuje například článek komunistického novináře Věrteláře nazvaný Politika pravice je protiústavní uveřejněný 8.ledna 2010 v Haló novinách:

"Za nejvážnější protiústavní postup pravice, zejména ODS, považuji pokusy o změnu demokratické podstaty našeho státu. Základní ustanovení Ústavy ČR konstatuje, že Česká republika je demokratickým právním státem. Lid je zdrojem veškeré státní moci. Státní moc slouží všem občanům. Politické rozhodování vychází z vůle většiny, vyjádřené svobodným hlasováním. Rozhodnutí většiny dbá ochrany menšin.

Z uvedených základních zásad vyplývá, že moc výkonná (vláda) by měla být složena tak, aby vyjadřovala přání lidu projevené ve volbách. Tedy vláda by měla být složena všemi parlamentními stranami (podle poměrného zastoupení) a měla by mít vládní program, který by optimálně odpovídal všem politickým stranám, tedy většině občanů.

Zdá se to být nemožné. Je to jistě obtížné, ale při potřebné úrovni politiky možné. Musela by to však být vláda národního porozumění (to byl název vlády počátkem devadesátých let) nebo vláda národní shody, jak již delší dobu propaguje předseda ÚV KSČM Vojtěch Filip.

Pokud se mezi voliči i v příštích volbách najde dostatek voličů toužících po návratu starých časů, máme se na co těšit. Komunistům otrnulo a jejich předáci se se už vidí v ministerských křeslech. Podle vzoru z roku 1946, kdy se po volbách připravovali na úplné převzetí moci, by se jim jistě hodilo především ministerstvo vnitra a obrany. Některé zásadní body tehdejšího programového prohlášení vlády by se daly použít beze změny:

Vláda se vyslovuje pro rozšíření a přesné vymezení pravomoci národních výborů všech stupňů tak, aby národní výbory v mezích platného právního řádu mohly ve své pravomoci řešiti včas a účelně věcné i osobní otázky, pokud se nedotýkají zájmů vyšších celků a nejsou jim vyhrazeny. Úřady - a to od úřadů místních národních výborů až po úřady ministerské - musí být spravovány tak, aby obyvatelstvo v praksi vidělo a cítilo, že lid tu není pro úřady, nýbrž úřady pro lid.
Dále je nutno ústavně zakotviti velké dílo dekretů o znárodnění peněžnictví, bání a hutí, přírodního bohatství, zdrojů energie a velkého i klíčového průmyslu. Nová ústava musí zmařiti naděje všech, kdož stále ještě doufají v navrácení znárodněného hospodářství hrstce velkokapitalistů.
18.1.2010 09:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.