Každý by měl nosit obojek a čip pod kůží.

Senátor Vladimír Dryml (ČSSD) podal nedávno trestní oznámení na šéfa dopravní policie Leoše Tržila kvůli jeho příkazu o plošném provádění dechové zkoušky na alkohol u všech kontrolovaných řidičů. Dryml ve svém prohlášení pro novináře uvedl: "Považuji chování policie za šikanu a návrat jejich činnosti před rok 1989. Jde o zásah do osobních práv občanů." Opatření podle Drymla nemá oporu nejen v českém zákoně, ale ani ve směrnicích Evropské unie. Podle Tržila jsou však dechové zkoušky u řidičů jasně vymezeny silničním zákonem.

Podívejme se tedy na paragrafy abychom zjistili, kdo má pravdu:
Povinnost řidiče nepožít alkohol, nebo jinou návykovou látku před jízdou a za jízdy je upravena v zákoně č. 361/2000 Sb. (silniční zákon) v § 5 odst. 2. :
(2) Řidič nesmí a) požít alkoholický nápoj nebo užít návykovou látku během jízdy, b) řídit vozidlo nebo jet na zvířeti bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky nebo v takové době po požití alkoholického nápoje nebo užití návykové látky, kdy by mohl být ještě pod jejich vlivem.

Povinnost řidiče, podrobit se kontrole, zda není ovlivněn alkoholem, nebo jinou návykovou látkou, je pak upravena v § 5 odst. 1 písmeno f silničního zákona.
Pokud se jedná o způsob takové kontroly a její provedení, pak silniční zákon odkazuje na zákon č. 379/2005 Sb. o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů.

Podle § 16 tohoto zákona, který upravuje vyšetření přítomnosti alkoholu nebo jiné návykové látky, odst.1 pouze duplikuje obdobný text silničního zákona. Odst.2 pak jasně definuje toho, kdo se má podrobit kontrole:

(2) Odbornému vyšetření zjišťujícímu obsah alkoholu nebo jiných návykových látek včetně odběru biologického materiálu k jeho stanovení je povinna podrobit se osoba, která se požitím těchto látek uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky.

(3) Osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 je povinna podrobit se na výzvu příslušníků Policie České republiky, obecní policie, Vojenské policie, Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatele nebo jejího ošetřujícího lékaře vyšetření, zda není ovlivněna alkoholem nebo jinou návykovou látkou.

(5) Odmítne-li se osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 vyšetření podle odstavce 4 podrobit, hledí se na ni, jako by byla pod vlivem alkoholu nebo jiné návykové látky.

Není zde tedy nic o tom, že by se musel podrobit orientačnímu vyšetření každý, koho policie České republiky zastaví. Senátor Dryml není žádný hlupák a jistě si nechal udělat právní rozbor ještě před podáním trestního oznámení. V každém případě bychom byli jediná země nejen v Evropské unii, ve které policie předpokládá, že každý řidič je opilec "pod vlivem". Z celé kauzy spíše vyplývá snaha policie využít dostatečně všechny velkoryse nakoupené alkoholotestery značky Dräger, za které utržil jejich prodejce nemalé peníze. Jeden tester totiž přijde nejméně na 19000,-Kč, skutečně profesionální modely schopné "očichávat" řidiče stojí až 25000,-Kč.

Jisté je, že jako většina zákonů a vyhlášek vydaných v tomto státě, jsou zmršené i výše citované zákony. Zvláště pozoruhodný je výše citovaný odstavec 2 zákona č.379/2005. Z něj vyplývá, že kontrolující osoba má zcela podle své vůle posoudit, zda se kontrolovaný řidič uvedl do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek. Není zde ani slova o tom, jak má tento "stav" kontrolující posoudit a už vůbec nic o tom, že se musí podrobit kontrole každý řidič, kterého policie zastaví. Je to tedy zcela na libovůli policisty, zda usoudí, že kontrolovaná osoba jeví příznaky opilosti. V USA se to například obvykle zjištuje chůzí kontrolovaného po rovné dělicí čáře na silnici a dotknutím se prstu špičky nosu se zavřenýma očima. Mluvčí České policie poté, co se v médiích rozvířila debata o kontrolování všech řidičů, mluvil poněkud zmateně o tom, že mají tak citlivé přístroje, které řidiče "očuchají" a upozorní kontrolujícího, že řidič pravděpodobně požil alkohol a měl by tedy foukat do přístroje.

Poté, co se všemi médii prohnala smršť úvah na toto téma, podala policie vysvětlení: interní nařízení, které od ledna plošně zavádí povinné dechové zkoušky u všech kontrolovaných řidičů, se podle zjištění HN týká jen dopravních policistů. Pořádková policie žádnou takovou povinnost nemá. "Test na alkohol zdaleka každému zastavenému řidiči neděláme," prohlásil Milan Gregor, zástupce šéfa ředitelství pořádkové policie. "Dechové zkoušky provádíme jen v případě, že jsme nasazeni do dopravně-bezpečnostní akce, nebo když z chování řidiče vznikne podezření, že před jízdou pil. Při běžné kontrole ale dechovou zkoušku neprovádíme," říká Gregor, který si pravděpodobně konečně přečetl příslušné zákony a vyhlášky. Dokonce i šéf dopraváků Tržil, který svým nařízením vše spustil, říká: "Ne všichni policisté u silnice budou provádět dechové zkoušky. Záleží na specifice činnosti, kterou mají stanovenu."

Nechtěl jsem tímto článkem nijak obhajovat opilce za volantem. Jen souhlasím s panem Drymlem v tom, že si někteří nejen policejní náčelníci představují, že jsou světovládci a mohou si v této zemi dělat, co je napadne. Mohli bychom tak zanedlouho skončit v policejním státě, kde by měl každý pod kůží implantovaný osobní čip a kolem krku elektronický GPS obojek s kamerou a mikrofonem. Že vývoj naší "civilizace" pokračuje tímto směrem, je jisté a "obyčejným" občanům zbývá jen možnost se tomu bránit zuby nehty. Jednou ale stejně prohrajeme a staneme se spořádaným policií kontrolovaným stádem, ve kterém se už nebudou páchat žádné zločiny, natož pít alkohol. Přeji vám krásný chladný ale slunečný den na novém sněhu.
26.1.2010 11:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.