Zloději a sociální transfer.

Máme tady zase skutečné léto a s dovolenými začíná ta pravá "sklizeň" bytovým a domovním zlodějům. Opuštěné nemovitosti je lákají a tak zejména ti profesionálové předvádějí, jak je snadné "vybílit" celý dům i za bílého dne za pomoci stěhovacího náklaďáku. Majitelé nemovitostí se snaží o nemožné, i když se jim někdy za pomoci nejnovější videotechniky a internetu daří přivolat z pláže kdesi na druhém konci světa policii ke svému domu, do kterého se právě dostali zloději. Z podobných aplikací mají ovšem především radost prodejci zařízení, kolem kterých vznikl docela nový trh.

Zkusme se ale podívat na krádeže všeho druhu jako sociální a ekonomický jev či spíše proces. Uloupené "zboží" se na tomto trhu prodává většinou značně pod cenou a tak je žádané u nižších příjmových skupin obyvatel. Bohatství získané tou úspěšnější částí obyvatelstva se tak zčásti zcela neformálně přesouvá po společenském žebříčku směrem dolů. Velká většina našich spoluobčanů si prostě nemůže dovolit tolik žádané zboží jako je elektronika všeho druhu, kutilské, ale i profesionální nářadí potřebné k výkonu řádné živnosti. Zejména automobily jsou dobrým artiklem. V procesu této redistribuce výdobytků se úspěšně podílejí "řádní" majitelé autobazarů a prodejen použitého zboží s celodenním provozem. Na své si přijdou i starožitníci, galeristé a inzertní kanceláře fungující i na internetu, který se stává skvělým distribučním kanálem. Spolupracují i přepravní společnosti, zapojena je i Česká pošta. Vše funguje i na mezinárodním trhu, protože vždy je výhodné prodat ukradené zboží co nejdále od místa původu.

Velké množství osob tak má celkem stálé zaměstnání a tak tato "černá" ekonomika pomáhá snižovat procento příjemců stání sociální podpory. I když jsou jistě běžné případy, kdy zloděj - tedy ten, který vytváří v černé ekonomice skutečnou hodnotu - současně pobírá podporu v nezaměstnanosti a další sociální příspěvky, ostatní redistributoři zboží jsou ale již součástí koncesovaného podnikání spíše v "šedé" ekonomice a možná i platí nějaké ty daně.

Heslo bohatým brát a chudým dávat se v moderním světě přeměnilo v "bohatým brát a chudým levně prodávat". Sáhněte si do svého svědomí, zda i vy jste se někdy nezúčastnili této směny zboží koupí něčeho výhodného přes nějaký bazar, ať už "kamenný" nebo virtuální. Samostatnou kapitolou tohoto sociálně ekonomického společenského procesu jsou výrobci automobilů a pojišťovny. Automobily opravdu zabezpečené proti zlodějům se prakticky nevyrábějí, protože by byly příliš drahé i v provozu (paušální poplatky sledovací službě) a tedy špatně prodejné. Zloději aut tak přinášejí výhodný obchod výrobcům a prodejcům nejrůznějších zabezpečovacích zařízení, kteří existují jen díky jim. Stejně tak pracují pojišťovny, jejichž největší starostí je docílit slušného zisku vyrovnáním příjmů a výdajů. Citlivě a hlavně neustále vylaďují výši pojistek všeho druhu směrem nahoru v souladu s rozkvětem zlodějského podnikání. Každý pojištěnec se tak stává součástí černého trhu a přispívá, byť nedobrovolně, těm chudším.

Černá ekonomika má svoji hierarchickou strukturu začínající u obyčejných zlodějů pěšáků a končící u bosů nadnárodních zločineckých organizací. Odborníci v této souvislosti často používají docela výstižný "neutrální" pojem "sociální transfer". Ano, jedná se o přenos peněz od jedné skupiny obyvatel k té druhé, chudší. Přeji vám, abyste se nikdy nestali součástí, či spíše obětí tohoto transferu. Ale najděte mě někoho, kdo nebyl nikdy okraden. Jedeme v tom všichni.
15.6.2010 10:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.