Tajný život mravenců.

Noc na dnešek byla ve znamení rojení mravenců. Ano, v naší chatě opět vládli zuřiví mravenci, kteří se rozhodli uspořádat svatební noc:
"Typické je pro mravence jejich rojení, které nastává v období, kdy se v hnízdě vyvinuli okřídlené samyčky a samečkové. Ve středoevropských podmínkách se mravenci rojí na jaře, nebo v létě, někdy i v teplých podzimních dnech. Většina druhů se rojí ve dne, nejčastěji odpoledne při západu slunce za teplého a klidného počasí. Z mraveniště vylézají okřídlení jedinci a pouštějí se do letu. Páří se obvykle ve vzduchu, některé druhy po přistání svatebních párů na keřích a na stromech. Význam rojení je nejen v páření, ale také v tom, že napomáhá šíření druhu tím, že vítr odnese samičky do velkých vzdáleností. Rojení zabraňuje i nebezpečí částečného páření mezi jedinci ze stejné kolonie . Oplozená samička se nejprve zbaví křídel a pak vyhledá místo vhodné k založení nové kolonie. Upraví si mateřskou komůrku (obvykle pod kamenem, ve štěrbině skály, pod odstávající kůrou stromu, nebo pařezu) a začne klást vajíčka, z nichž se líhnou larvy," popisuje tyto dramatické události neznámý autor na serveru maturita.cz.

Náš problém je ale v tom, že mravenci včetně výše zmíněných "samyček" sídlí kdesi mezi komínem a střechou, odkud se vydávají na cestu buď do domu nebo do okolní přírody. Zvláštní je, že o nich třeba celý měsíc nevíme a pak náhle je jich plný dům. Tentokrát se uprostřed noci začali rojit přímo v kuchyňce. Ve snaze se dostat z domu zmateně lezli po okně, ve kterém je ale síť proti komárům. Bylo to dost šílené, když jsme rozsvítili, vydali se hromadně k lustru a popálení od neekologické žárovky padali na stůl a podlahu, prostě byli všude. Jediným řešením této mravenčí invaze bylo použití vysavače. Trvalo snad hodinu, než jsem dospěl k závěru, že nikde není žádný mravenec, ať už lezoucí nebo létající. I když jsou prý mravenci lesní v našem státě chránění, u nás doma jim tuto nedotknutelnost nedopřáváme v domnění, že se jedná o mravence zahradní. Vysypal jsem je proto do kýble s vodou a odnesl na konec zahrady co nejdále od domu. Dal jsem jim tak šanci: kdo umí plavat, tak se z kýble zachrání.

S mravenci se bohužel nedá vést vítězný boj. Nasvědčuje tomu značný počet rad jak zatočit s mravenci, které najdete na internetu. Pozoruhodná je také informace, že prý mravenci nikdy opravdu nespí, jen tak odpočívají ale jsou vždy ve střehu. A také vydávají zvuky! Někteří mravenci dovedou stridulovat (cvrkot, vyluzování zvuku třením jedné části těla o jinou), hlavně druh Myrmicinae, například když se perou. No, ti naši jen šustili křídly...

Jak se tedy zbavit mravenců? Či spíše, jak jim znepříjemnit život natolik, že by se spakovali a odešli z domu? Prý pomáhá nasypat majoránku, hřebíček, pepř, strouhanou křídu, jedlou sodu, kypřící prášek s cukrem nebo nakapat citronovou šťávu či namazat fluorovou zubní pastu na jejich cesty a do míst, kde se pohybují. To mohu potvrdit, ale jak obalit celý dům v pepři?

Zaujala mě jedna spolehlivě fungující rada: pokud s mravenci chcete žít v míru a současně nechcete, aby vám lezli do postele, postavte nohy postele do nádob s vodou. Jenže co máme dělat, když jsou naše postele vestavěné do podkroví a žádné nohy nemají? Jeden neznámý bojovník s mravenci konstatoval, že se jednoho dne opravdu mravenců zbavili: když se přestěhovali. U nás by nepomohlo, ani kdybych naši chatu podpálil a postavil novou. Jen na naší zahradě jsem napočítal deset podzemních mravenišť těch odporných mrňousů, kteří by se jistě rádi přestěhovali do nového. Přeji vám všem, abyste neměli doma mravence.
14.7.2010 10:40 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.