Bude chudák Kocáb bez práce?

Kabinet "ministra" neboli zmocněnce pro lidská práva je podle jeho šéfa Michaela Kocába v "bezprizorní situaci". Dva měsíce po volbách stále ještě neví, zda nová vláda jeho úřad zruší nebo jej ponechá hájit lidská práva. V koaliční smlouvě není o tom ani ťuk a v rámci připravovaných úsporných opatření se bude hledat každá koruna, bez které by mohl tento stát existovat i nadále. Kocáb ale rezolutně médiím sděluje, že "lidská práva ve vládním prohlášení musí být."

Není divu, jeho plány zejména v pomoci Romům potřebují nemalé finanční prostředky: rád by novému kabinetu předložil zákon o úřadu, kterému se zkráceně říká Agentura pro sociální začleňování a poněkud skromně i záměrně se vynechává druhá část názvu " v romských lokalitách". Agentura nyní funguje jako pilotní projekt ve 23 vybraných romských lokalitách. Kocáb plánuje pilotní projekt rozšířit na 150 lokalit, což by znamenalo ročně 400 milionů korun ze státního rozpočtu.

Možná panu Kocábovi pomůže iniciativa švédské vlády, která právě teď vyzvala Evropskou komisi, aby vypracovala společnou strategii pro řešení dále neudržitelné situace Romů v Evropě. Švédská ministryně pro evropské záležitosti Birgitta Ohlssonová a ministryně pro integraci Nymako Sabuniová v dopise adresovaném Evropské komisi navrhly vypracování závazného akčního plánu na zaručení lidských práv pro Romy na území Evropské unie. Součástí tohoto akčního plánu by měla být opatření v oblasti bydlení, vzdělávání a pracovních příležitostí pro Romy. Podle pracovní skupiny, kterou založila pro řešení romské otázky švédská vláda před třemi lety, je současná situace více než padesáti tisíc Romů ve Švédsku ostudná.

Jak se ale budou "centrálně" a jednotně řešit "romské problémy" se teprve uvidí. Velké problémy s Romy - mnohem větší než máme u nás - přetrvávají ve Francii, kde ještě stále platí právo svobodného kočování, které ovšem poněkud nečekaně "využily" velké skupiny rumunských a bulharských Romů poté, co se tyto dva státy staly novými členy EU.

Na schůzce francouzských ministrů konané 28.července bylo rozhodnuto o konci neomezeného kočování po území Francie. Do tří měsíců tak budou zlikvidovány tři stovky nelegálních tábořišť, ilegální přistěhovalci budou navráceni do zemí původu a s Rumunskem a Bulharskem bude navázána policejní spolupráce. Rumunsko a Bulharsko totiž ještě nejsou součástí schengenského prostoru, proto se hovoří o ilegálech. V ilegálních kempech zkontrolují také daňoví úředníci všechny majitele vozů, zda mají zaplaceno odpovídající pojištění i silniční daň.

Prezident Sarkozy po násilných událostech v ulicích měst Saint-Aignan a Grenoble vyhlásil jejich pachatelům válku. Zvláště se zaměřil na francouzské kočovné Romy a Romy původem z východní Evropy, jejíchž chování popsal jako absolutně nepřijatelné. V městečku Saint-Aignan padesátka "kočovníků" po zastřelení jednoho z nich při incidentu s policií napadla četnickou stanici. Většina z útočníků na sobě měla lyžařské masky a byli ozbrojeni páčidly, sekery a pilou. Podřezali a zapálili tři velké lípy před policejní stanicí, zapálili tři auta a vyplenili místní cukrárnu a pekárnu.

Zdá se, že to Francouzi s kočováním a s tolerancí k Romům poněkud přehnali, až se jim situace vymkla z ruky. Zajímavé bude, zda se Evropská komise či Evropská rada přikloní spíše k francouzskému řešení cestou policejní represe nebo bude trvat na dalších sociálních finančních podporách pro začleňování Romů do standardní společnosti formou výstavby bytů a státem či obcemi vytvářených pracovních příležitostí. Problémem pro jejich začlenění ve všech státech EU ovšem zůstává nízká kulturní úroveň Romů, jejich odlišné sociální chování a naprostý nedostatek odborné kvalifikace způsobený nízkou úrovní jimi dosahovaného vzdělání. Jisté je, že se přílivu Romů s Rumunska a Bulharska budou muset bránit i ostatní státy EU, nejen Francie. Švédové, Slováci i my máme vlastních Romů dostatek a nevíme si s nimi rady.

Víra pana Kocába, že ví kudy na to, je lichá. Spíše mu jde o zachování dobrého bydla a otevření dalších finančních kohoutků pro spolčené "neziskové" organizace, které údajně Romskou otázku usilovně řeší, bohužel již řadu let bez valného úspěchu. Nedaří se ani školám, které se potýkají s nezájmem rodičů. Přitom je jasné, že bez likvidace romského analfabetismu, výuky základních pravidel hygieny a sociálního chování se nic nezmění. Bylo by proto nanejvýš vhodné se nechat inspirovat slovenským pokusem bývalého premiéra Fica o zavedení internátní výchovy sociálně vyloučených dětí. Internátní školy pro Romy mají být pro druhý stupeň, tedy od páté třídy, a romští rodiče mají své děti do těchto škol posílat dobrovolně. Zdali nová vláda premiérky Radičové tento projekt spustí od nového školního roku není jasné.
30.7.2010 10:10 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.