Pět mrtvých, třímiliardová škoda.

Vláda bude přehodnocovat rozpočtové priority. To je výsledek, stručně řečeno, deště trvajícího dva dny. Ředitel Hasičského záchranného sboru Miroslav Štěpán vyslovil domněnku, že se asi něco děje s přírodou.

S přírodou se ale nic neděje, ta si jen dělá to co vždycky a na nás se neohlíží. Jen naši "polnohospodári" vyrábějí podle nejlepších ekologických návodů na svých nedozírných polích energetické plodiny: řepku a kukuřici. Tyto plodiny se vyznačují tím, že půda, kde rostou, je jako beton a i při malém dešti všechna voda stéká z pole. Když jsem se předevčírem snažil na poli, kde bylo po sklizni řepky půl metru vysoké strniště, narýpat hlínu do pytlů abych opevnil okraj naší zahrady, nemohl jsem se vůbec dostat rýčem do země. Místo cesty se pak kolem nás dva dny hnala říčka velice slušných rozměrů, která vymlela v polní cestě půlmetrové rygoly. Mířila sousedovi do jeho krásné, pracně vybudované sklepní garáže, ve které neměl naštěstí auto. Byla to sice katastrofa velice omezených rozměrů, ale dostatečně dokumentuje příčiny těch "náhlých" záplav, které si někteří komentátoři pletou s povodněmi.

Hlavní příčinou těchto záplav jsou setrvávající obrovské "komunistické" rozlohy polí, která jsou většinou vyspádované směrem k obcím. Nikde žádné meze, žádné remízky a louky, které by mohly zachytit nebo přinejmenším pozdržet příval vody valící se z betonových ploch "úrodné" půdy.

Dalším způsobem poškození půdy je její zhutnění. Dochází k němu především v důsledku tlaku od příliš těžkých strojů a nákladů, které se po ní pohybují. V ČR je přitom takto postiženo nebo ohroženo celých 40 % zemědělských půd. Negativně se to projevuje zejména ve vodním režimu půdy, zhutněním se ale rovněž zvyšuje energetická náročnost jejího zpracování. Nejvíc postižen a ohrožen je přitom podorniční horizont a ornice. Pro pěstování řepky například někteří "odborníci" doporučují vynechat hlubokou orbu a sít přímo do podmítané půdy. Ušetří se tak významná část nákladů. Výsledkem je pole, které vyhovuje klíčení malých semínek řepky, prostě pole rovné jako beton. Pokud pak někdo očekává, že takové pole zadrží a převede dešťovou vodu do zásob vody podzemní, je naprostý blázen a idiot.

"Mnoho lidí si totiž neuvědomuje, že orná půda se výrazně liší od půdy přírodních nebo přírodě blízkých stanovišť. Na zemědělské půdě v důsledku neustálých agrotechnických opatření nenajdeme horizont nadložního humusu. Ten je dobře vyvinutý především pod lesními porosty, ale i třeba pod travami na mezích nebo pod dřevinno-bylinnými porosty v krajině. Představuje ho povrchová, několik milimetrů až několik centimetrů mocná vrstvička odumřelých částí rostlin, listů, stonků apod. A ačkoli se tato vrstvička zdá nevýznamná, je ve skutečnosti mimořádně důležitá, protože tvoří ochrannou vrstvu, jakýsi pancíř eliminující kinetickou energii dešťových kapek při přívalových deštích. Už první kapky přívalových dešťů totiž na orné půdě rozbijí veškerou povrchovou půdní strukturu, v důsledku čehož dochází k zatemování všech hydrologicky významných makropórů, kterými voda proniká do půdy. To vede až k vytvoření nepropustné povrchové vrstvy, po níž následně všechny srážky odtečou, " řekl před dvěma lety v rozhovoru pro Ekolist Zdeněk Vašků, jeden z nejvýznamnějších znalců půdy v ČR.

Na druhou stranu ale nikdo nemůže zemědělcům vyčítat, že se chovají ryze ekonomicky, jinak by nepřežili. Je tedy jisté, že pokud chceme mít méně záplav a místních povodní, lepší a krásnější krajinu i kvalitní české potraviny, budeme si na to muset připlatit. Nikoliv v supermarketech - tam se budou i nadále prodávat především levné nekvalitní potraviny odkudkoliv - ale přímo na daních tak, aby mohl stát zemědělce více dotovat, aby je přiměl přestat pěstovat plodiny bezohlednými metodami přinášejícími ničení půdy. Otázkou ale zůstává, zda nám náš Velký bratr, Evropská unie, takové "neevropské" dotace povolí. Nejspíše nepovolí.

Pak ale zbývá občanům bydlícím u velkých ale i nepatrných vodotečí jediné: aby si svoje domy stavěli tak, jako to dělají primitivní a nevzdělaní domorodci jinde ve světě: na kůlech. Když už se nemohou přestěhovat někam na kopec. Takový dům na betonových pilotech s garáží nikoliv ve sklepě, ale v přízemí, by přece mohl přestát i nějakou tu záplavu či dokonce i povodeň. To by byla určitě zajímavá výzva pro některé betonářské firmy, které začínají v poslední době přicházet o zakázky. Dodat platformu na pilotech a dům už by si mohli stavebníci postavit sami. To je ale ode mne pro české poměry, tradice a zvyklosti asi příliš fantaskní nápad. Většina majitelů těch zřícených domů bude asi stavět to samé na stejném místě...
9.8.2010 11:10 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.