Fiktivní rozhovor s Romanem Jochem.

Máte se stát poradcem premiéra Nečase pro oblast lidských práv. V souvislosti s tím se objevily v tisku názory, že jste pro tuto funkci zcela nevhodná osoba. Položím vám jednoduchou otázku: jste fašista?

Když se dnes řekne fašista, prakticky každý si především představí německého fašistu nebo gestapáka. Němci ale fašismus nevymysleli, má velmi pradávné kořeny. Pojem fašismus pochází z latinského slova fascis, které se překládá jako svazky, původně totiž označovalo jilmové pruty svázané červenou páskou s vyčnívající vetknutou sekyrou. Tento znak úředníků římského impéria si italští fašisté přivlastnili jako symbol svého hnutí. Původním cílem fašismu je nadřazení zájmů celku - národa, státu - nad zájmy jednotlivce, fašismus proklamuje snahu o udržení disciplíny a plynulého chodu státu. Proti tomu se přece nedá nic zásadního namítat.

Zdá se, že se vám některé principy fašismu docela zamlouvají. Výsledkem byly ale totalitní státy v Německu, Itálii, Japonsku a i ve Španělsku a miliony mrtvých.

Jistě. Rizikem fašistické ideologie je právě ta podřízenost jedinému zájmu: stát musí podle Mussoliniho fungovat "jako hodinky". V čele státu má být silný vůdce. To by se kdekomu líbilo i dnes. Fašismus ovšem stojí v opozici vůči demokracii a liberalismu, spolu s cizinci a přistěhovalci je považuje za původce všeho špatného. K potlačení opozice se využívá násilí a moderní metody propagandy a cenzury. Zavádí se přímá či nepřímá, zjevná či skrytá státní kontrola či ochrana veřejných forem soukromého vlastnictví (holdingů, akciovek a jiných korporací), tzv. ekonomický fašismus. Podporují se klientelistické a mafiánské vazby vyhovující ekonomickým a politickým zájmům režimu a s jejich pomocí se upevňuje ekonomická a politická kontrola země. Fašistický režim demagogicky zneužívá možnosti propagandy, manipuluje s fakty a idejemi a zvyšuje kontrolu médií. Nepřipomíná vám to ale něco?

To nemyslíte vážně? Srovnáváte náš dnešní režim s fašistickým systémem vládnutí?

Jistě nikoliv doslova. Máme svobodu slova a shromažďování, snad ani nemáme politické vězně. Ale chování některých našich politiků a jejich názory a politická praxe jsou často fašismu blízké. Mafiánství je jen jiná forma téhož. A kořeny myšlení a jednání mnohých z nich se odvíjejí od jejich komunistické minulosti.

Ale komunistický režim se stavěl velmi ostře proti fašismu, komunisté to mají dodnes jako jedno z účinných hesel ve volebním boji.

To je pravda, ale komunistický stát převzal od fašistů vše, co se komunistickým vůdcům hodilo. Nezapomínejte, že Stalin Hitlera obdivoval, samozřejmě do té doby, než napadl Sovětský svaz. Italové i Němci a později Japonci rozšířili fašismus o nacionální a socialistické prvky a Stalin nedělal v Rusku nic jiného. Díky Barrésovi, Maurrasovi a Corradinimu, který vytvořil ideu "proletářského národa" se nacionalismus stal souvislou politickou teorií. Spojil se zcela přirozeně s druhým prvkem fašistické rovnice - revizí marxismu, kterou na začátku století provedl Georges Sorel a teoretikové italského revolučního syndikalismu. Pokud nevezmeme v úvahu tuto původně socialistickou vzpourou proti materialismu, stěží fašistickou ideologii pochopíme. Po intelektuální stránce byla významně ovlivněna sociálním darwinismem, antikarteziánskou a antikantovskou filosofií Bergsona a Nietzscheho, psychologií Le Bona a Paratovou sociologií. Jejím bezprostředním kontextem byly dalekosáhlé změny, jež se děly v kapitalistické ekonomice, v buržoazní společnosti a v životě dělnické třídy - změny, které se odvíjely zcela opačným směrem než očekávali marxisté.

Takže se vám ale na fašismu přece jen něco líbí? Nejste snad něco jako salonní fašista?

To je zavádějící otázka. Odpovím jednoznačně: nejsem fašista, nemohu být fašistou. Fašismus je nacionální socialismus a já jsem proti socialismu ve všech jeho podobách. A nacionalismus taky nemusím.

Děkuji vám za rozhovor, který se nikdy neuskutečnil.
19.8.2010 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.