Kdo se bojí státní maturity?

Překvapuje mě, že se státní, nestátní, soukromé či veřejné maturity bojí především studenti. Očekával bych, že naše nová kapitalistická generace bude naopak s nadšením přijímat svoji první "velkou" zkoušku života v očekávání dalších, mnohem větších a těžších zkoušek: vstupu do svého prvního zaměstnání (to je mnohem těžší než nějaká hloupá maturita), vstupu do manželství nebo do partnerského svazku (opravdu velká zkouška prakticky bez jakékoliv přípravy), ztráty zaměstnání (dnes docela běžná věc), narození dětí (opět bez přípravy), ztráty rodičů (které jsme tak málo za jejich života milovali), ztráty zdraví (kterého jsme si málo vážili). Život se skládá ze samých malý, středních i velkých zkoušek a maturita patří mezi ty nepatrné až směšné.

Nepopírám, že jsem měl před vlastní maturitou jisté obavy: že jsem se málo učil (stejně jsem se po nástupu do zaměstnání musel všechno naučit), že mě vypne vlivem stresu před komisí mozek (skutečně jsem něco takového pozoroval, ale proplul jsem). V mojí paměti zůstala ale stopa po jiné zkoušce, kterou jsem podstoupil v páté třídě: zkouška čtení nahlas před panem ředitelem a v ředitelně! Bylo to napínavé, hrůzné a dopadlo to nakonec dobře: nekoktal jsem, četl jsem nahlas a dokonce jsem se slušně umístil v celoškolním žebříčku. Možná to byla právě tahle raně dětská zkouška, která mě připravila na složení maturity více než všechny ty další roky zkoušení z lavice a u tabule.

Chtěl bych na tomto místě budoucí "státní" maturanty ubezpečit, že o nic nejde. Prostě musíte v nesmyslně krátké době zkoušky písemně a ústně předvést, že do vašeho vzdělání stát nevložil peníze daňových poplatníků zbytečně. Mnohem důležitější bude, jaký si zvolíte obor dalšího studia, tedy jakou vysokou školu budete pak navštěvovat. To je to podstatné rozhodnutí, které může ale i nemusí ovlivnit váš celý život. Máte to ale neskonale jednodušší, než to měli vaši rodiče či spíše vaši prarodiče. Nikdo na vás dnes nebude zpracovávat politický posudek o vaší lásce k socialistické vlasti, o názorech a postojích i vašich rodičů, nikdo nebude zkoumat, zda jste dělnického či buržoasního původu.

Ale není se čeho bát: i když vystudujete jakýkoliv obor, při troše snahy a učení můžete dělat úplně jinou práci. Za mých časů bylo velmi dobré, když jste po maturitě dovedli psát na stroji, což se ale ve škole neučilo. Dnes je to jednoznačně práce s počítačem. Nejsem si jistý, zda se to důkladně ve středních školách učí, je to na vás, bude to vaše plus, když budete umět co nejlépe ten trapný Office nebo dokonce nějaký účetní program, ve kterém už dnes děláte účetnictví pro váš rodinný podnik. Nejsem si jistý, zdali vás budou u maturity zkoušet z pravopisu. Psát budete muset po celý život. Podle mého názoru jsem svoje znalosti jazyka českého nezískal ve škole, ale pilným a nadšeným čtením dobře napsaných knih všeho druhu. Tuto metodu doporučuje i deset odborníků na jazyk český z deseti a dodávají, že je vhodné číst spíše české klasiky nebo kvalitně přeložená díla světové klasické knihovny. Slátaniny současných takyspisovatelů vás spisovnou češtinu nenaučí.

Bez toho směšného primitivního "mezinárodního" jazyka zvaného angličtina se ovšem neobejdete vůbec. Pokud už teď před maturitou nehovoříte a nepíšete velmi dobře anglicky, vaše budoucí kariéra je ohrožena. Jako národ máme smůlu, že právě ta angličtina není náš rodný jazyk. Tenhle náskok rodilých anglánů či amerikánů už nikdy nedoženete. Kdybych mohl rozhodnout, z čeho by se měla skládat maturitní zkouška, tak bych dal angličtinu na první místo. Dalším předmětem by bylo řečnictví, tedy ústní projev na zadané téma. Což by se dalo spojit: projev česky a pak totéž anglicky. Ve věci matematiky si nejsem jistý, v každém případě by to byla formální logika. Samozřejmě ta práce s počítače, potřebné informace pro napsání článku či projevu byste museli vygooglovat, sepsat v textovém editoru. Určitě bych jako součást maturitní zkoušky dal vytvoření jednoduchého programu, nejlépe něco ze statistiky v libovolném programovacím jazyce.

Zdá se ale, že takhle nějak vaše maturitní zkouška vypadat nebude. Jen jsem nahlédl do díla vytvořeného odborníky a přepadl mě děs. Posuďte sami.

Občanský a společenskovědní základ, didaktický test v základní úrovni obtížnosti:
Úloha 1 2 b.
Která z následujících možností představuje nejvhodnější jednání Evy v popsané situaci?
A) Zvracení po každém jídle není nejzdravější způsob diety. Práce modelky však vyžaduje velmi štíhlou postavu. Eva by měla Janu v jejím konání podpořit.
B) Jana s největší pravděpodobností trpí bulimií a potřebuje odbornou psychologickou pomoc. Eva by si s Janou měla promluvit a nabídnout, že jí pomůže pomoc najít.
C) Jana chce být štíhlá jako každá dívka. Dá se jí důvěřovat, až práci modelky získá, se zvracením přestane. Eva si nemusí dělat starosti, a nebude tedy nijak zasahovat.
D) Problémy se spaním a zvracení u Jany mohou ukazovat na náměsíčnost. Eva doporučí Janě, aby déle a pravidelně spala, tím by měly potíže zmizet.

Co k tomu dodat? Hlavně žádnou neurózu a nezvracet! Držím vám palce o předpokládám, že ať už se ve vašich maturitních otázkách objeví cokoliv, že to nějak zvládnete. V budoucím životě vás čekají mnohem těžší zkoušky a události. Prý nás čeká globální přeteplení, zcela jistě během dvaceti až padesáti let dojde nafta, náš stát ztratí (nebo už ztratil?) soběstačnost v produkci potravin a až vy půjdete do důchodu (pokud se jej dožijete), bez vlastních úspor vám nevystačí "státní" důchod ani na jídlo. Na "státní" maturitu si ani nevzpomenete.
20.8.2010 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.