Zelení obracejí?

"Hnutí DUHA, stejně jako řada dalších ekologických organizací, se domnívá, že by stát měl přinejmenším prozatím přestat s podporou motorových agropaliv pro automobily," řekl Deníku Referendum Petr Machálek, ředitel Duhy. "To se týká i povinného přimíchávání do benzínu a nafty. Je to plýtvání biomasou, zejména pokud se získaný MEŘO vyváží. Potřebnou půdu by šlo mnohem efektivněji využít k pěstování energetické biomasy pro výrobu elektřiny a tepla, nebo podle potřeby také jakkoliv jinak. Naopak je více než sporný environmentální efekt tzv. biosložek dovážených nezřídka z velké dálky a často pěstovaných na plantážích zřízených na úkor přírodních ekosystémů. To platí zejména pro palmový olej," uzavřel Machálek svůj příspěvek k neustále probíhající společenské debatě o nutnosti a výhodnosti využívat přírodní obnovitelné zdroje energie.

Jeho názor ale není žádný blesk z čistého nebe. Machálek jen zveřejnil stanovisko hnutí DUHA, které je od jisté doby docela konzistentní a namířené proti užívání biopaliv: "Hnutí DUHA prosazuje, aby evropské státy vyškrtly z připravované legislativy závazek, že nahradí 10 % ropy biopalivy. Je předčasný a nadělá více škod než užitku. Zároveň chceme, aby vláda větší pozornost věnovala energetickým plodinám pro použití při výrobě elektřiny a tepla.

Pokud ministři hodlají podporovat také motorová biopaliva, musí pro ně stanovit konkrétní, závazné ekologické standardy. Mezi podmínky musí patřit:
- Účinné snížení exhalací skleníkových plynů.
- Pěstování podle pravidel ekologického zemědělství.
- Vyloučení rizikových plodin, hlavně palmového a sojového oleje, a potravinářských komodit." Pramen.

Názor "odborníků" z řad hnutí DUHA, že je vhodné používat energetické plodiny jejich spalováním pro výrobu tepla a elektrické energie je ale opět jen další koncepcí vedoucí do ekologického pekla. Jestliže na intenzivním pěstováním rostlin vybičované půdě sklidíte energetickou plodinu kterou pak spálíte v kotli, přispějete tím k dalšímu znehodnocení zemědělské půdy. Nepochybně se tento rostlinný popílek obsahující pro pěstování čehokoliv nezbytné nerosty nevrátí zpět na pole, ale skončí kdesi na elektrárenském úložišti popílku. Ale jen tehdy, pokud nevyletí přímo komínem do ovzduší jako velejemný prach. Zemědělská půda také nedostane zpět organické živiny, které by do ní jinak přišly ve formě statkových hnojiv při pěstování plodin určených pro chov dobytka.

Stručně řečeno, samozvaní zachránci "zelené" planety se považují za genie, kteří zavrhují dřívějšími generacemi zemědělců zdokonalený systém pěstování rostlinné stravy pro lidi i dobytek. Systém, který až do příchodu těžké mechanizace a devastujícího hnojení průmyslovými hnojivy vytvořil na polích nemalé vrstvy kvalitní ornice plné přírodního humusu. Dnes navíc dochází i k devastaci lesní půdy, kdy se do místních tepláren a domácích kotelen z lesa rabuje "biomasa" - pomocí těžkých strojů rozemleté zbytky po těžbě stromů: kůra, listí, jehličí a větve. Všechno to, co dříve zůstalo na místě aby podporovalo růst další generace stromů, z lesa mizí komínem.

Takový je už běh lidských věcí: vždy je pro nás snadnější vymýšlet nové "technologie" a stroje než zapřáhnout koně do pluhu a v potu tváře obdělávat půdu. Pokrok přece nelze zastavit, těžkou fyzickou práci musíme nahradit stroji. Jenomže kde pro ty bestie brát pořád nějaké palivo? Chtělo by to nějaký zázračný energetický "čudlík" nabíjený zázračnou kosmickou energií. Jenomže naši vědci a vynálezci nic podstatného a zázračného od osvojení si přírodního ohně neobjevili. V tomto oboru neobjevili vlastně vůbec nic. Všechno to jsou jen blbé aplikace založené na spalování: parní stroj, turbina, jaderný ohníček.

Třeba nás zachrání fotovoltaické elektrárny? Mají ale jen jednu zásadní vadu: vyrábějí proud tehdy, kdy to nejméně potřebujeme a jen když na obloze nejsou mraky. A co je nejhorší, neumíme jimi vyrobenou energii uchovat, skladovat. Vědců máme jako máku, ale největší géniové z nich se zabývají odpověďmi na otázku, jak to bylo se vznikem vesmíru a kde jsou nejblíže ve vesmíru obyvatelné planety. Něco to připomíná: bádání středověkých teologů o tom, kolik se vejde andělů na špiču jehly.

I když tenhle problém jsme už vyřešili. Nevěříte? Zde to máte: "Musíme se sami stát jedním bodem. Mysl a celé naše vědomí soustředíme do jednoho bodu, a když se nám to dokonale podaří, zažijeme sat-čit-ánanda. A právě toto ánanda je sférou veliké blaženosti, ve které nám budou pět všichni andělé. Pak se všichni andělé vejdou do malého bodu - na špičku jehly. Jestliže pokročíme dál, překročíme andělskou sféru blaženosti, opustíme i tento nepatrný bod a zažijeme to, co je nad ní - přítomnost boží. Takto nám to vyřešila Míla Tomášová v knize SVĚTLO VĚDOMÍ. Přeji vám věčnou blaženost a hlavně aby šel proud a topilo ústřední topení. Snad to ještě tuto zimu vydrží.
21.10.2010 10:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.