Špatní učitelé a líní žáci?

Jistou částí národa, tedy učitelstvem, žactvem neboli studenstvem a příslušnými rodiči otřásá blížící se jednotná státní maturita. Zábavná předehra věnovaná ověřování celého aparátu i připravenosti všech účastníků včetně budoucích maturantů přinesla reálný obraz vzdělanosti našich milých studentů. S ohledem na chabý výsledek - třetina zkoušených propadla - se vyrojily názory, že to byla příliš tvrdá zkouška zkoušky dospělosti a že se s tím musí něco udělat. Doufejme, že s tím autoři celého projektu a ministerstvo školství neudělají vůbec nic a při ostrém "jetí" se ponechá vše tak, jak to podle projektu bylo vymyšleno a připraveno.

A už vůbec nesmíme udělat to, co naši bratři Slováci: tam si může každý "propadlík" zkoušku zopakovat ústně s dobrotivou pomocí učitelstva, které v zájmu zachování "dobrého jména" ústavu udělá vše pro to, aby prolezli téměř všichni, snad s výjimkou naprostých ignorantů a debilů. Však také dosahují Slováci úžasných devadesáti osmi procent úspěšnosti, tedy stejně jako za komunistického školství.

Vše musí proběhnout pod heslem "Flákači a debilové si maturitní vysvědčení nezaslouží". Jednotný metr tak konečně zobrazí pravý obraz kvality našeho středního školství, zejména pak kvalitu jednotlivých škol. Ten, kdo by maturitní zkoušku neudělal, by měl prostě středoškolské vzdělání bez maturity, což je jedna z položek pro uvedení kvalifikace používaná ve všech státních i firemních dotaznících.

Každý z nás, kdo složil v minulosti maturitní zkoušku dosvědčí, že šlo o formální frašku, při které úspěšně asistovali jednotliví středoškolští učitelé zvaní nadsazeně profesory. Faktickou hodnotu přidělené známky na maturitním vysvědčení nikdy neměly. Přichází ale nová doba a jiná kvalita.

Nebude-li ministerstvo školství provádět žádné úhybné manévry a doplňovat dodatky umožňující "kličkovanou", můžeme počítat s tím, že časem budou vysoké školy používat maturitní vysvědčení jako objektivní podklad pro přijímací řízení a opustí vlastní zbytečné přijímací testy. Protože nic se v tomto státě neutají, můžeme získat jasné žebříčky kvality jednotlivých škol a usnadnit žákům základních škol a hlavně jejich rodičům jejich výběr. A díky tomu se dočkáme zkvalitnění práce učitelů zejména díky kvalitním vzdělávacím programům, které bude muset vedení škol naplno rozjet v rámci boje o studenty a státní dotace. Musíme jen doufat, že tento státní testovací metr zvaný státní maturita se nebude každým rokem předělávat zejména co do stupně obtížnosti a bude tak možné zařadit srovnatelné výsledky do časových řad.

Stálo by za úvahu umožnit odborným středním školám začlenit do maturitních testů specifické odborné předměty, které by si maturant mohl vybrat jako nepovinné, aby podpořil svůj zájem o specifické vysokoškolské studium. Nebyla by na škodu i "lehčí" varianta diplomové práce v daném oboru. To by mohl být přesvědčivý důkaz o vážný zájem dalšího studia na vysoké škole.

Jedno je jisté: je naprostým nesmyslem očekávat, že každý občan této země bude mít maturitu a že každý druhý bude mít některou z variant vysoké školy. Pracovníci ve firmách živící se "prací s lidskými zdroji" mají už dnes značné problémy s inflací vysokoškolsky "vzdělaných" zájemců o práci a začínají toužit po zavedení nějaké kategorie "vyšší vysoká škola" s cílem oddělit zrno od plev.

Podle Národního ústavu odborného vzdělávání "Absolventi škol tvoří jednu z rizikových skupin ekonomicky aktivních obyvatel, která se hůře uplatňuje na trhu práce. Jejich nezaměstnanost je výrazně ovlivněna celkovou ekonomickou situací v zemi, celkovou nezaměstnaností, stavem nabídky volných pracovních míst a stavem mezi poptávkou a nabídkou po pracovních silách; zároveň je ovlivněna i vzdělanostní a oborovou strukturou absolventů škol. Absolventi škol jsou znevýhodněni nedostatkem praxe, chybějícími pracovními návyky a minimem zkušeností. Při hledání pracovního místa však mohou konkurovat jinými přednostmi - zejména aktuálními odbornými znalostmi, znalostí cizích jazyků, počítačovými dovednostmi nebo větší profesní flexibilitou. (Pramen). Tak například k 30.září 2010 bylo zaevidováno celkem 18 486 nezaměstnaných absolventů středoškolského studia - z toho 11 075 absolventů s maturitní zkouškou - a 868 absolventů VOŠ (vyšší odborné vzdělání).(Pramen).

Při výběru vysokoškolského studia by si měli maturanti vybírat obory, kde se snadněji sežene místo: "Mezi skupiny oborů s nízkou mírou dlouhodobě nezaměstnaných absolventů náležely skupiny Publicistika, knihovnictví a informatika, Právo, právní a veřejnosprávní činnost, Kožedělná a obuvnická výroba a zpracování plastů a Ekologie a ochrana životního prostředí. Mezi obory s taktéž nízkou dlouhodobou nezaměstnaností lze řadit i skupinu Technická chemie a chemie silikátů." (Pramen).

Učitelé i žáci středních škol s maturitou by tedy měli nasadit vyšší tempo. Některé školy dokonce začínají uvažovat o jakémsi doučování či přípravě na maturitu, což ovšem dokumentuje nízkou kvalitu nejen vyučujících i osnov a také ignoranci a nízkou pracovní morálku, kterou projevuje značná část žáků. Zde se otevírá příležitost pro soukromé firmy, z nichž už řada úspěšně podniká řadu let na bázi externích lektorů, což jsou úspěšní a schopní vysokoškolští studenti příslušných oborů, pedagogové základních a středních škol nebo absolventi vysokých škol převážně pedagogických oborů. Lenoch a debil si prostě musí připlatit. Hodina doučování či přípravy na maturitu stojí kolem 200 korun. Kdo si objedná celoroční doučování, může dostat slevu. No nekupte to!
5.11.2010 13:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.