Rakousko: Jak umravnit mladou generaci.

Zavést povinnou vojenská služba nejen pro muže (dosud je v trvání 6 měsíců), ale i pro ženy chce rakouský Kameradschaftsbund (ÖKB), organizace sdružující rakouské válečné veterány a další zájemce o armádu mající 250.000 členů. Kromě jiného se její členové starají i o památníky padlých vojáků.

Rakouská ministryně vnitra Maria Fekterová tento návrh odmítla. ÖKB se však nevzdává a chce s využitím jednoho z prvků přímé demokracie v Rakousku, tzv. lidové iniciativy, začít sbírat pod svůj návrh podpisy příznivců. Pokud se tak podaří získat 8 032 podpisů registrovaných voličů a voliček, bude muset ministryně vnitra oznámit lhůtu, během které proběhne druhé kolo sběru podpisů, tzv. všeobecný sběr. V Rakousku platí, že lidová iniciativa, kterou podpisem podpoří více než 100 000 voličů, musí být projednána Národní radou (dolní komora). Ta návrh může změnit na zákon, nebo jej odmítnout. Hlavním důvodem pro předložení návrhu byla podle Günthera J. Rosenitse, prezidenta hornorakouského ÖKB, snaha přimět mladou generaci "odvádět pro republiku náležitý výkon".

Návrh předpokládá, že kromě klasického vojenského výcviku by bylo možné podstoupit další tři varianty vojenské služby - v sociálních službách, při katastrofách nebo dokonce při boji proti terorismu. Zejména v sociálních službách by se tak mohl řešit v Rakousku nedostatek ošetřovatelů a ošetřovatelek, což byla i metoda používaná v České republice před zrušením povinné vojenské služby.

U nás by dnes asi žádná politická strana nepřišla s návrhem zavedení povinné vojenské služby nepochybně proto, že by zcela propadla zejména u mladých prvovoličů a pravdoláskových odpůrců armády. Je ale otázkou, zda by třeba jen půlroční povinná státní služba nepřinesla pro naši společnost určité kladné hodnoty. Dobře vedená moderní armáda by se mohla přičinit o zvýšení tělesné odolnosti "změklé" mládeže a v neposlední řadě by se tak o nemalé procento snížila nezaměstnanost absolventů škol všeho druhu. Navíc by stát získal "vojáky" pro různé veřejně prospěšné práce nejen v nemocnicích, ale i při odstraňování následků různých přírodních katastrof, zejména u nás tak "oblíbených" povodní. Ti nejaktivnější "záklaďáci" by mohli třeba i vyrazit za odměnu na méně vojensky náročné zahraniční mise.

I když lze takové myšlenky považovat v českých poměrech spíše za fikci, přece jen stojí za úvahu, proč právě v Rakousku povinná vojenská či chcete-li civilní služba existuje a zda se jejím odmítáním nezbavujeme lehkomyslně jistého výchovného prostředku, o kterém se dříve říkalo, že "udělá z kluků chlapy". Z vlastní osobní zkušenosti mohu potvrdit, že jsem se za tehdejší "šílené" dva roky vojenské služby dostal nepochybně z postpubertálního duševního chaosu a získal realističtější pohled na svět a lidi v něm.
12.11.2010 11:10 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.