Co se vlastně děje v Irsku?

Irsko už není tím obdivovaným evropským tygrem. Francouzští a němečtí politici a státní úředníci se snaží tlačit Irsko do zvýšení nízké daňové sazby výměnou za finanční balíček pro záchranu situace zejména v bankách.

V Irsku ale panuje obecný názor, že sazba daně právnických osob, stanovená na 12,5 procenta, je základním kamenem jeho hospodářské politiky. Ve čtvrtek irští státní úředníci zopakovali své odhodlání k jeho ochraně. "Není možné o tom vyjednávat," řekl v parlamentu Mary Coughlan, místopředseda vlády.

"Jsme ostrovní stát kde žije uskupení více národů," řekl Danny McCoy, šéf IBEC, irské obchodní lobby. "Nastavili jsme daňový systém způsobem, který umožňuje našim lidem dělat pro sebe to nejlepší. To je právo státní suverenity. Vyvíjet na nás tlak toto změnit je špatná politika. To nám nepomůže vyřešit problém. To určitě neuvede dluhopisové trhy do dobrého stavu."

Irští politici oprávněně argumentují, že americké společnosti jako Microsoft, Google a Pfizer i další internetové a farmaceutické firmy by v Irsku neinvestovaly, pokud by zde nebyly atraktivní daňové podmínky.

"Je to základ prosperity Irska," řekl John Bruton, který byl předsedou vlády v letech 1994 - 1997 a jehož vláda stanovila daně právnických osob na současnou úroveň. "Existují přece i další oblasti daní, kde můžeme sehnat peníze." (Pramen Financial Times.)

Faktem je, že průměrný irský daňový poplatník platí asi polovinu toho, co zaplatí průměrný německý plátce se stejným příjmem. A tak tuto daňovou politiku považují již delší dobu představitelé Německa a Francie za nekalou hospodářskou konkurenci.

Jádro irské krize se nachází ve stavu bank, které se svezly na krachujícím trhu s nemovitostmi, kdy se benevolentně poskytované hypotéky staly v naprosté většině nedobytnými. Odhaduje se, že cena za sanaci tohoto sektoru pravděpodobně překročí 50 miliard eur (asi 1,2 bilionu korun = roční rozpočet ČEZka!), což z Irska rázem udělá jednu z nejzadluženějších zemí EU.

Irsko chce problém nedůvěry trhů řešit dalším zostřením úsporných opatření. Platební neschopnost zatím ale bezprostředně nehrozí, nové dluhopisy plánuje vláda vydat až v druhém čtvrtletí příštího roku Přesto je téměř jisté, že irské banky nedůvěra fianačního trhu silně zasáhla a bez pomoci Evropské centrální banky nebudou moci úspěšně pokračovat.

Guvernér irské centrální banky včera přiznal, že země přijme pomoc ve výši několika desítek miliard eur z rezervního fondu EU a od Mezinárodního měnového fondu. Francouzská ministryně hospodářství Christine Lagardeová v této souvislosti prohlásila, že korporátní daně jsou v Irsku abnormálně nízké a budou muset vzrůst. Rovněž rakouský ministr financí Josef Pröll se přidal a zvýšení daní označil za podmínku pro schválení evropské pomoci.

Jak je patrné z tohoto vývoje situce, Unie zažívá podle "prezidenta" Evropské rady Hermana Van Rompuye "existenční krizi a pád eura může znamenat konec celého integračního procesu". Hrozí tak cesta zpět od lisabonských snů k obnovení národních měn a úplnému krachu projektu celoevropské jednotné měny.

Podle portálu Kurzy.cz někteří analytici poukazují na to, "že i kdyby Irsko zafinancovalo svoji ekonomiku z evropských peněz, investoři ihned obrátí svoji pozornost na podobné problémy Španělska a Portugalska, čímž by pravděpodobně došlo k dalšímu oslabení eura. Optimismus, který podporuje růst eura v posledních dvou dnech, není tak výrazný a ukazuje, že investoři očekávají rozšíření dluhové krize i do dalších zemí Evropy." Bůh ochraňuj Evropskou unii a euro. Samozřejmě také českou korunu...
19.11.2010 11:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.