Pomohou nám nanomateriály nebo nás zabijí?

V pražském Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského bylo otevřeno nové Centrum pro inovace v oboru nanomateriálů a nanotechnologií. Na jeho budování se s přispěním dotace 31,2 milionů Kč ze strukturálních fondů EU usilovně pracovalo po dva roky a na jeho vývoji se podílela celá řada partnerů (VŠCHT, Přírodovědecká fakulta UK, Ústav anorganické chemie AV, Výzkumný ústav anorganické chemie v Ústí nad Labem nebo firmy Eurosupport Manufacturing Czechia a Elmarco). V plánu je spolupráce s firmami AQUA obnova staveb, Ingersoll-Rand Equipment Manufacturing Czech Republic, Rodenstock ČR nebo Teceram.

Smyslem pražského centra je zajištění vazby mezi výzkumem a průmyslovými podniky, výsledky výzkumu pak budou efektivněji přenášeny do praxe – centrum by mělo zlepšit spolupráci mezi výzkumnou a podnikatelskou sférou. Pracovníci nanocentra budou mít v osmnácti místnostech k dispozici řadu těch nejmodernějších přístrojů.

Kde všude se už dnes používají nanomateriály? Deodoranty, kuchyňské pánve, vysokokapacitní záznamová média, akumulátory, baterie, multifunkční obaly pro zvýšení trvanlivosti potravin, účinnější potravinové doplňky, dezinfekční roztoky nové generace, ochranné krémy. Samočisticí oděruvzdorné laky, superpevné materiály a supertvrdé povrchy, samočisticí fasádní nátěry, izolační materiály nové generace.

Jedním z cílů pražského centra je vyvinout a vyzkoušet fotokatalytické a fotochemické systémy pro zvýšení čistoty životního prostředí. Tyto systémy vykazují vysokou účinnost při degradaci polutantů vody, jako např. chlorovaných fenolů, barviv a herbicidů, s cílem dosažení výrazného snížení chemického a biologického znečištění vod. Dále budou vyvíjeny nanostrukturní vrstvy účinné při rozkladu kapalných a tuhých depozitů a mikroorganismů, které umožní vyrábět samočistící a samosterilizující povrchy. Na základě systémů velmi účinných při fotokatalytické a fotochemické oxidaci nízkých koncentrací oxidů dusíku a těkavých organických látek budou vypracovány technologie pro zvýšení čistoty vzduchu v klimatizačních systémech.

Jako u každé nové technologie nebo objevu nových materiálů se i u nanotechnologií objevila logicky otázka, zda je to bezpečné, zda nanomateriály neohrožují zdraví lidí.

V dokumentu Evropské komise Understanding Public Debate on Nanotechnologies se mimo jiné praví: "V případě politiky nanotechnologií se zdá pravděpodobné, že jsme stále ještě v počáteční fázích vývoje. Nejsou zatím žádné mezinárodně dohodnuté definice a nanočástice jsou zatím i nadále definovány jen jako "chemické látky" v rámci evropského regulačního rámce REACH.

Je zřejmé, že jako vždy zaostává tvorba norem, nařízení včetně budování systému kontroly výroby a používání nanomateriálů za překotným pokrokem v jejich výrobě a používáním již v konkrétních výrobcích. Příkladem může být výroba kosmetiky, některých potravin jako je třeba čokoláda či "impregnace" prádla a dalšího textilu nanostříbrem s cílem omezit či zcela zabránit tvoření plísní. Můžeme se tak snadno dostat do stejné situace jako to bylo při využívání DDT nebo PCB v zemědělství i jinde.

Ohroženi mohou být v první řadě pracovníci, kteří nanomateriály vyrábějí nebo je používají pro výrobu dalších produktů: "Ačkoli dnes patří nanotechnologie mezi nejdiskutovanejší témata odborné i laické veřejnosti, přesto nejsou některé praktické otázky doposud zodpovězeny. Hlavní otazníky jsou spojeny s užitnými vlastnostmi nanomateriálů a také s jejich toxicitou, jejíž zkoumání je teprve na samém počátku," se mimo jiné říká v dokumentu z konference NANOCON 2009 nazvaném AKTUÁLNÍ OTÁZKY BEZPECNOSTI PRÁCE S NANOMATERIÁLY.

Na 50 zahraničních a více než 100 českých odborníků se účastní v těchto dnech v Praze mezinárodního nanotoxikologického sympozia nazvaného Bezpečnost nanotechnologií je velký úkol. O bezpečnosti a toxicitě nanomateriálů přijeli diskutovat špičkoví vědci z 16 evropských zemí a z USA. "Česká republika je v současné době jen velmi málo zapojena do evropských projektů v oblasti nanotoxikologie. Hlavním cílem konference je proto stimulovat naše vědecká pracoviště, aby se více zapojila do evropských projektů a také aby v tomto směru více spolupracovala v rámci České republiky. Jen tak je možné získávat validní a mezinárodně akceptovatelné výsledky," vysvětlil význam sympozia Ing. Jan Topinka DrSc. z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR. Předpokládám, že se tohoto sympozia účastní vědci z pražského centra z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského i další pracovníci z liberecké Technické univerzity a jistě tam nechybí ani odborníci z oblasti ochrany zdraví a bezpečnosti potravin.

Doufejme, že vědci nebudou pořádat jen samé konference a že se soustředí na legislativní ochranu spotřebitelů, na zajištění kontroly výrobků s použítím nanomateriálů, na testování jejich bezpečnosti a zavedení pravidla, že použití povolených nanomateriálů musí být na výrobcích vyznačeno.
Související dokumenty: EP - ZPRÁVA 8. dubna 2009 o regulačních aspektech nanomateriálů
EU - zpráva 12. února 2010 o alternativách formování veřejné politiky v oblasti nanotechnologií a další dokumenty EU.
30.11.2010 13:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.