Co jiného má v zimě padat, než sníh.

Je to ale vždy překvapující, když se najednou začne dít to, co se v zimě patří. Letos přitom sníh přišel docela pozdě, Martin žádný nepřivezl a tak to začínalo vypadat, že Klaus přece jen nemá pravdu. Dnes je ale všechno jinak, sníh a nevídaný mráz kolem dvaceti pod nulou. Zřejmě má Klaus tam nahoře nějakou mafii, která zařídila, aby se sněhem pokryly i takové země, jako je Anglie, Francie, Belgie a další státy, kde jejich obyvatelé už zapoměli, jak sníh vypadá. Takže se ochlazuje nebo otepluje? Podle některých klimatologů nám prý hrozí díky poklesu sluneční aktivity "malá doba ledová", která přinese pro celou Evropu velmi chladné desetiletí doprovázené vysokou dávkou oblačnosti, rekordními mrazy, rekordně vysokou sněhovou pokrývkou, chladnými léty a čas od času i velmi nízkou úrodou. Grónsko (Greenland - Zelená země) spolu s Kanadou naopak čekají mimořádně příznivé klimatické podmínky. Možná nás čeká opakování slunečního minima z let 1645 až 1715, kdy zamrzl Lamanšský kanál a ze Švédska se dalo do Pruska přejít po zamrzlém Baltickém moři.

Bohužel naše technická civilizace vznikla v zemích s mírným klimatem (Anglie, Francie) a se sněhem i mrazem stále jaksi příliš nepočítá. A tak příchod zimy nepřeje zejména automobilové dopravě. Silnice a zejména dálnice se i po malém množství sněhu stanou nebezpečnými kluzišti, na kterých snadno havarují především přetížené kamiony s letními gumami. Je nesporné, že přesunem nákladní dopravy ze železnice na silnice došlo k celkovému zhoršení mobility a to nejenom v zimě, kdy dělá kamionům problém i vyjet malý kopec. Silniční doprava je navíc naprosto chaotický proces, který není nijak řízen a tak může snadno zastavit provoz na mnoho hodin jeden jediný idiot za volantem kamionu, kterému to při nesmyslném předjíždění "ujede" a dojde ke kolizi a úplnému zablokování všech jízdních pruhů.

Jistě můžete namítnout, že vlaky měly také zpoždění v délce mnoha desítek minut. To je ale důsledek téměř nulové péče zaměstnanců provozu "železniční dopravní cesty" zejména o přejezdy a výhybky. Za starých časů byly koleje a kolejiště nádraží pod trvalým dohledem výhybkářů, kteří byli osobně odpovědní za svěřený úsek. Když padal sníh, tak se výhybky čistily pořád dokola ve dne i v noci.
"Výhybkář je zaměstnanec provozovatele dráhy pracující v obvodu železniční stanice nevybavené modernějším staničním zabezpečovacím zařízením, které již ke své funkci nevyžaduje práci výhybkáře. Manipuluje na příkaz výpravčího a vedoucího posunu ručně s výměníky výhybek a tím mění jízdní cestu v rámci přiděleného obvodu kolejiště příslušné železniční stanice."(Wikipedia.org)
Dnes je většina výhybek ohřívána elektricky a tak stačí výpadek proudu a doprava končí. Je tohle skutečný pokrok? V některých případech je prostě člověk nenahraditelný. Jenže, kdo by dnes takovou práci dělal? Ukrajinci?

Nebuďme ale pesimisty. Sněhem zapadaná česká krajina je ještě krásnější než na jaře a nadšení jsou i sportovci, kteří právě dnes mohli vyrazit do práce ze svého domu či paneláku na běžkách. Ušetří peníze i majitelé lyžařských vleků, kteří nemusejí využívat ten zázrak moderní techniky - sněhové dělo. A děti! Mohou sáňkovat všude, kde to alespoň trochu jede. Prostě zima je krásná a kdyby byla bez sněhu, jistě bychom si stěžovali. I když ta hrozba malé doby ledové mě poněkud děsí. Už aby bylo po Vánocích, abychom se mohli těšit na jaro.
3.12.2010 11:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.