Nadáváte na šéfy na Facebooku?

Z rozhodnutí americké organizace National Labor Relations Board (Národní úřad pro pracovně právní vztahy - NLBR) vyplývá, že podniky by neměly mít možnost propouštět zaměstnance v případech, kdy si stěžují na firmu nebo na svého šéfa na Facebooku či jinde. Toto rozhodnutí padlo s ohledem na nedávný případ týkající se pracovnice American Medical Response (AMR - rychlá záchranná služba) z Connecticutu, která byla propuštěna ze zaměstnání poté, co kritizovala svého nadřízeného na Facebooku. Podle NLBR je přípustné vyjadřovat takové osobní názory, protože zaměstnanci mají právo se vyjadřovat veřejně k podmínkám na pracovišti a to jak ke mzdám tak i k jednání a chování ostatních zaměstnanců firmy.

Lafe Solomon z NLBR to komentoval takto: "Je to docela jasný případ. Zaměstnanci spolu mohou probírat pracovní podmínky, v tomto případě svého nadřízeného. Je jedno, jestli se tak děje u stojanu s vodou anebo na Facebooku." Něco jiného by podle něj bylo, pokud by zaměstnanec na sociální síti kritizoval svého šéfa při rozhovoru s někým, kdo ve firmě nepracuje. Pak by se na něj zákonná ochrana vztahovat nemusela. Propuštěná zaměstnankyně AMR Dawnmarie Souza na Facebooku zesměšňovala svého šéfa Jonathana Kreisberga, který si stěžoval na její práci. Použila přitom i vulgární výrazy a mimo jiné naznačila, že to Kreisberg nemá v hlavě v pořádku. Dawnmarie Souza následně souhlasnými komentáři podpořili její další spolupracovníci.

Otázkou zůstává, zda takové diskuze vedené na internetu nevybočují z osobních debat, které by se měly odehrávat mezi zaměstnanci. Proto právní experti doporučují společnostem, které nechtějí, aby se jejich vnitřní záležitosti propíraly prakticky veřejně, že by měly mít ve svých pracovních podmínkách znění definující disciplinární opatření pro případy, kdy budou veřejně publikované příspěvky týkající se společnosti diskriminační, hanlivé, urážlivé, nebo nepravdivé. Z právního hlediska bude zajímavé tento případ dále sledovat, protože se případem propuštění Dawnmarie Souza bude dále zabývat soud. Americká advokátní kancelář Morgan, Lewis & Bockius ale již nyní vybídla zaměstnavatele, aby upravili svá interní pravidla pro komunikaci na internetu, aby tak předešli podobným případům. (Pramen The New York Times).

Podle mého názoru je ovšem otázkou, zda je možné považovat diskuzi o čemkoliv na Facebooku za debatu v uzavřené skupině "přátel". Jakmile takové jednání překročí tuto velice nejasně definovanou hranici a stane se organizovaným pokusem poškodit určitou firmu na trhu například tvrzením že "tato letecká společnost ignoruje bezpečnostní pravidla, cestující jsou ohrožení protože šéf údržby je idiot a polointeligent", pak je jistě možné, aby se firmy i další organizace včetně těch státních bránily a případně i daly zaměstnanci výpověď.

Facebook je příkladem sociální sítě, které se snadno mohou zmocnit a zneužít ji "asociální" živly, případně objednané a zaplacené skupiny sledující soukromé nebo veřejné obchodní či politické zájmy. Facebook se pak z místa pro přátelská posezení či bouřlivé debat v soukromém kruhu "přátel" stává dalším veřejným mediem zpracovávajícím masy.

Nadávat na šéfa na Facebooku považuji za projev zbabělosti. Je to pohodlné a dokonce není nutné odhalovat svoji pravou identitu. Jestliže je někdo nespokojený s chováním a jednáním svého nadřízeného, měl by najít odvahu mu to říci přímo do obličeje nebo si na něj jít stěžovat k jeho nadřízenému, případně, pokud ve firmě existují odbory, přes svého odborářského funkcionáře. Brečet na Facebooku není řešení, které by mohlo vést k praktickému a pozitivnímu výsledku. Očekávat, že se propíraný šéf či spolupracovník změní, že se bude chovat lépe nebo že dokonce náhle zmoudří, je naivní představa. Americký případ bohužel potvrzuje i moji osobní zkušenost, že zejména ženy si mezi sebou rády a s nadšením vyměňují různé drby, pomluvy a stížnosti s marným pocitem, že tím něco změní. A Facebook jim může poskytnout jen větší prostor, který ovšem nelze považovat za soukromý.

Komentář jednoho anonymního amerického čtenáře: "Myslím, že problém je, že lidé potřebují, aby se vyrovnali s dalekosáhlým vlivem sociálních médií. Pokud si myslíte, že můžete něco sdílet se sedmi sty z vašich nejbližších přátel přes Facebook a že žádný se nebude šířit mimo tento bezprostřední kruh přátel, pak se bohužel mýlíte."

Některé české firmy přístup k Facebooku a dalším sítím omezují nebo zakazují. V Electroworldu je přístup na Facebook z běžného počítače blokován. Na jednom počítači, kde je nutné mít přístup na celý internet, je tato zpráva: "Řešením soukromých záležitostí na tomto PC hrubě porušujete pracovní kázeň, což může vést až k rozvázání pracovního poměru." Facebook i jiné sociální sítě nejsou povoleny ani V ČEZu a přístup na ně je blokován. Výjimku mají jen vybraní pracovníci. Ve Škodovce není přístup do Facebooku ve firemní počítačové síti standardně podporován. Výjimkou jsou zaměstnanci, kteří ho potřebují k práci. Dokonce i mediální skupina Mafra vydávající Mladou Frontu DNES již Facebook svým zaměstnancům zakázala. O podobném kroku uvažuje i vydavatel Blesku nebo týdeníku Reflex Ringier Axel Springer CZ. Zjistili totiž, že jim to nic pozitivního nepřináší a navíc se jejich zaměstanci "prací" na Facebooku ve skutečnosti jen flákají místo toho, aby něco užitečného dělali. A teď se rychle seberte a něco užitečného začněte dělat!
8.2.2011 11:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.