Romové v Česku dále chudnou.

V Česku přibylo v posledních letech chudinských míst. Zatímco před pěti lety bylo v zemi podle analýzy zhruba 330 takzvaných vyloučených lokalit neboli ghett, nyní by jich mohlo být podle odborných odhadů kolem 400. Pro tisk to prohlásil ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách Martin Šimáček. Jedním z důvodů je podle něj nucené vystěhovávání dlužníků a chybějící sociální bydlení. S řešením situace má pomoci právě jím řízená agentura. "Víme z terénu, že se jedná minimálně o desítky (chudinských lokalit), které přibyly. Ten kvalifikovaný odhad celkového počtu je kolem 400," sdělil Šimáček. Podle něj by situaci mohl zmapovat nový výzkum. Podle analýzy z roku 2006, kterou si nechalo udělat ministerstvo práce, existovalo v ČR přes 300 chudinských domů a čtvrtí. V těchto ghettech žijí převážně Romové. Mohlo to být až 80.000 lidí. Většina dospělých v těchto místech nemá práci. Rodiny bývají závislé na sociálních dávkách a zadlužují se. Děti končívají ve "zvláštních školách". Podle Šimáčka chudinské lokality vznikly teď hlavně v malých obcích a městech "v chudých krajích". V bohatších regionech naopak ubyly, a to právě kvůli nucenému stěhování.

Podle Výroční zprávy o činnosti Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách vydala agentura v roce 2010 celkem 15 milionů na vlastní provoz, 81 milionů na relizované projekty s nákladem 22.195 Kč na jednu podpořenou osobu a byly podány další projekty v celkovém objemu 250 milionů korun s podporou 31.250 Kč na jednu osobu zahrnutou do projektu začleňování. Jedná se o různé druhy poskytnuté pomoci od budování nebo rekonstrukce bytů, sociálních center až po podporu školní výuky. Pozoruhodná je například částka 204.495 Kč na jednu osobu v projektu Sociální a komunitní práce v sociálně vyloučené lokalitě Chanov.

Takže nový výzkum a pan Gabal bude mít zase o další živobytí postaráno, protože Mapy sociálně vyloučených nebo sociálním vyloučením ohrožených romských lokalit v ČR vypracovala jeho firma a bude nutné ji aktualizovat. Gabalova firma o sobě praví toto: GAC spol. s r. o. je sociologickou a analytickou společností, která rozvíjí víc jak desetileté profesní zkušenosti společnosti Ivan Gabal Analysis & Consulting. Ve své činnosti se orientujeme primárně na výzkumné a analytické projekty zaměřené na socioekonomický rozvoj regionů za využití prostředků ze strukturálních fondů. Zaměřujeme se na dlouhodobé nestandardní projekty. Věnujeme se zpracování řešení, která vyžadují detailní znalost představ veřejnosti či úrovně veřejné podpory proto, aby mohla být provedena kvalifikovaná rozhodnutí ústící ve stanovení veřejné rozvojové strategie či strategie komunikace.

Jinými slovy, je to firma žijící z peněz daňových poplatníků, která vymýšlí různé výzkumné "projekty" aby na nich slušně vydělávala. Zmíněná mapa ovšem může posloužit zcela paradoxně i k jinému účelu, než bylo myšleno. Kdo chce mít jistotu, že se naproti jeho domu nebude popelit v odpadcích komunita sociálně nepřizpůsobivých, dobře si mapu prostuduje, než koupi domu či pozemku uskuteční. Mapa může být také veřejně prospěšná tím, že se jiní sociálně nepřizpůsobiví občané podle ní přestěhují ke "svým", třeba i ze Slovenska. Stačí, když jim nějaký pracovník z internetové kavárny pro nepřizpůsobivé provozované z peněz daňových poplatníků vybere podle mapy vhodnou lokalitu, kde najde "svoje" lidi.

Popisy lokalit "objevených" Gabalem a spol. jsou prakticky stereotypní:
Soukromá ubytovna – třípodlažní budova s byty velikosti 1+0 a výjimečně 2+0 (dvě místnosti jsou propojeny odstraněním skleněného přepažení). Ubytovna je v zástavbě domů a různých objektů soukromých firem. Sociálně nevyloučení obyvatelé bydlí cca 20 – 30 metrů od lokality sociálně vyloučených obyvatel. Obchod s potravinami se nachází přímo v objektu ubytovny, ostatní služby jsou dostupné cca 5 – 10 minut autobusem. Stav domu: Solidní. Vybavení ubytovny je velmi zastaralé a mnohdy nefunkční. Klienti jsou ubytováváni v kójích dříve sloužících jako kancelářské prostory (přepažení mezi nimi je skleněné, což je vyřešeno tapetami na skleněných stěnách). Sociální zařízení je společné na chodbách. Ubytovnu vlastní soukromý majitel, který má v ČR několik ubytoven podobného charakteru. V současné době došlo ke změně správce objektu. Chystá se též změna provozního řádu a vymáhání jeho důsledného dodržování. Vznik a vývoj lokality, mechanismy vstupu a výstupu: Lokalita vzniklá nově řízeným sestěhováním.
Řada Romů přišla do ubytovny po povodních, nebo poté, co prodali byty (často na sídlišti) a odjeli do Anglie. Po návratu byli ubytováni v ubytovnách.
Většina obyvatel je závislá na sociálních dávkách. Někteří příležitostně pracují „načerno“. Někteří si přivydělávají sběrem železného šrotu a barevných kovů. V lokalitě se ojediněle vyskytuje prostituce, prodej drog a lichva. Někteří obyvatelé mají problémy s gamblerstvím, narkomanií (toluen, THC, výjimečně i tvrdé drogy, vše především u mládeže) a alkoholismem. Koncepce integrace neexistuje a ani se nepřipravuje.
Tolik analýzy firmy pana Gabala. Pramen: http://www.esfcr.cz/mapa/int_ms14_8_2.html a také příslušná publikace.

Zdá se, že ani pan Čunek se svým projektem bytů pro "nepřizpůsobivé" neuspěl. V těchto dnech radnici ve Vsetíně došla trpělivost s neplatiči nájemného a pokud dluhy nezačnou splácet, nechá je vystěhovat. Mezi dlužníky, kteří městu dluží za nájem celkem 13 milionů korun, jsou zejména romské rodiny z lokality Poschlá. Do této čtvrti je přestěhovalo v roce 2006 do plechových buněk bývalé vedení města v čele s nynějším senátorem Jiřím Čunkem. Vypadalo to tehdy, že snad tudy vede cesta k zajištění slušného a kulturního bydlení pro "nepřizpůsobivé" občany. Nepodařilo se údajně pro vysoký nájem a náklady na elektrické topení. Kudy tedy vede cesta? Snad nám to pan Gabal poradí. Jen co dostane objednávku na další výzkum nových lokalit. Možná, kdyby dluhy nejen vsetínských Romů "zamázl" Brusel z nějakých těch fondů. Zdroje tu jsou, jak přece říká Špidla.

Pozoruhodný je v tomto smyslu ale závěr prohlášení, které nedávno publikovalo Romské sdružení Forum (RSF) pod názvem Výzva k zastavení dotací ze Strukturálních fondů EU pro ČR:
Domníváme se, že evropští voliči, nemohou ze svých daní přispívat na bezobsažné projekty na tzv. řešení romské problematiky v České republice. V této oblasti totiž podle nás, dochází k nehoráznému a zbytečnému plýtvání penězi, bez konkrétního efektu u cílové skupiny obyvatel, tedy Romů v České republice. Naše organizace na sebe vzala tento úkol, protože tyto otázky vznáší romské organizace i jednotlivci po celé zemi. Romská národnostní menšina je podle nich zneužívána příjemci grantů, které získávají ze Strukturálních fondů Evropské unie. Stejným způsobem je využíván a zneužíván finanční systém Evropské unie. Ekonomická pomoc Evropské unie je nezbytná. Je ale potřeba nastavit mechanismy tak, aby byly přehledné, transparentní a demokratické. Klíčová je zde účast Romů v rozhodovacích procesech. Chceme věřit, že se nám společně podaří vytvořit jak mechanismus, tak i systém, který přispěje k demokratizaci evropského společenství zvláště v postkomunistických zemích.

Zdá se, že pomáhat Romům je asi docela slušný byznys. Alespoň podle názorů některých Romů, v případě RSF je to pan Miroslav Kováč.
25.5.2011 09:50 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.