Evropská komise odebere další práva členským státům EU.

Evropská komise připravuje reformu, podle které o dočasných hraničních kontrolách v rámci schengenského prostoru už nebudou moci rozhodovat jednotlivé členské státy. Reforma, kterou připravila komisařka pro vnitřní věci Cecilia Malmström počítá s tím, že pokud budou chtít členské země v budoucnu obnovit hraniční kontrolu či dokonce uzavřít dočasně hranice, budou muset předem požádat o souhlas Evropskou komisi.

"Problém dnes není to, že je příliš mnoho Evropy, ale příliš málo Evropy. Musíme se vyhnout tomu, že se Schengen využívá jako nástroj členských států EU," sdělila komisařka britskému deníku Guardian. "Schengen je fantastický úspěch. Musíme ale opravit jeho nedostatky. Řešením je větší poevropštění." Státy podle ní dočasné kontroly často zneužívají a neohlížejí se přitom příliš na ostatní země. Lze přitom očekávat, že takový krok vyvolá bouřlivou diskusi. Státy jako Francie, Itálie či Německo si totiž své právo žárlivě střeží. Schengenským systémem silně zatřásl především nedávný spor mezi Francií a Itálií. Týkal se tisíců tuniských imigrantů, kteří přecházeli z italského území na francouzské.

U předvídatelné události, řekněme pořádání olympijských her nebo mistrovství světa, Komise, opírající se o kvalifikovanou většinu schengenských států, by povolila dané zemi znovu zavést hraniční kontroly na jeden až šest měsíců.

V nepředvídatelné situaci, například závažného teroristického útoku nebo epidemie, bude moci daná země jednat zavedením pohraniční kontroly jednostranně, ale pouze po dobu pěti dnů. Pro další prodloužení bude potřebovat povolení od Komise a souhlas kvalifikované většiny schengenských států hlasováním v Radě EU. Podrobnosti o způsobu hlasování v Radě Eu najdete zde.

Schengenský prostor, který umožňuje volný pohyb osob bez pasových kontrol, začal poprvé fungovat v roce 1995. Nyní jsou jeho součástí všechny země Evropské unie s výjimkou Kypru, Británie, Irska, Bulharska a Rumunska. Mimo EU jsou do něj zapojeny také Island, Norsko a Švýcarsko. Česká republika k systému přistoupila v prosinci 2007.

Další změny ve způsobu hlasování Rady zavedené Lisabonskou smlouvou budou platit od listopadu 2014. Lisabonská smlouva (Smlouva o fungování EU) definuje kvalifikovanou většinu v článku 238. Pro přijetí rozhodnutí musí být splněna dvě kritéria: kritérium počtu států a kritérium počtu obyvatel. Princip dosavadního vážení hlasů bude odstraněn. Od 1. listopadu 2014 bude Rada rozhodovat kvalifikovanou většinou, která je vymezena jako nejméně 55 % členů Rady, tvořených nejméně 15 z nich. Tito členové musí představovat nejméně 65 % obyvatelstva Unie.

Odebrání práva na kontrolu národních hranic je jen jedním z mnoha dalších kroků, které budou postupně na základě Lisabonské smlouvy Evropskou komisí prosazovány. Komise bude moci mnohem snadněji kvalifikovanou většinou prosazovat právě pomocí hlasováním v Radě rozhodnutí v oblastech, ve kterých se dosud rozhodovalo jednomyslně a v řadě dalších oblastí, ve kterých Rada na návrh Komise rozhodovat nemohla. Hlasy menších a malých států unie se stávají bezvýznamnými.

Můžeme tedy očekávat, že budeme v budoucnu snadno v Radě EU přehlasováni i v takových věcech, jako je volba předsedy Rady, společná zahraniční a bezpečnostní politika, společná bezpečnostní a obranná politika, integrace přistěhovalců, dohody o navracení přistěhovalců nebo vymezení rámce správních opatření týkajících se pohybu kapitálu a plateb, zmrazení peněžních prostředků, finančních aktiv nebo hospodářských výhod. Seznam všech oblastí rozhodování Rady EU kvalifikovanou většinou vyplývající z Lisabonské smlouvy najdete zde. Nechť žije a vzkvétá Svaz evropských socialistických republik!
8.9.2011 13:10 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.