Translate this page...

Otázka zní možná spíše "Kdo ovládne Evropskou unii?" Odpověď je jednoduchá: Německo. Sice ještě nedrží v rukou otěže Evropy dostatečně pevně, ale brzy se to zlepší. Německá kancléřka Merkelová vyzvala ke změně Lisabonské smlouvy o EU a to tak, aby mohla Evropská komise zasahovat do finančních rozpočtů národních států EU. Merkelová požaduje, aby měla Evropská unie silnou pravomoc zasahovat do rozpočtů těch členských zemí, které porušují fiskální pravidla. Což jsou mezi námi prakticky všechny státy. "Mělo by zde být právo takové rozpočty prohlásit za absolutně neplatné, jinak se z té situace nedostaneme," řekla kancléřka. Němečtí politici tak využijí současné finanční a rozpočtové krize vyvolané především rozhazovačným životem na dluh v "jižních" státech EU k dalšímu postupu k plnému převzetí vlády v EU. Merkelová tento požadavek přednesla na stranické konferenci CDU, její rodné strany. Také prohlásila, že Německo vyjde z této krize silnější než kdykoli dříve. Rovněž požaduje, aby euro přijaly jako měnu všechny státy EU v co nejkratší době. Cíl je jasný: bude třeba, aby do společné pokladny platili všichni bez rozdílu. Pro Česko tak platí: už žádné postávání opodál, když jde o to platit dluhy "přátelů" v EU.

V rozhovoru pro pondělní vysílání německé stanice ARD Merkelová odmítla úvahy o snížení nominální hodnoty řeckého dluhu před tím, než začne fungovat Evropský mechanismus stability (ESM), který má v roce 2013 nahradit dočasný záchranný fond (EFSF) a podle některých komentátorů to bude počátek cesty k centralizovanému rozpočtu EU. Odepsání části dluhu Řecka by podle Merkelové v současnosti způsobilo úplnou ztrátu důvěry v euro, protože investoři by mohly přijít k závěru, že takový krok hrozí i v případě dalších států eurozóny, jako například Španělska nebo Belgie. Dobrovolný odchod z eurozóny, ani vyloučení kvůli neplnění pravidel nyní není podle stávajících smluv možné. Zavedení takové možnosti by znamenalo změnu či spíše dodatek do Lisabonské smlouvy.

Členové Evropského parlamentu mají na budoucnost eurozóny a případný odchod některých členů rozdílné názory. Poslechněte si jejich hlasy v reportáži internetové televize Evropského parlamentu. Plenární zasedání Evropského parlamentu můžete sledovat živě zde. Na spodní liště si můžete v Internet Exploreru přepnout na české tlumočení tlačítkem [cs].

Evropská unie čelí největší krizi ve své historii. Prohlásil to ve Štrasburku před europoslanci šéf Evropské komise José Barroso. "Řecko je a zůstane členem eurozóny," řekl dále šéf komise v pořadí již druhé zprávě o stavu unie, která je jakousi evropskou obdobou projevu, který každoročně přednášejí američtí prezidenti. Podle Barrosa nejde nyní v unii jen o finanční krizi, ale i o krizi sociální a krizi důvěry. Ve společnosti panuje velká nejistota a hrozí růst nacionalismu.

Ve třicátých letech minulého století se Evropa zmítala v podobné krizi. Německý kancléř to tehdy s podporou národa řešil vyhlášením války celému světu a jako první úkol si stanovil ovládnutí evropských národních států. Dnes politici tvrdí, že s válkami v Evropě je už dávno konec, protože je Evropa jednotná. Neznamená to ale, že v jednotlivých členských zemích to nebude v budoucnu vypadat jako ve válečné zóně. Jak správně vidí Barroso, krize sociální vyvolává nacionalismus který logicky vede, optimisticky řečeno, k euroskepticismu a je vyjádřením zklamání z neúspěchu společného budování nové Evropy. Pravdou je, že dokud budou němečtí daňoví poplatníci ochotní platit dluhy svých sousedů nebo dokud bude německá národní banka tisknout nová eura, nemusí být až tak zle. Otázkou je, jak dlouho tohle vytloukání klínů klíny vydrží.
28.9.2011 11:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.