Václav Klaus řekl:

"V komunistické éře jsem žil v systému, kde politika dominovala nad ekonomikou, což mělo své známé, velmi nešťastné důsledky. Když komunismus skončil, chtěli jsme vytvořit autonomní ekonomický systém, v němž by politika hrála jen velmi marginální roli. Radikálně změnit ekonomický systém se nám podařilo rychle, centrální plánování a státní vlastnictví byly demontovány v relativně krátké době, první léta byla velmi nadějná, ale politika dnes ovlivňuje ekonomiku daleko více, než jsme si alespoň někteří z nás přáli a než jsme očekávali."

"Chtěli jsme tržní ekonomiku, dostali jsme však místo toho velmi evropskou 'soziale Marktwirtschaft', sociálně - tržní ekonomiku, která je charakterizována rozsáhlou redistribucí, paternalismem, nedostatkem motivace, nadměrnou regulací, intervencí státu do všech možných i nemožných oblastí, iracionální podporou (subvencování) zdánlivě nadějných, ale ekonomicky zcela nesmyslných projektů, kontraproduktivní rigiditou trhu práce, rozpočtovými deficity a velmi chabým ekonomickým růstem. Nepřetržitě rostoucí životní standard je považován za nárok, ne-li dokonce za lidské právo." (pramen)

Zaujala mě zejména poslední věta z předchozí citace. Možná si to příliš neuvědomujeme, ale domnívám se, že v té nekonečné touze po ještě lepším životě, po luxusnějším bydlení, superautě, supermanželce či milence, po nádhernější exotické dovolené, v těchto pro většinu lidí nesplnitelných metách je skutečně ukrytý základní problém současného světa. Připomeňme si větu, kterou pronesl Lenin v předvečer "Říjnové" revoluce uspořádané v listopadu: "Buď zahyneme, nebo dohoníme a předhoníme vyspělé kapitalistické země." Měl vyjímečně pravdu. Jím vysněný komunistický svět zahynul.

Bohužel v tomto dohánění a předhánění pokračujeme i dnes a většina světových ekonomů a politiků to považuje za to nejlepší, co se dá pro život na této planete vymyslet. Za komunistů existovalo pro toto dohánění a předhánění poučné srovnání dvou vlaků jedoucích po stejné koleji: vpředu je rychlík a my v osobáku jej "doháníme". Tenkrát se to komunistům nepodařilo, ale ani dnes se něco takového nemůže podařit. Možná jsme dojeli už na konečnou a měli bychom si rozmyslet, zda raději nepřibrzdit, podívat se dozadu a zamyslet se, co dál. Jinak rozjeté rychlíky vykolejí, my je konečně doženeme a skončíme všichni na jedné velké hromadě trosek. Jak to vypadá, bohužel v lokomotivě na špici není žádný strojvůdce.

Ti nejbohatší podnikatelé v zajetí "růstu" hromadí peníze na ještě vetší hromady, střední vrstvy se snaží si zvednout "životní úroveň" co se dá i za cenu zadlužování a ti chudí jdou do ulic a žádají vydání peněz od těch bohatších, aby se jim mohli vyrovnat. Jediná cesta je se také zadlužit a "žít si nad poměry". V dávnějších dobách, které pamatuji, platilo, že žít si na dluh je nemorální, že se to nesluší. Dnes se naopak považuje půjčka za nekřesťanský peníz za něco zcela normálního, ba dokonce to prý podporuje růst ekonomiky. Zdá se ale, že nám to přerostlo nad hlavu.

Jen na závěr: citacemi z Klause a Lenina nechci tvrdit, že Václav Klaus je takového srovnání hoden. Pokud mohu soudit, nezpůsobil zatím tolik zla, jako zakladatel Sovětského svazu. Což se o politicích dřepících v Bruselu říci nedá. Lenin měl ovšem i světlé stránky. Kdysi a kdesi řekl: "Obáváme se přílišného rozšíření strany, neboť do vládní strany se nevyhnutně snaží vetřít kariéristé a darebáci, kteří by si zasloužili aby byli postříleni." Co by asi dělal dnes?

A co budeme dělat my? Pokud bychom se chtěli obrátit ke klasikovi, pak bychom se mohli zařídit podle Jana Nerudy:

Ach hleďme pilně ke korábu svému,
jsme jeho planky, hřeb jsme svěrný v něm,
a věrně, toužně přilneme-li k němu,
zas šťastna záhy bude Česká zem!
Však byť měl Čech již všechno ve svém klínu,
čeho si v nejbujnějších snech svých ždál —
to lidské moře nezná odpočinu,
Ty též ho neznej, stále měj se k činu,
dál, Národe náš drahý, věčně dál!

To by se jistě líbilo předním světovým politikům, kapitalistům a burziánům. Klaus ale velí, abychom to s tím kvaltem kamsi do dáli nepřeháněli. Souhlasím.
4.11.2011 10:45 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.