Ahaswebovy noviny

Prezident Václav Klaus ve snaze jednoduše a krátce vyjádřit svůj postoj k EU ústavní smlouvě definoval vlastní desatero, proč by neměla být přijata evropská ústava:
1. Evropská unie se stane státem a bude mít všechny základní rysy státu. Bude mít svou ústavu, své občany, své území, svou vnější hranici, svou měnu, svého prezidenta, svého ministra zahraničních věcí, atd. Bude mít vlastní vlajku, hymnu a státní svátek.
To ale nezní tak úplně špatně. Staneme se občany opravdu velkého státu, který by mohl být protiváhou americké světové rozpínavosti. A navíc budeme mít jeden svátek navíc.
2. Dnešní členské státy budou v tomto nově vzniklém státě federativního typu pouhými regiony nebo provinciemi.
Inu, my tou provincií už dávno jsme, jak říkávala moje babička, jsme tu v Evropě pro srandu králíkům. A být evropskou provincií je něco víc než být provincií německou.
3. Ústava státu Evropská unie bude nadřazena ústavám členských států. I celý právní řád Unie bude nadřazen právním řádům členských států.
Právní normy Unie už jsou nadřazené našim a my sami na naši ústavu neustále kašleme. Proč bychom měli vlastně mít Ústavní soud?
4. Sám termín „ústavní smlouva“ je nepřesný a pouze dočasný. Smlouvou mezi suverénními státy bude tento dokument jen do doby, než bude v členských státech - jako smlouva ratifikován. Pak se tento dokument stane skutečnou ústavou.
Inu, o to tu jde od samého začátku. Je to vlastně splnění dávného snu našeho nejoblíbenějšího panovníka Karla IV. On byl přece vzorem evroobčana (nebo snad euroobčana?), i když se snažil vytvořit velké impérium tehdy velice oblíbenou metodou sňatků.
5. Opouští se v dnešní, staré EU dosud dominantní koncept „sdílení suverenity“ a místo toho vzniká suverenita nová, celoevropská. Státy v nové EU ztratí své dosud výlučné právo tvořit si své vlastní zákony.
To, jaké naši zákonodárci tvořili v nové svobodné době zákony, nesvědčí příliš o naší schopnosti si vybrat ty správné politiky. Když ztratí vliv nad ohebnými formulacemi paragrafů, možná nebudou moci tolik kličkovat v předem připravených zatáčkách na cestě za vlastním prospěchem.
6. Občané jednotlivých členských států se stanou občany státu Evropská unie, s právy a povinnostmi přímo vůči institucím tohoto evropského státu.
Třeba nám to přinese něco jako větší rovnost s občany těch velkých států.
7. Členské státy budou moci vykonávat jen ty pravomoci, které jim ústava EU ponechá, nikoli opačně, což byla původní myšlenka evropské integrace. Odvozené (sekundární) právní akty EU budou nadřazeny původním (primárním) právním aktům členských států.
Co se dá dělat. Hlasovali jsme, že do EU chceme a v každé firmě se musí dělat, co šéfové nařídí. Snad jsme si nepředstavovali, že bude EU něco jako český Kocourkov.
8. EU, nikoli členské státy, budou uzavírat mezinárodní smlouvy s jinými státy.
Přiznám se, že mě vždycky připadalo trochu zvláštní, když jsme nějaké ty mezinárodní smlouvy uzavírali. Tedy takové, které pro nás měly zásadní význam. Například ta s Francií a Británií o tom, jak nám přijdou na pomoc a jak nepřišli, když nás obsadil Hitler. Nebo ta, které se říkalo Varšavská a měla nás ochránit od zlého imperializmu a podle které nás pak obsadila v roce 1968 sovětská armáda. Můžeme to teď zkusit trochu jinak, třeba to budou smlouvy, které budou alespoň chvíli platit.
9. Ústavní smlouvou se v hlasovacích procedurách snižuje váha menších členských států, tedy i České republiky (oproti dnešnímu stavu, vycházejícímu ze smlouvy z Nice).
Procento sem, procento tam. Ti velcí nás budou respektovat jen když se jim to bude hodit. Tak, jak to dělali od počátku našich dějin.
10. I ty oblasti rozhodování, v nichž členským státům i do budoucna zůstane právo veta, mohou být v libovolné chvíli převedeny pod většinové hlasování (stačí, aby s tím souhlasili prezidenti nebo premiéři zemí EU, tedy bez možnosti toho, aby o tom musely rozhodnout národní parlamenty, o souhlasu občanů ani nemluvě).
Národní parlamenty jsou spolek kariéristů a občané jsou příliš líní, než aby se snažili se v politice vyznat a už vůbec nemají náladu chodit k volbám. Pravděpodobně nastává éra Bruselské tiché diktatury po neúspěšné lidové demokracii, kterou zahájila masovými vraždami francouzská revoluce. Pokud jde o naše státní zřízení, snil jsem o obnovení statutu českého království. Byl to sen o prezidentovi, který se jako vrchní velitel branné moci prohlásil za českého krále, Václava V. Samozřejmě po předchozím se zřeknutí všech pravomocí ve prospěch premiéra kromě funkce reprezentace. Britský model je ten nejlepší a Klausův rod by nám skýtal záruku, že nevyhyne po meči. Možná ale ještě není vše ztraceno. Do toho, jestli budeme mít u nás doma krále nebo prezidenta nám přece Brusel nebude moci mluvit. Doufám, že s touto mojí myšlenkou bude souhlasit i prezident. Představte si, jak by se vyjímal skvěle na známkách ve svatováclavské koruně.

Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.

CDmusic.cz - Old Czech music, jazz, trad.folk, brass - Czech Labels at Czech prices. Visa, Eurocard/MasterCard (SSL / 3-D Secure)

1.3.- Klausovo komentované protievropské desatero.