Ahaswebovy noviny

Padesát předních světových politiků v čele G.Bushem, leč bez čerstvě zvoleného Blaira dnes zasedlo na modré (!) tribuny na Rudém náměstí v Moskvě, aby sledovali parádemarš jednotek armády Ruské federace zahájený sovětskou hymnou pro jistotu bez textu. Po projevu Putina, který byl velmi mírumilovný, se dala ruská armáda do pohybu. Nejprve šli vojáci oblečení v dobových uniformách z roku 1945, za nimi na historických náklaďácích ti veteráni Rudé armády, kteří se šedesátiletého výročí konce druhé světové války dožili. Pak se přehnaly před tribunou rázným krokem reprezentanti dnešní ruské armády, proletěly tryskové letouny a na závěr se prázdným náměstím bez obvyklých davů prošli Putinem pozvaní státníci, někteří i se svými manželkami doprovázeni poněkud dezorientovanými členy svých ochranek a novináři v uctivém odstupu. Zamířili s rudými karafiáty k památníku padlým vojákům Rudé armády, aby tam položili věnce. Byla to soukromá oslava světových politiků bez účasti ruských občanů. Ti tam nebyli vpuštěni pro obavu z teroristického útoku (!).
Je otázkou, co se vlastně dnes v které zemi oslavuje. Rusko, USA, Francie a Británie zcela evidentně oslavuje vítězství. Němci jsou jako vždy rozpolceni, ale většina z nich včera spíše vzpomenula než oslavila konec války a utrpení, které ve svém konci přinesla Němcům. Připomněli si dobu, kdy naprostá většina Němců podlehla nacistické vizi velkoříše a museli z ní být vyléčeni těžkou vojenskou porážkou. Na Rudé náměstí přišel i japonský předseda vlády, aby tak svoji přítomností zviditelnit závazek, který Japonsko přijalo: už nikdy její vojáci nevstoupí na cizí území. Ovšem z výjimkou Iráku, kam byly ale vyslány jen "mírové" jednotky.
Co můžeme oslavit dnes my? Jistě konec německé okupace, konec války, která u nás prakticky začala a defakto skončila. Oslavy osvobození Rudou armádou pro nás mají hořkou příchuť, protože to byla předem dohodnutá věc, že po válce budeme zahrnuti do rudé komunistické zóny. Tak, jako nás západní mocnosti zradily a prodaly Hitlerovi před válkou s nesmyslnou vidinou, že tím zabrání světové válce, tak nás prodaly po válce Stalinovi, protože tak dlouho váhali s otevřením druhé fronty ve Francii s cílem oslabit komunistický Sovětský svaz, kterého se právem obávali, až neměli dostatek sil na to, aby osvobodili celou civilizovanou Evropu sami.
Nám nezbývá, než oslavovat skutečné hrdiny, kteří za nás podobně jako legionáři v první světové válce bojovali na západní i na východní frontě. Ty, kteří to přežili i ty, kteří padli za naši svobodu. Přesně to včera vystihl profesor, seržant a plukovník Jan Wiener, když řekl, že hrdinou byl každý, kdo do té války šel s vědomím, že může být druhý den zabit. Sám tehdy přešel jugoslávsko-italské hranice na podvozku vlaku a cestu přes Alžír do Anglie, kde byl zařazen k 311. bombardovací peruti a jen shodou náhod přežil.
Sraz padesáti předních politiků v Moskvě na mě ale neudělal dobrý dojem: až příliš mě připomněl fakt, že i šedesát let po zničující válce mají stále moc ve světě jednotlivci, vůdcové, kteří se stále mohou kdykoliv stát diktátory. Nebezpečí, že pod nějakou záminkou opět některý z nich rozpoutá válku, která tento náš svět dokonale zničí, to nebezpečí je stále zde. Bláboly o demokratických režimech nemají cenu ani zlomeného pětníku, když stačí rozhodnutí jednoho politika na to, aby se armády opět vrhly do boje. Armády, které tu nejsou k tomu, aby každého z nás ochránily v jeho domově, ale armády, které tu jsou pro prosazování politických cílů většinou duševně nevyrovnaných a ambiciózních politiků toužících po slávě a nesmrtelnosti.

Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.

CDmusic.cz - Old Czech music, jazz, trad.folk, brass - Czech Labels at Czech prices. Visa, Eurocard/MasterCard (SSL / 3-D Secure)

9.5.2005 - Dnes oslavujeme den vítězství.