28.6.2005 - Jak jsem si zahrál na Velkého bratra.
Mnozí z vás mají jistě celkem jasnou představu o tom, jaké informace si o vás může zjistit kdokoliv hledáním na internetu. Vyšel jsem z jednoduché statistiky návštěvníků mých stránek, kde jsem si vybral zcela náhodně jednu IP adresu počítače, ze kterého se pro mě zatím zcela neznámý člověk na moje stránky vícekrát podíval. Byla to adresa celkem známé domény, kterou ovšem nebudu zveřejňovat, abych zachoval anonymitu osoby, kterou jsem na konci svého celkem krátkého pátrání nalezl včetně osobních dat a fotografie. Řekněme, že to byla IP adresa, respektive jméno počítače anicka.xyz.cz.
Nejprve jsem volil jednoduché hledání pomocí Google zadáním této adresy. Nalezla se v řadě volně přístupných statistikách jiných serverů, které někdo z dané IP adresy navštěvoval a také v několika diskuzích. Tak jsem zjistil, že se jeden doposud neznámý jedinec často ze zmíněné pevné IP adresy účastní řady diskuzí. Z jedné z nich vyplynulo, že jej těší zavádění digitální TV a nemá rád UPC. Zde se objevilo dokonce jeho jméno, které, jak se později potvrdilo, bylo pravé a úplné a nikoliv nějaký bezpečný pseudonym. Na jiné diskuzi pochválil úroveň TV pořadu a opět to bylo stejné jméno. To už jsem znal i jeho mailovou adresu.
Zkusil jsem proto vyhledávat podle jeho jména a z vysokou pravděpodobností jsem se dostal nejen k jeho datumu narození, ale i k informacím o jeho politické aktivitě v letech 1990 - 1996 včetně fotografie. To už byla jasná jeho politická orientace směrem doprava, členství v jisté nejmenované straně a z jednoho jeho autentického výroku ze zápisu z jednání této strany vyplynul jeho jednoznačný odpor k tehdejší straně pana Sládka. Zjistil jsem, že je aktivním hráčem golfu startujícím na různých pohárech s hendikepem 0-18.0 nebo 0-18.4. Z toho vyplynuly jisté vazby například na firmu Siemens nebo Eurotel či Penthouse. Narazil jsem i na to, že si v jedné z veřejných knihoven vypůjčil jistou knihu o politicích. Zajímavé bylo zjištění, že ze stejného počítače se na internet připojuje i jakási slečna či paní, říkejme jí Zuzka, která má vyhraněné a dosti vulgární názory na české filmy a české herečky. Může to být náhoda, ale ten počítač je v poměrně střežené doméně, kam se nedostane jen tak někdo.
Dále nebudu pokračovat, abyste snad i vy neodhalili jeho identitu, nebylo by to z mé strany seriózní. Chtěl jsem jen touto krátkou ukázkou ukázat, jak mnoho stop o své identitě každý z nás na internetu zanechává a to jsem demonstroval jen naprosto jednoduché otevřené zdroje informací. Mnohem "silnější" prostředky mají například správci serverů a sítí, kteří mohou například volně číst vaše maily, pokud je snad nešifrujete, což dělá málokdo. Já alespoň nikoho takového neznám.
Můžeme z uvedených pár faktů vyvodit alespoň některá základní doporučení, jak se na internetu chovat, abychom se na něm v krátké době neocitli jen ve spodním prádle? Kromě šifrování pošty, což je náročné i pro její příjemce, bych vřele doporučil si pořídit nějakou anonymní mailovou adresu pro případy, kdy nemáme zájem zveřejnit tu skutečnou a k dosažení nějakého cíle nám nic jiného nezbývá, než nějakou zadat. Jistě není příliš šikovné, když se připojujeme z počítače, který má pevnou, tedy trvalou IP adresu. Jak jste si povšimli, ta sehrála v mém pátrání zásadní roli. Rovněž není moudré uvádět do různých registračních formulářů své skutečné osobní údaje, jako je jméno, datum narození, pohlaví či dokonce bydliště nebo telefon. V případě, kdy se ovšem jedná o vaši banku či cestovní kancelář vám asi nic jiného nezbývá, musíte dokonce uvádět i číslo vaší kreditní karty. Nejdříve si ale prověřte, zda bude vaše komunikace probíhat šifrovaně a k čemu dáváte vašemu partnerovi souhlas pro zacházení s vašimi daty. V případech nákupu přes internet vybírejte jen ty obchody, které provádějí platbu prostřednictvím vašeho přímého spojení s bankou jako prostředníkem, kdy se váš dodavatel vaše citlivé údaje vůbec nedozví. Takže buďte opatrní, Velký bratr naslouchá.
[Trvalá adresa článku]