Ahaswebovy noviny

Paroubkova vláda se snaží dát dohromady něco, co by se mohlo s jistou dávkou fantazie nazývat důchodovou reformou. Hlavní důraz kladou především na výdajovou stranu problému. Česky řečeno to znamená, že se musí omezit zaprvé na minimum množství těch, kteří se vůbec nějakého důchodu dožijí neustálým posouváním odchodu do důchodu a zadruhé zkrátit dobu, po které budou přeživší se pobírat důchod. Z toho jistě nikdo z dnešních padesátníků nemůže mít radost, protože je čeká odchod nejspíše ve věku 65 let nebo ještě později, o třicátnících ani nemluvě. Ano, jistě jiné méně bolestivé řešení neexistuje, protože zatím více méně klesá porodnost a spoléhat na příliv kvalitní pracovní síly odněkud z východu či dokonce z dálného východu a Číny není to pravé, co bychom si jako malý národ neustále ohrožovaný ve své existenci přáli. Navíc to zatím vypadá tak, že cizí příchozí dělají vše možné pro to, aby u nás nemuseli platit jakékoliv daně či odvody do sociálních či zdravotních fondů, o clech ani nemluvě.
Státní úředníci politické firmy zvané ČSSD vedou hezké řeči o tom, že je samozřejmě třeba zajistit, aby pro občany jsoucí v zaměstnaneckém poměru byl dostatek pracovních míst i v jejich vyšším věku. Problém je v tom krásném, ryze komunistickém slově "zajistit". Stát v tomto směru může totiž zajistit jediné: zaměstnance, které nemilosrdně ekonomicky uvažující soukromí zaměstnavatelé vyhodí v rámci racionalizace a zvyšování produktivity a zisku ve věku po padesátce či šedesátce z dobře placeného místa, tyto zaměstnance na státní útraty rekvalifikovat a zaměstnat ve státní správě minimálně za stejný plat. Musela by zde platit ale částečná diskriminace, kdy by pro nástup do funkce ve státním sektoru měli přednost ti starší až přestárlí. Jiné nenákladné řešení nejspíše neexistuje, protože přinutit soukromého zaměstnavatele k jinému než ekonomickému chování, je nemožné. Leda by stát na zaměstnanost starých opotřebovaných a méně výkonných ročníků přispíval podnikatelům podobně, jak to dnes dělá z peněz daňových poplatníků při zajištění zaměstnanosti hendikepovaných lidí. Koneckonců stáří je také hendikep.
Existuje ovšem i cesta více účinná: postupně snižovat státem vyplácené důchody z dnešních cca 40 procent průměrného výdělku až na úroveň životního minima a nutit tak občany v produktivním věku, aby si v průběhu produktivního života vytvářeli další fondy formou úspor a připojištění u soukromých penzijních fondů. Tato cesta je ovšem politicky nepopulární, pro politickou firmu, která by se touto cestou vydala, by byla jistě volebně smrtící. Proto můžeme očekávat spíše trvalé laborování a mlhavé pokusy s celým mechanizmem, než to, že by se politici pustili statečně do skutečných změn, které by přinesly kýženou stabilitu a jasnou perspektivu důchodového systému, který není nic jiného než sociální či spíše socialistický systém nedobrovolného spoření s prvky solidarity bohatších s chudými, mladších se starými.

Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.

CDmusic.cz - Old Czech music, jazz, trad.folk, brass - Czech Labels at Czech prices. Visa, Eurocard/MasterCard (SSL / 3-D Secure)

12.7.- Zrušíme postupně důchody?