CDmusic.cz - Old Czech music, jazz, trad.folk, brass - Czech Labels at Czech prices. Visa, Eurocard/MasterCard (SSL / 3-D Secure)

AHASWEBOVY NOVINY Home | Textová verze | Galerie | Rady | Vykopávky | Zahrada | Archiv

8.9.2005 - Globalizovaný trh nafty a jak dál.

Je až neuvěřitelné, jak naši producenti a prodejci benzinu a nafty sledují minutu po minutě, jak se mají ceny na světových trzích a okamžitě reagují na pohyb cen. Tedy především na pohyb směrem nahoru. Je to pro ně totiž skvělá možnost, jak bez uzardění prodávat motorová paliva za mnohem vyšší ceny, než za které je před několika dny či týdny koupili. Je to jako vyhrát na burze prodejem akcií Unipetrolu a rázem zbohatnout. Stačí vyvolat prostřednictvím ochotných médií celonárodní nákupní paniku a během jednoho či dvou dnů vytočit obrat i ceny do nebetyčné výše. Shánčlivý a zblblý český motorista nakupuje i za vysoké ceny v obavě, že snad nastane konec světa, ale on bude mít doma benzinu plnou garáž.
Také všichni dopravci a výrobci všeho možného začnou hovořit s vážnou tváří o možnosti úpadku své živnosti a o nutnosti zdražit nejméně o deset procent rohlíky i balenou vodu, protože konec konců u té vody je hlavní součástí ceny především doprava. A když se cena nafty na světových trzích začne opět vracet k normálu, což v posledních letech signalizuje cena benzinu Natural 95 kolem 25 korun, všichni jakoby ohluchli a oslepli. Dál drží vysoké ceny a i když na pumpách ceny přece jenom klesnou, v řadě výrobků a služeb už ta krizová přirážka zůstane.
Přímo globálně neuvěřitelné je, jak může světové ceny nafty ovlivnit taková zanedbatelná pitomost, že kdesi v New Orleansu na několik dní vypadne z provozu jedna rafinerie a hned se hovoří o globální katastrofě a hrozícím nedostatku ropných produktů.
Český vykuk si ale vždy ví rady: hbitě přejde u svého auta na rostlinný olej nebo technický benzin do té doby, než mu i tato "náhradní" paliva zdraží vhodnou přirážkou vláda pod záminkou možného ničení životního prostřed, takže bude mít nadále dražší i olej na smažení řízků.
Jak z této děsivé situace ven? Jednu cestu nám naznačil před 60 lety Adolf Hitler. Ano, ten známý vrah národů a tvůrce německého brouka, lidového to vozu, jehož slávy se bohudíky nedožil. Za časů druhé světové války jednoduše zakázal používání soukromých automobilů na benzin i naftu, protože tato paliva potřeboval pro potřeby armády. Tak to stejně jednoho dne dopadne, protože armáda musí mít naftu jako poslední, aby mohla odklízet mrtvoly. Tímto opatřením přinutil Adolf kutily i výrobce k náhradnímu technickému řešení a na silnicích se objevily automobily na dřevoplyn. Sice ten kotel většinou vyčníval ze zavazadlového prostoru, ale za autem se linula vůně spalovaného dříví, které se vlastně ani nespalovalo, ale měnilo procesem zvaným suchá destilace do plynu. Ten poháněl nepatrně upravený klasický benzinový motor. Hitler se vůbec zasloužil o spoustu vynálezů, které jsou dnes zcela běžné: umělé hmoty z nafty, umělý kaučuk a také syntetický benzin z uhlí. I umělé tuky a máslo z rostlin vznikly za války jako náhražka másla a hle, dnes jsou základem zdravé výživy.
Takže tady vidím cestu, kterou by se automobilismus měl ubírat. Pro jeho další rozvoj je zapotřebí ihned zahájit na polích ležících ladem výsadbu nových lesů. Především se musí jednat o výsadbu buků a dubů, protože polínka právě z tvrdého dřeva budou za takových padesát let tím nejlepším palivem pro nové generace samohybů. A těch padesát let je právě ta kritická doba, na kterou snad ještě nějaká ta nafta bude k mání. Vidím ve svých představách krásný lehoučký automobil vyrobený z dřeva a plátna, šinoucí se bezpečnou rychlostí kolem padesáti kilometrů za hodinu českou krajinou i městy. Jistě si položíte otázku, co se ale stane s těmi obrovskými tiráky, které se v poslední době tak vyrojili na našich silnicích? Prostě žádné nebudou. Pokorně se vrátíme ke staré a dnes opovrhované železnici, která bude poháněna elektřinou ze starých ale dobrých atomových elektráren. Budou se obnovovat železniční nákladová nádraží ve městech a železniční vlečky do továren. Možná, že by si pražští radní měli rozmyslet v poslední chvíli svůj záměr zrušit nákladové nádraží na Žižkově a ponechat si ho v rezervě. Otázkou je, zda jsou schopni tvorby nějaké koncepce na delší dobu, než je jejich volební období. A co se stane s těmi superpřekladišti zboží, které vyrostly na předměstích kolem dálnic? Inu, tam se bude jen prohánět vítr rachotící uvolněnými plechy v postupně se rozpadajích budovách. Hospodařit tam budou jen lovci starého železa a hliníku se svými ručními vozíky...

[Trvalá adresa článku]


AHASWEBOVY NOVINY Home | Textová verze | Galerie | Rady | Vykopávky | Zahrada | Archiv

[CNW:Counter]

NAVRCHOLU.cz


Creative Commons License
Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko
.