8.12.2005- Kupujete si k Ježíšku LCD monitor?
Vybrat ten správný není žádný med. Vše, co vám teď poradím, berte s rozvahou. První dilema je, jak velký či malý monitor si koupit. Doporučuji pochopitelně co největší, ale rozumný je 17 palcový, na tom si pustíte i docela pěkně nějaký ten DVD film. Ceny i značky jsou různé, takže si udělejte průzkum o nabízených cenách. V poslední době se dost prodává značka BenQ nebo Acer, určitě se nespletete, když zvolíte HP (ten mám:) nebo Philips.
Mnohem důležitější je vybrat si prodejce, který s vámi bude jednat na rovinu a bude ochotný se s vámi bavit při případných reklamacích a hlavně vám monitor předvést při nákupu. Důležitá je kvalita monitoru, která je dána rychlostí zobrazování, max.jasem a kontrastem a kvalitou podsvícení. Jas i kontrast si můžete vyzkoušet při převzetí. Při běžném osvětlení a subjektivně dobré kvalitě obrazu by měla být v nastavení jasu i kontrastu rezerva nejméně dvacet procent. Podsvícení by mělo být rovnoměrné (zejména v krajích) a při testu 3D pohybu v utilitě např. ATI Catalyst Center nesmí docházet k žádnému "mlžení" obrysů.
Nejčastěji se diskutuje o tom, kolik může být na monitoru vadných bodů (pixelů) nebo subpixelů generujících barvy. Pro výrobu LCD monitorů platí mezinárodní norma ISO 13406-2, která definuje různé možné vady hotového výrobku:
Standard rozlišuje celkem 4 druhy defektních pixelů:
1. Počet stále svítících pixelů.
2. Počet stále zhasnutých pixelů.
3. Ostatní defekty, zejména vady v sub-pixelech pro jednotlivé barvy. Jednotlivé barevné složky pixelu (červená, modrá, zelená) jsou tedy neustále rozsvíceny nebo zhasnuty. Z praktických zkušeností se jedná o nejčastější jev.
4. Vadný cluster - počet defektních pixelů na LCD panelu ve čtverci o rozměru 5 x 5 pixelů. To je zcela vadný výrobek.
Celkový počet defektních pixelů je součtem 1, 2 a 3.
Norma definuje maximální počet defektních pixelů na celkový počet jednoho milionu pixelů (tzn. 0,001 % z celkového počtu pixelů). Pro různé velikosti LCD panelů (resp. pro různá rozlišení) je tedy počet defektních pixelů jiný.
| Maximální počet defektních pixelů z celkového počtu 1.000.000 pixelů |
| Třída |
Druh defektního pixelu |
Vadný cluster |
| 1 |
2 |
3 |
S více než jedním defektem druhu 1 nebo 2 |
S defektem druhu 3 |
| I |
0 |
0 |
0 |
0 |
0 |
| II |
2 |
2 |
5 |
0 |
2 |
| III |
5 |
15 |
50 |
0 |
5 |
| IV |
50 |
150 |
500 |
5 |
50 |
Pro celkový počet dovolených defektních pixelů je vždy potřebné počítat se správným počtem pixelů. Například pro 15" LCD panel (rozlišení 1024 x 768) je celkový počet pixelů = 1.024 x 768, tedy 786.432 pixelů. Je to sice na první pohled podivné, že si můžete koupit výrobek s výrobní vadou, norma ale vychází ze současných možností této náročné výrobní technologie a dovoluje prodávat i méně kvalitní kusy, pochopitelně se předpokládá, že za cenu nižší. Nemusí to ale být vždy pravda, záleží na poctivosti prodávajícího.
Prodejce by vám tedy měl zaručit, jaké třídy je právě ten kus, který vám prodává, nejlepší je pochopitelně třída I. Jak si můžete ověřit například jeho tvrzení o tom, že na monitoru není ani jeden bod vadný? Správná metoda je jen jedna: monitor musíte prohlédnout v naprosté tmě při středně vytaženém jasu a kontrastu. Je třeba, aby celá obrazovka byla nejdříve černá - byly by vidět trvale svítící vadné body, a poté zcela bílá, která by ukázala body zcela nefunkční neboli černé. Pokud byste viděli nějaké body barevné, jsou to vadné subpixely zajišťující barevné zobrazení. Jak ale udělat celou černou a přece svítící obrazovku? Stáhněte si a nakopírujte na disketu free zazipovaný program nazvaný Monitor. Jsou v něm i další testy monitoru a nejen LCD. Autor testu v něm doporučuje, aby bylo rozlišení před zahájením testu nastaveno na jinou hodnotu, než na kterou je monitor konstruován. S tím nemohu zcela souhlasit: uvědomte si, že byste měli LCD monitor používat v tom rozlišení, které pro něj udává výrobce. Jedině tak docílíte dokonalého obrazu! Jinak se vám nebude obraz líbit.
Nenajdete-li při testu žádné vadné body, máte monitor třídy I. s nulovým počtem pixelů i subpixelů. Nemusíte mít obavu, že by se časem nějaké vadné body objevily. Podle odborníků je výskyt vadných bodů výrobní vada, která se dále nezhoršuje. Monitor by ovšem měl být řádně zahořený. Pokud přece jen nějaké vadné body najdete a nebude to právě ve středu obrazovky a půjde jen o jednotlivé body, smlouvejte o ceně. V každém případě trvejte na tom, aby vám prodejce na daňovém dokladu uvedl, jaké třídy je prodaný monitor, případně aby vám předal záruční podmínky, pokud se nějak liší od ISO 13406-2. Rozdíl by měl být buď pozitivní (méně bodů, než by mohl mít monitor podle prodejcem udávané třídy), nebo by mělo být upřesněno například umístění přípustných vadných bodů u třídy II.-IV. Příkladem může být firemní výklad normy ISO 13406-2 od firmy ALFA COMPUTER s.r.o pro monitory Philips (má zpatlanou češtinu). Nalezl jsem jej ale náhodou, v záručních podmínkách na tento materiál není odkaz uveden, i když se tu píše, že "U LCD monitorů a LCD displejů fotoaparátů se záruka nevztahuje na vadné body uvedené v toleranci výrobce daného zboží." V nabídce monitorů Philips ale uvádějí typy, pro které platí tříletá záruka nula vadných bodů, čili se jedná o monitory třídy I. Přitom ne vždy je mezi takto označenými monitory a srovnatelnými bez této záruky viditelný cenový rozdíl. Obecně ale bývá pravidlem, že monitory třídy I. jsou dražší. Pro případ reklamace si uvědomte, že vadný pixel nad podmínky kupní smlouvy je neopravitelná vada výrobku. Může zde dojít k dodatečné dohodě ve smyslu "Jde-li o vadu neodstranitelnou, která však nebrání řádnému užívání věci podle objednávky, má objednatel právo na přiměřenou slevu. (viz par. 648 Občanského zákoníku)." (více zde). Přeji mnoho zdaru a úspěšný nákup toho nejlepšího LCD!
Další prameny: Slovníček pojmů, Testcentrum Živě.cz, Přehled vlastností LCD monitorů.
[Trvalá adresa článku]
