Takové možnosti neměla ani komunistická vláda, i když každá kopírka podléhala přísnému kontrolnímu režimu. Každý kovolist byl evidován, stejně tak jako tzv. ormigový kopírák, ze kterého se rozmnožovalo pomocí lihu. Bohužel denaturovaného. Když jsme například v roce 1968 po vpádu rusáků tiskli tajně na detašovaném pracovišti letáky, stejně ti lumpové zjistili, kde se to tisklo. Každá kopírka vykazuje jisté kosmetické vady a když si tenkrát dali dohromady dvě a dvě a hned věděli, kolik nás bylo. Pět.
A jak to funguje dnes? Až příště vytisknete dokument ze své barevné laserové tiskárny, posviťte na něj modrým světlem a prohlédněte si jej zblízka lupou. Možná uvidíte malé osamocené žluté tečky, které by bylo možno použít pro vysledování dokumentu zpět až k vám. Orgány činné v trestním řízení v některých zemích (a možná i u nás) již pomocí těchto kódů vypátraly padělatele dokumentů a bankovek. Týká se to především výrobků Xerox a také Canon pracujících laserovou technologií. Původním cílem dohody americké vlády s některými výrobci bylo zabránit falšování bankovek, ale naše policie ráda použije tuto metodu i v případech obrany "demokracie". Výrobky firmy OKI zatím tuto technologii nepoužívají, asi to bude tím, že to není americká firma :). A tiskárny inkoustové jsou také mimo, nedokáží dělat mikrotečky menší než 0,5 mm. Prohlédněte si tečky při silném zvětšení a při modrém světle.
Jedná se o modré světlo z viditelného spektra, ne o UV záření, kterým se kontroluje pravost bankovek. Finta je v tom, že žlutá modré světlo pohltí a pak se jeví žluté tečky jako tmavé body.
Na stránce neziskové organizace EEF najdete seznam tiskáren a kopírek se zprávou, zda tyto tajné žluté tečky tisknou či nikoliv. Rozšifrovaný tajný záznam vidíte na obrázku. Přeji hodně štěstí při hledání žlutých teček a hezký den v našem milém policejním světě.
