3-D Secure)

Rusko a my v globální politice.

Právě vyšlo první číslo časopisu Rusko v globální politice v češtině, údajně jako dárek českým politikům a podnikatelům v předvečer návštěvy Putina v Praze. Čtení pro nepolitiky a nepodnikatele v tom určitě není. Vycházet bude v češtině jen jednou ročně.
Už název sám naznačuje, že se jedná o hlásnou troubu soudruha Putina, který nás tak chce přesvědčit, abychom se vrátili pod křídla svých slovanských bratrů. Začíná tak vlažná válka o to, kdo bude vlastně ovládat Evropu. Rusko se nehodlá vzdát bez boje a bude se snažit vymanit Evropu z amerického vlivu. Chce využít své polohy: do Moskvy je pro podnikatele a bankéře určitě blíž než do Washingtonu. A Rusko má naftu i rozsáhlý trh, na kterém se dají ještě dnes prodávat i ty výrobky, které už odmítají pro technologickou zastaralost kupovat občané nových států EU.
Jak se zdá z obsahu prvního českého čísla Ruska v globální politice, podnikatelům tento plátek nepřinese nic. A politikům? Jen těm, kteří se pro posílení své slabé domácí pozice budou chtít vyškrabat o něco výše s pomocí svého nového hodného ruského přítele Putina. Ostatně, nejlépe hovoří titulky článků: Světové uspořádání, Jednota je zárukou úspěchu, 21. století: obrysy světového pořádku, Demokracie a jaderné zbraně, Lesk a bída neokonzervatismu, Evropská volba, Ohniska nestability, Velice vítaný nepřítel, Ropa výměnou za rozkvět, Program jednání pro globální energetiku, Ruské uhlovodíky a světové trhy. Nepřipomíná vám to něco z let minulých? Tedy vám, pamětníkům z dob, kdy se psalo, že mráz přichází z Moskvy.
Ovšem Miloš Zeman nám na svém vystoupení v pražském Žofíně 21.února vysvětlil, že bude určitě lepší přijímat podnikatele a imigranty z východu, tedy ze Slovenska, Ukrajiny či Ruska, než se nechat zaplavit vyznavači islámu z toho vzdálenějšího východu. A také se postavil proti přijetí Turecka do EU. Inu, něco na tom je, když si má malý stát a malý národ vybrat ze dvou zel, měl by si vybrat to menší. Zeman zřejmě očekává, že brzy donští kozáci napojí své koně u Karlova mostu. Tak, jak po tom toužili někdejší i současní slavjanofilové či panslavisti (viz např. zde). Pokud se EU nepostaví k problému spojenectví s Ruskem čelem, bude se Moskva snažit budovat mohutnou spojeneckou osu Moskva – Dillí – Peking.
Co si tedy my, malí a nepatrní vybereme? Místo německé menšiny, kterou jsme odsunuli po druhé světové válce si vytvoříme novou velkou menšinu ruskou, která se už začala usazovat kolem Karlových Varů? Nebo to bude menšina čínsko-vietnamská? Ve světle těchto neradostných perspektiv by asi bylo nejlepší postavit novou železnou oponu kolem našich hranic. Jenže za chvíli vstoupíme neodvolatelně do bezhraničního schengenského prostoru a staneme se v rámci EU zcela otevřenou krajinou. Co nám tato otevřenost přinesla zatím? Jenom odpadky z Německa, které sem vozí čilé české "firmy" poté, co jsme zcela zrušili celní kontrolu na hranicích. Ministr vnitra na to zabublal, že to celníci teď mají těžké a není to jeho parketa, neboť podléhají ministrovi financí. A že budou muset spolu s jeho policajty pronásledovat podezřelé kamiony na našem území tak dlouho, až řidiče přistihnou, že se chce zakázaného "zboží" nelegálně zbavit! Zdá se, že euroskeptici měli v lecčems pravdu, když nabádali minimálně k opatrnosti. Té totiž nikdy není dost. Jen se potvrzuje staré české "když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají".
Na závěr si to trochu odlehčíme vtipem pocházejícím z Polska, i když není moc veselý:

George W. Bush a Vladimir Putin se probudí po desetileté hibernaci. Putin bere do ruky noviny, směje se a říká:
– Tak v USA zavedli komunismus!
Bush taky bere noviny a chechtá se:
– Střety na polsko-čínské hranici?

23.2.2006 [Trvalá adresa článku]

Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.