3-D Secure)

Korupce, tvé jméno je biolíh.

Následující poněkud delší text, za což se omlouvám, je sestaven pouze z citací z různých dostupných pramenů.
9.3.2006 16:30 - Operace Antropoid: Policie pro podezření z korupce zatýkala na ministerstvu dopravy. Kvůli podezření z korupce ve státní správě dnes detektivové z Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) zatkli několik lidí. Jde o dva zaměstnance ministerstva dopravy a pět podnikatelů či lobbistů, řekla ČTK mluvčí Blanka Kosinová.
9.3.2006 18:15 Ministr dopravy Šimonovský potvrdil zatčení Ludmily Švarcové, sekretářky svého náměstka RNDr. Petra Pospíchala, zodpovědného za úsek agend vozidel, řidičů a BESIP, člena zastupitelstva města Jihlavy a bývalého náměstka tamního hejtmana pro dopravu. Prý kvůli korupci v souvislosti s bioetanolem. Dalším z dosud známých zatčených je olomoucký lobbista František Vybíral a dva zástupci firmy BIOPAL Kolín, který vlastní firma Bioferm - lihovar Kolín - včetně generálního ředitele a předsedy představenstva Jaromíra Janaty. Posledním zatčeným je tajemník Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) Josef Láznička.

Podle směrnic, neboli striktních nařízení Evropské unie, mají do roku 2010 činit biopaliva 5,75 procenta pohonných hmot. Za biopaliva se považuje biolíh, který lze přidávat do benzinu a olej z řepky vhodný do nafty.

PRAHA 5. září 2005 - Po neúspěšném tendru na výrobce biolihu pro přimíchávání do benzinu vláda zváží zavedení systému přidělování podílů bez výběrových řízení. Tendr zrušila vláda v červnu na žádost ministra životního prostředí Libora Ambrozka (KDU-ČSL).

Ministerstvo zemědělství se přitom hlásí jen k celkovému záměru využívat biolíh. Ministr Petr Zgarba (ČSSD) tendr nekomentuje, ale po nástupu do funkce označil právě podporu biolihu za jednu z priorit své politiky. Ani Ambrozek, ani Zgarba ale nemají žádnou koncepci, jak v Česku biopaliva rozvíjet. Tu má totiž připravit zase jiný úřad - a sice Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). "Dlouhodobou strategii využití biopaliv máme podle usnesení vlády předložit v říjnu," potvrdil Karel Gröger z MPO. Akce biolíh tedy probíhá ve výrazném předstihu před koncepcí. Ekonomové i podnikatelé přitom také důrazně upozorňují, že když už vláda chce využívat biolíh jako přídavek do benzínu (což vyplývá z příslušné směrnice Evropské unie), nemá žádný důvod přidělovat na jeho výrobu koncese.

"Podobné kroky jen připravují půdu korupci," říká například děkan národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické v Praze Jiří Schwarz.
V Býšově, jihočeském zemědělském lihovaru, by se měla postavit kapacita na výrobu 600 tisíc hektolitrů lihu za rok. "Denně se počítá se spotřebou 500 tun pšenice a výrobou 150 až 180 tun výpalků pro krmivářské účely," uvedl Václav Šitner, lihovarnický expert. Předpokládá se s využitím až 50 tisíc hektarů půdy pro výsev pšenice k výrobě biolihu.
"O výrobu biolihu máme velký zájem," uvedl na semináři Jiří Netík, krajský radní z Českých Budějovic, který má ve svém referátu zemědělství a rozvoj venkova. "Pominuly by tak problémy s možným nadbytkem obilí," dodal. V zemi je totiž roční přebytek obilí zhruba 600 tisíc tun, vloni to byl dokonce dvojnásobek tohoto množství, ale šlo o výjimečnou úrodu.

Podle Milana Pavlíčka, prezidenta Českomoravské šlechtitelské a semenářské asociace, se z množství přebytku obilí dají vyrobit dva miliony hektolitrů lihu, který by se mohl přidávat do benzínu. Tato pšenice by se pěstovala na 140 tisících hektarech. Samozřejmě, to je údaj pouze za biolíh. Pro výrobu bionafty je potřeba řepka olejná, a to může být při výrobě zhruba 150 000 t metylesteru řepkového oleje dalších asi 140 000 ha. Přesně o to jde společně zemědělcům, petrolejářům a mělo by jít i celé společnosti. Biopaliva jednak sníží závislost země na dovozech ropy a díky nižšímu procentu spalin pozitivně ovlivní životní prostředí.

Podle Ivana Ottise z Asociace palivářů ČR je ve společnosti Česká rafinérská k 1. lednu 2007 nastaven program pro příjem biosložek do paliva. "Očekáváme, že poroste spotřební daň, a tím i cena na pumpách," uvedl. Pokud jde o biolíh, je podle něj nutné, aby došlo k dělbě zisku mezi rafinérií, lihovarem a zemědělci, to může dát impuls pro rychlé rozeběhnutí tohoto programu. Pro petrolejáře to znamená v první fázi růst investic. Česká rafinérská již investovala 400 milionů korun na tyto účely, ale měly by se jí vrátit.

V sousedním Německu, v jeho východní části již tři obří provozy stojí a hrozí, že Evropská unie při zamýšlené harmonizaci výroby biopaliv může nastavit stop stav dalším kapacitám a lihovar v Býšově by se mohl stát pomníkem nerozhodnosti českého státu v otázce biopaliv.

Biopaliva vůbec jsou dvakrát až třikrát dražší než benzín či nafta. Zahájit jejich výrobu bez státní licence, která pro potřebnou kvótu zaručí úlevy od spotřebitelské daně, by bylo podnikatelskou sebevraždou. Ve hře o miliardové zisky z výroby biopaliv není jen skupina PPF, která chce získat Setuzu, jejich největšího domácího producenta. Šéf Agrofertu Andrej Babiš už hledá místo, kde by postavil konkurenční "novou Setuzu". Biopaliva chtějí vyrábět i další firmy. Lihovar Vrdy, první speciální továrna na biolíh, dokonce již montuje v hale poslední stroje a chystá se na zkušební provoz. A firma Čepro, která spravuje státní zásoby paliv a bude mít distribuci biopaliv na starost, již v březnu zahájí pilotní program na míchání biosložek do pohonných hmot.

Vláda schválila materiál Ministerstva zemědělství, podle něhož se má od roku 2007 biolíh přidávat v několika procentech do veškerého benzínu a rostlinné metylestery zase do každého litru nafty. Výrobci biopaliv budou mít zaručený odbyt. Kabinet vyčíslil i náklady na plošné zavedení biopaliv. Vratka spotřební daně ochudí státní pokladnu ročně o více než 4,5 miliardy korun. Bez podpory ale nejsou biopaliva konkurenceschopná.

Největším výrobcem surovin pro bionaftu, čili metylesteru z řepky, je Setuza. Tu chce nyní získat PPF Petra Kellnera. Dlouho měl o Setuzu zájem i Agrofert. Jeho šéf Babiš ale nyní říká, že změnil plány. Uvažuje o stavbě továrny "na zelené louce". "Analyzujeme čtyři místa, která jsme vytipovali. Počítáme s roční kapacitou zpracování 260 tisíc tun řepky," říká Babiš. To je zhruba třetinová kapacita Setuzy. "Máme ovšem výhodu, že řepku bychom dodávali přímo z našeho výkupu," upozorňuje Babiš. Agrofert je totiž také jednou z největších firem, nakupujících od rolníků obilí a řepku. Druhý program, výroba biolihu, Babiše zatím tak neláká. "Vlastní provoz stavět nechci. Ale možná se s někým kapitálově propojíme, a můžeme se podílet jak na dodávkách obilí, tak na výsledné distribuci pohonných hmot," říká.

Setuza však také posiluje. "Už stavíme další výrobní kapacity, které nebudou ale využívat jen řepku. Nejméně z padesáti procent bude nová továrna zpracovávat i sóju a palmový olej," plánuje šéf firmy František Janů. Kontroverzní podnikatel Tomáš Pitr, který Setuzu ovládá prostřednictvím společnosti Český olej, uvažuje i o výrobě biolihu. "Máme už stavební povolení pro nový lihovar v Kojetíně. Ale ještě váhám. Dozor nad distribucí biopaliv budou mít Správa státních hmotných rezerv a Čepro, v jehož čele sedí Babišův známý Švarc. Nevíme, zda nás pustí do hry," tvrdí Pitr. Šéf Čepra Pavel Švarc nehodlá Pitra komentovat. "Mohu ale říci, že už příští měsíc spustíme pilotní program na distribuci biopaliv. Ve skladu Včelná vyzkoušíme, jak je míchat do benzínu i nafty a plnit směsí cisterny. Dokud nebude dokončena legislativa, budeme je zatím vozit do Rakouska." říká.

O plošném zavedení biopaliv mluví vláda už řadu let. Jenže třeba loni dokonce s ostudou musela zrušit tendr na dodavatele biolihu. Chtěla jim udělovat licence a výběrové řízení zavánělo korupcí. Nyní ale program začala brát vážně - tlačí ji k tomu i Brusel, který členy Evropské unie k rozvoji biopaliv zavázal. "Teď bude moci biopaliva dodávat kterýkoliv podnik, když splní určitá pravidla. Licence udělovány nebudou," potvrzuje změnu kursu mluvčí Ministerstva zemědělství Tomáš Loskot. Biopaliva označuje za prioritu. Mají totiž nejen přispět k lepšímu životnímu prostředí, ale především zajistit odbyt přebytků obilí i řepky.

Stát chce podpořit bionaftu vratkou spotřební daně: 9,95 koruny na litr metylesteru a 11,84 koruny za litr biolihu. "Podporu nám ale musí schválit Brusel. Žádost jsme podali 6. ledna, na odpověď jsou dva měsíce," říká Loskot. Další čas si pak ale vyžádá i dokončení české legislativy. "Nyní už se ale zdá, že zavedení biopaliv příští rok je reálné," předpokládá i Švarc.

Jak vidíte, i na výrobě ekologického paliva se dají vydělat velké peníze. Tedy peníze, pocházející z peněz daňavých poplatníků! Nikdo se nemůže divit, že se kolem toho semele rvačka, podplácení a udávání. Otázka zní také i jinak: bude opravdu přidávání lihu do benzinu ta pravá cesta do budoucnosti? Komisaři EU si to myslí, lihovarníci také a zemědělci nejsou proti, alespoň by se zbavili nadbytečného obilí. A když nám začnou majitelé ropných polí dělat potíže, co pak? Budeme jezdit na líh nebo chodit pěšky? Nebo existuje i jiná cesta?

Zdroje: Hospodářské noviny, Agris.cz, Agroweb.cz, Ekolist.cz, Ceskaenergetika.cz, iDnes.cz. Doporučuji článek "Nemravný biolíh" Jaromíra Plešeka a článek "Palivo do dieselových motorů z obilí" ze serveru Osel.cz.

13.3.2006 [Trvalá adresa článku]

Ahasweb, jehož autorem je Jan Bílek, podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Česko.