Dagmar Havlová, švagrová exprezidenta, utrpěla u soudu porážku. Havlová, která už vlastní jednu polovinu paláce Lucerna získanou z restituce jejím manželem Ivanem Havlem, bojuje o druhou část. Tu sice získala s velkou slevou také, ale k její velké nelibosti s ní nemůže nakládat. A podle rozsudku z 20.3.2007 tomu tak bude nadále. Správce konkurzní podstaty společnosti Chemapol Reality totiž vytrvale poukazuje na to, že Chemapol koupil půlku Lucerny od tehdejšího prezidenta Václava Havla za 200 milionů korun, ale Havlové ji prodal pod cenou jen za 145 milionů.
Proč neprodal Václav Havel svoji polovinu Lucerny přímo Dagmar Havlové, zůstane tajemstvím rodu Havlů zřejmě navždy. Povrchní podezřívavý čtenář by se mohl domnívat, že on chtěl 200 milionů, Dagmar byla ochotna zaplatit jen 145 milionů a tak to nakonec od Havla koupila společnost Chemapol reality, která si na tento obchod půjčila od slovenské Všeobecné úvěrové banky. Od Chemapolu pak koupila polovinu Lucerny exprezidentova švagrová se slevou a ještě platila převážně zaplacením levně nakoupených pohledávek na tuto firmu.
Kdo máte zájem se podívat na to, jak popisuje velmi zvláštní průběh prodeje a nákupu poloviny Lucerny, čtěte na stránkách Lucerna.cz rozbor nazvaný Rekapitulace prodeje paláce Lucerna
Dnes to vypadá tak, že Lucerna díky tahanicím o tom, komu vlastně patří, zchátrá natolik, že bude muset být zbořena. Po prodeji polozřícených Barrandovských teras Dagmar Havlovou, tentokrát tou druhou Dášou, manželkou Václava Havla, tak bude dokonáno vyhlazení rodového majetku rodiny Havlů z povrchu zemského, které začalo za Hitlera prodejem majoritní části Barrandovských ateliérů Němcům v roce 1940. Potomci, oba synové, jejich manželky a zvláště pak Václav Havel se v tomto procesu likvidace opravdu vyznamenali. Ani nasazení známého bývalého falešného právníka Jana Kalvody jako advokáta Dagmar Havlové (manželky Ivana Havla) nepomohlo, možná naopak. Poněkud zvláštní je, že se žádná společnost Chemapol reality nenachází v rejstříku úpadců, ani v obchodním rejstříku. Nikdy neexistovala, alespoň ne pod tímto jménem. To jen naši milí novináři netuší, že se tato odnož Chemapolu, firmy ovládané estébákem Junkem, jmenuje a vždy jmenovala C.H.R. a.s.. S Chemapolem jí samozřejmě spojuje opět soudruh Junek a stejná sídelní adresa Praha 10 - Vršovice, Kodaňská 46 a fakt, že jí vždy ze 100 procent vlastnila CHEMAPOL GROUP a.s. Poněkud zvláštní jméno C.H.R. nejspíše vymyslel agent StB Junek z důvodů utajení a zmatení nepřítele, když jí zakládal pro uskutečňování podobných realitních transakcí, jako byl ten prodej půlky Lucerny. Junek byl v roce 1997 předsedou představenstva, takže to musel být on, s kým Václav Havel ten výhodný obchod uzavřel. Žádný čičmunda ve firmě, která měla v té době jmění 860 milionů, nemohl rozhodovat o koupi baráku za 200 milionů. Že?
Čtěte i můj článek z roku 2003: Je Václav Havel tunelář?
21.3.2007 [Trvalá adresa článku.]
