Londýnské listy II-3: Quorn.

Britský vědec samotář James Lovelock má zajímavé názory. Tak například není příznivcem ekologických aktivistů. Nedomnívá se, že by omezení letecké dopravy nějak pomohlo k řešení jím předpovídané ekologické katastrofy. Při své minulé návštěvě Londýna jsem popisoval zdejší systém recyklace používaný v zástavbě rodinných řadových domů. James Lovelock považuje recyklaci za téměř jisté plýtvání casem a energií. Zákázat plastové nákupní tašky? Prý je to na první pohled dobrá myšlenka. Ale připomíná to jen nové přeskupení opalovacích lehátek na palubě Titanicu. Je zcela proti větrným elektrárnám (moje řeč): "To není žádná cesta. Můžete těmi zatracenými krámy osázet celou krajinu, mohou jich být třeba miliony, ale je to jen ztráta času. Nikdy nemůžete získat dost energie z větru, abyste udrželi v chodu společnost, jako je ta naše," říká doslova Lovelock. Hloupost lidí podle něj nezná mezí. Takzvaný zelený životní styl je jen okázalé velkohubé gesto. Lidi jen chtějí, aby všechno fungovalo normálne dál tak jako dosud. Přitom už všem teče do bot. Místo větrných elektráren bychom měli plánovat, jak přežít, jak si zachránit holý život. Nadějí lidstva není podle některých blouznivců návrat do lůna přírody, ale vývoj nových technologií v energetice a výroby potravin. Problém s dostatkem elektrické energie vidí Lovelock jen v návratu k jaderným elektrárnám. Těžko řešitelným problémem bude opatřování jídla: "Pravděpodobně se budou syntetizovat potraviny. To není žádný šílený vizionářský nápad, můžete si to už dnes koupit v Tescu, jmenuje se to Quorn. Není to chuťově nic moc, ale lidi to kupují. Dá se na tom přežít."

Nikdy jsem o nějakém quorn či Quorn nic neslyšel. Po krátkém googlování bylo jasné, že k nám do Česka zatím tato britská vymoženost zatím nedorazila. Quorn je jídlo skutečně vyrobené v továrně. Quorn je potravina vyrobená z hub či spíše plísní rodu Fusarium venenatum pěstovaných v neustále okysličované vodě ve velkých sterilních fermentačních nádržích. Výsledný mycoprotein je pak odfiltrován a je z něj tepelně odstraněno nadměrné množství RNA. Výrobek je pak vysušen ve směsi s kuřecím vaječným albuminem, který funguje jako lepidlo, chcete-li pojivo. K prodeji je pak Quorn nabízen lisovaný do podoby mletého masa nebo do formy připomínající kuřecí prsa, masové plátky nebo v kouscích jakoby kuřecího. V těchto formách má Quorn i různou barvu a chuť podobnou masu. Konečný Quorn je výrobek s vysokým obsahem rostlinných bílkovin a vlákniny a nízkým obsahem nasycených tuků a soli. Množství železa je nižší než u většiny živočišného masa. Quorn není podle tvrzení výrobce genově modifikovanou potravinou. Quorn se pro evropský trh vyrábí v ústředí v Stokesley, North Yorkshire a v nedalekém Billinghamu, Stockton-on-Tees. Tolik o Quorn z anglické verze Wikipedie.

Odcházím natírat ekologickou barvou na modro (nehledejte v tom politiku, barvu vybral John!) dalších asi třicet dílů ekologické dřevěné nábytkové skládačky IVAR a doufám, že vám budu moci podat osobní zkušenost z konzumace této potraviny, kterou se možná bude lidstvo živit ve třetím tisíciletí do doby, než nastane Lovelockem prorokovaný armagedon. Možná i vznikne nějaká náboženská sekta, která bude hlásat přežití jen pro konzumenty Quornu. Doufám, že v naší čtvrti zvané Crouch End bude Quorn v regálu místní sámošky.
3.9.2008 09:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.