Lisabon: Na čem se ústavní soudci shodnou?

Našich patnáct ústavních soudců v čele s bývalým komunistou Rychetským mělo určitě pernou noc a neklidný krátký spánek. Mají dnes vynést rozhodnutí, na které s napětím čekají nejen politici v Česku, ale tentokrát i v celé Evropské unii. Se zvláštní pozorností jej sledují i občané Irska, kteří Lisabonskou smlouvu v referendu odmítli. Na celé záležitosti je poněkud tristní, že se o takové věci, jako je soulad dvou právních norem - na jedné straně česká ústava a na druhé straně evropská ústava neústava - bude hlasovat! Výsledek tedy bude ovlivněn osobními politickými postoji ústavních soudců. Nebude to o exaktním posouzení s jasným výsledkem ano či ne, ale díky značné právní vágnosti, neurčitosti a záměrné rozvleklosti především Lisabonské smlouvy budou nakonec rozhodovat lidské emoce v nitru soudců, víra v "dobrou věc" či podezření z nějakého podfuku ukrytého v záměrně neurčitých formulacích. Nepůjde o nějakou spravedlnost či dokonce o odsouzení, ale výsledkem práce soudců bude něco tak pochybného jako je "názor" či "nález" navíc potvrzený hlasováním.

Vždy jsem se naivně domníval, že právní normy by měly být natolik jasně a přesně formulované, že nějaké hlasování o jejich obsahu, souladu či nesouladu jedné s druhou je naprosto nepředstavitelné a když je snad vyžadováno, pak výsledek musí být jednomyslný. Můžeme ale očekávat, jak je neblahým zavedeným zvykem našeho ústavního soudu, že ať bude obsh jejich "nálezu" jakýkoliv, určitě se jistá část soudců bude od výsledku jaksi bokem distancovat a vydá k této příležitosti své "odlišné stanovisko". Krásným případem takovýchto "disentujících" soudců byly jejich reakce k nálezu ve věci návrhu na zrušení zákona, na jehož základě vznikl Ústav pro studium totalitních režimů. Podrobnosti jsem o tom popsal již dříve v článku Politická schizofrenie v Ústavním soudu.

Aktualizace 11:30 hod: Ústavní soud vynesl verdikt: podle soudců není evropský dokument v Senátem zmiňovaných dotazech v rozporu s českým právním pořádkem. Soudci ale upozornili, že neposuzovali smlouvu jako celek. Politikům tak zůstává možnost dotazovat se soudu na další sporné části. Tím otevírá cestu pro další otázky například skupiny poslanců, senátorů či opět prezidenta, kteří mohou znovu podat návrh na posouzení souladu jiné části smlouvy s českým ústavním pořádkem a smlouvu při další ratifikaci znovu napadnout.
26.11.2008 11:30 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.