Registrace Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku zamítnuta!

Ministerstvo vnitra 24.8.2009 odmítlo zaregistrovat českou "pobočku" německého Sudetoněmeckého landsmanšaftu, občanské sdružení Sudetoněmecké krajanské sdružení v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, které požaduje zrušení poválečných dekretů prezidenta Edvarda Beneše. Považuje je za protiprávní v rámci EU. Přípravný výbor tohoto občanského sdružení rozhodnutí ministerstva vnitra odmítá a považuje je za skandální a nedemokratické. Přípravný výbor sdružení již podal správní žalobu a je odhodlán se obrátit na štrasburský soud pro lidská práva.

Ministerstvo vnitra ve svém zamítnutí registrace uvedlo, že cílem sdružení je porušovat českou ústavu a platné zákony a odvolává se na fakt, že německé sudetoněmecké sdružení požaduje navrácení zabaveného majetku, odškodnění a právní nárok na domovinu pro vysídlené Němce. Vnitro mimo jiné zdůraznilo, že tyto požadavky blokují mezinárodní smlouvy, přičemž například právo na domov blokuje postupimská dohoda, kterou bylo současně rozhodnuto o odsunu.

Ministerstvo se v objasnění odvolává i na rozhodnutí Ústavního soudu z roku 1995, podle něhož byl poválečný konfiskační dekret ve své době legální a legitimní a v současnosti již nezakládá právní vztahy. Zmiňuje též novodobou česko-německou deklaraci, podle níž česká a německá strana nebude vztahy zatěžovat minulostí.

Přípravný výbor, jehož členové jsou známý bojovník proti komunismu Jan Šinágl, Tomáš Pecina a výrobce i obchodník s špendlíky a jehlami Wolfgang Habermann, rozhodnutí vnitra odmítl mimo jiné slovy: "Toto rozhodnutí, jehož dikce dává vzpomenout na dobu před listopadem 1989, pokládá přípravný výbor spolku za skandální: Česká republika je již pět let plnoprávným členem Evropské unie a nemůže si dovolit zacházet se svými občany způsobem, který byl běžný v dobách totality. V demokracii má každý právo vyjadřovat své názory – a to přirozeně i názory nesouladné s oficiálními postoji státních orgánů a institucí – slovem i písmem, a může se k tomu účelu svobodně sdružovat s dalšími osobami stejného přesvědčení."

O názorech pana Šinágla se více dozvíte na jeho blogu například v článku informujícím o setkání sudetoněmeckých "krajanů".

Tomáš Pecina v jedné diskuzi na svém webu řekl: "To by bylo trochu zoufalé, kdyby Benešovy dekrety byly nerevidovatelné; zvlášť, pokud projde Lisabon." A pokračoval k otázce o navrácení majetku potomkům německých vyhnanců slovy, "Nebyl bych tak shovívavý: ponechat nemovitý majetek by si měli mít možnost jen ti, kteří prokáží, že ho nabyli v dobré víře a tudíž ho uplynutím deseti let vydrželi. Což bude naprosté minimum případů. Ostatní musí nemovitost vrátit, ale mohou se domáhat vrácení kupní ceny od prodávajícího. Nádhera: výchova Čechů ve velkém, jakási odvykací kúra zlodějství."

Co si myslí německý podnikatel Habermann kromě svých názorů na zásobování vodou v Lubníku o navrácení majetku odsunutým Němcům, se mi nepodařilo zjistit. Jedno je jisté: podle názorů některých bojovníků proti komunismu se západní evropské státy v třicátých letech dopustily zásadní chyby: místo aby se spojily s Hitlerem v boji proti komunismu, spojily se se Stalinem poté, co je Hitler za jejich toleranci ke komunismu odměnil zabráním Evropy. To byla hrubá chyba a ještě před koncem války byla šance obrátit zbraně proti Sovětskému svazu. Teprve po šedesáti letech se podařilo jakž takž hospodářsky zničit komunistický velkostát, i když je dnešní Rusko stálou hrozbou míru v Evropě.

My Češi, Moravané a Slezané jsme se zcela nepochopitelně po válce přitulili k Sovětskému svazu, vyhnali ze Sudet všechny bojovníky proti komunistické hydře a padesát let se klaněli na východ jako otroci Moskvy. A dnes, kdy konečně Německo opět vede Evropu s poslušným galským kohoutem u nohy, kdy Anglie stále hraje svoji nemastnou neslanou izolacionistickou politiku amerického poskoka, my stále nechápeme, že je čas vše navrátit do starých dobrých kolejí. Nutíme své německé sudetské přátele, aby si svoje právoplatné majetky zabavené jim na našem území kupovali a ještě jim v tom bráníme protievropskými zákony místo toho, abychom jim vše s pokorou vrátili. Proto naši sudetští přátelé doufají, že jakmile bude ratifikována Lisabonská smlouva, vše se v dobré obrátí a navrátí se stav věcí do roku 1938. A komu se to nelíbí, ať Evropské komisi prdel políbí. Herr Schinagel na Hrad!

Dojat osudy německých bojovníků proti komunismu (i moje česká rodina byla komunisty okradena!) sedám na kolo a odjíždím na obhlídku lesů patřících dříve rodu Liechtensteinů a doufám, až jim bude jejich majetek zase vrácen, že se přestane se sypáním drcené žuly na lesní cesty a bude používán opět místně těžený písčitý materiál. Jednak tím ušetří majitelé a také já. Na té ostré postkomunistické drti jsem již odpravil jeden drahý plášť na mém kole. To jsou hlavní důvody, které mě vedou k podpoře náprav majetkových křivd spáchaných za dob totality. Doufám, že i vy se ke mě připojíte. Bez spojení se sudetoněmeckými aktivisty hlavu komunistické hydře definitivně nesetneme. Nebo snad vidíte jiné řešení jak zlikvidovat komunistické pohrobky a já jsem úplný idiot?
31.8.2009 11:00 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.