Velká Británie: zapadli jsme a mrzneme!

Britské ostrovy zažívají jedno z nejdelších chladných období za posledních třicet let. Sněžení se ze severu Anglie a Skotska přesunulo už i na jih země. V noci na dnešek naměřili na ostrovech až sedmnáct stupńů pod nulou. Na to Británie není zvyklá. "Je to, jako bychom žili v mrazáku," napsal deník Independent. Školy byly také zavřeny v Salfordu, Northumberlandu a v Gloucestershire, stovky dalších se zavřely v Hampshire, Buckinghamshire a Hertfordshire. Více než 500 škol uzavřelo provoz ve Walesu. Firma National Grid potvrdila, že požádala 95 velkých společností a průmyslových výrobců ve Velké Británii, aby přešli z plynu na alternativní paliva, jako je uhlí a ropa.

V Manchesteru a části Walesu v Brecon Beacons teploty klesly na minus 16 stupňů, v Glasgow dosahují minus 8, Cardiff minus 5 a v Londýně se teplota drží těsně pod nulou. A Britové nejsou na něco takového vůbec připraveni. Jejich tradiční rodinné řadové domy mají vnější zdi většinou jen 15 cm tlusté bez jakékoliv tepelné izolace a okna jsou jednoduchá a netěsná (viz starší článek). Nikde přitom nevidíte, že by se při rekonstrukcích domů provádělo nějaké zateplování a výměny starých stahovacích oken za "kontinentální" eurookna (viz například video o rekonstrukci okna). Spoléhání se na tradiční mírné podnebí vede obyvatele Británie k naprostému podceňování rizika postupného ochlazování, které může podle některých klimatologů vést v blízké budoucnosti k počátku "malé doby ledové". Na mírné počasí spoléhali doposud i projektanti lokálního ústředního topení a tak nejsou dnes schopni obyvatelé Britských ostrovů svoje domy vytopit na snesitelnou teplotu. Pokud by došlo k zastavení nebo obrácení toku Golfského proudu, mohla by se v krátké době Británie a Irsko proměnit v nové Grónsko a do Evropy by se dalo přejít "suchou" nohou přes zamrzlý kanál La Manche. Úplné zastavení Golfského proudu by během jedné nebo dvou dekád uvrhlo severní polokouli do krutého mrazivého sevření. V Evropě by průměrné teploty poklesly o 4, 6 i více stupňů Celsia. Pokles by byl nejvíce citelný v zimě. Léta by byla krátká a horká, větší část roku by panovaly sibiřské mrazy. V nížinách by bylo možné pěstovat maximálně brambory, ve vyšších polohách by rostly pouze traviny a zakrslé břízy. Listnaté lesy by zmizely. Novým podmínkám by se dokázaly přizpůsobit některé druhy jehličnatých stromů a kosodřevina. (Prameny)
8.1.2010 10:15 [Trvalá adresa tohoto článku.]

Některé odkazy na cizí zdroje nemusí být s ohledem na časový odstup funkční.